Té, o které se vám už má jen zdát. Třídní nepřítel je určen, narativy též. Ve jménu totalitní demokracie jde totiž úplně všechno.
Pořád si říkáte, že na tom nejsme tak špatně? Že to, co se stalo v Rumunsku není nic vážného, že sejmout prezidentského kandidáta není nic, co by nás mělo děsit, že podobná situace v Gruzii nebo v Moldavsku je jejich volební problém? Pletete se. Strašně moc se pletete. Je to problém nás všech, jen ho ještě tolik nepociťujeme na vlastní kůži. Ale nálepkujeme už slušně, vládní komunikátor pro názorové odpůrce vytvořil oficiální název „svině“. A co se sviněmi? Zatím příkopy, pak ostnáč, pak…. Demokracie. Ale jen ta jediná povolená.
Mike Benz bývalý poradce prezidenta Trumpa o tom ví víc, než jiní. Víc, nežý jsme si dokázali představit. Pokusím se to shrnout.
– O záměrech vládnoucího establishmentu (ideálně vládne zprostředkovaně USA) se nepochybuje,a demokratická většina je nemá mít šanci zvrátit. I kdyby se kvůli tomu měl upravit například volební zákon.
– Vše se zaštiťuje vykonstruovanou válkou proti dezinformacím a populismu. (Zde připomínám dokola opakovaná a omílaná klišé Fialy, ač sám populista „jako prase“.) Ne, opravdu ty německé platy mít nebudeme.
– Pro šíření té správné propagandy se zřizovala média jako Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky. Pocit svobody v komunistických a postkomunistických zemích. Ale pojďme do současnosti. Lijí se do toho obrovské peníze a jen v roce 2013 se Spojené státy pochlubily, že napumpovaly 5 miliard dolarů do „nezávislých médií“ na Ukrajině. Tak jistě. Stejnou „nezávislost“ si pěstujeme i u nás v podobě grantů a dotací pro „ty správné“. To už tu máme. Ty „nesprávné“ blokujeme, snižujeme dosah, dehonestujeme, případně rovnou mažeme.
– Vše je prezentováno jako ochrana občana před dezinformacemi, pornografií, pedofilií, terorismem, případně čímkoliv dalším. Chránit je třeba samozřejmě i volby, ideálně zavedením volby korespondenční. Kdokoliv protestuje, je nepřítel demokracie, dezinformátor, případně svině. Volby je potřeba ohnout tím správným směrem. Pamatujete ty těsné, na poslední chvíli korespondenčně změněné výsledky?
– Benz: „Demokracie redefinována z konsenzu lidí na konsenzus institucí, tedy neziskovek, Pentagonu, ministerstva zahraničí, médií a akademické sféry.“ To je tak dokonalé, že to musím citovat. Demokracie už není o lidu ani pro lid.
– Chceme autokratické výsledky, ale nesmí být vidět, že používáme autokratické prostředky. Další dokonalá definice. A tak to nedělají napřímo vlády, ale používají k tomu různé politické neziskovky, které za to královsky platí. Pokud je někdo skutečná protinárodní „svině“, hledala bych tady.
– Otevírají se různá dezinformační studia“ na univerzitách a vychovává se nová generace poskoků a udavačů. „Vláda nemůže praktikovat cenzuru, protože to by vypadalo jako totalita.“
Celý tenhle systém je tak propracovaný a prohnilý, že i v kleci se cítíte svobodně. A postupem času se přestáváte chtít z klece dostat, protože v kleci je bezpečno. A je jedno, jestli je to klec skutečná, nebo jen sami sebe sešněrováváte třeba klecí autocenzury. Poznáváte to? Je to už i náš denní chleba?
Celou novodobou problematiku lidskou zrodilo studium psychiky. Postupovalo se po určitých vzorcích lidských skupin, které bůhvíproč byly náchylné k podrobování se pitvání vlastní osobnosti zaživa. Experimentem a pozorováním byla vyvozena výhodná pravidla, ať už pro to či ono a někdo se jim dokáže přizpůsobit dříve nebo později.
(Záměrně teď tady nezmiňuji pozit. přín. psychol.)
Takže, až se zas rozhodnete někdo dělat ze sebe vzorek, chovejte se přitom, prosim vás, normálně.
Paní Marková,
máte pravdu, souhlasím se vším co píšete. Ale je zde jedno nepříjemné ale. Jde o cenzuru. Cenzura už proniká i na alternativu, jak jsem si povšiml. Jde o pravdivost informací. Možná některé věci nevnímám tak, jak je vidí každý, kdo je přímo na místě. Já dění doma pozoruji na jen počítači, z videozáznamu, nebo z toho co se dočtu. Tak možná mám zkreslený pohled.
Všiml jsem si, že už i alternativa cenzuruje. Nepohodlné zprávy maže (toho jsem si povšimi i zde na Litterate), nepohodlné pisálky zakáže (toho jsem si povšiml například na Vidlakovykydy). Není to nic, co by se nesmělo, jde soukromá media. nevadí mi to nijak zásadně.
O to víc však vadí, když informace na alternativě jsou přikrášlené v něčí prospěch a záměrně poškozují toho kdo má jiný i když alternativní názor. Cenzura na alternativě funguje opačně než v libtadích médiích, která zcela záměrně a vědomě zkreslují všechno a pořád. Ale prostě to existuje v obou případech. Obojí media se tím zavděčují svým idolům. V posledních dnech to levicová alternativa takto dělá vůči nově vzniklé, pravicově smýšlející straně.
Zastávám názor, že když někdo o něčem pomlčí, je to jeho věc. Je to možné, nebude zveřejňovat něco, co by vyšlo v jeho neprospěch. Ale když někdo záměrně vymýšlí o konkurentovi báchorky a vědomě vytváří falešný dojem pro ty co danou situaci osobně neviděli a vzbuzuje povědomí, že něco je jinak než to on na vlastní oči zažil, viděl a slyšel, jak se odlišuje od pana Fialy? Přesvědčil jsem se, že pro „alternativní levičáky“ je v poslední době právě toto celkem obvyklá praxe.
Ovšem na druhou stranu, usilovat o zvětšení svobody, tedy o snížení jejího omezení, je užitečné v míře, ve které je to prakticky nezbytné ke zlepšení svých poměrů. Jestliže plně využitá dosavadní svoboda nestačí.
Co když svobody je dostatek, jen není dostatečně využívána. V tom případě, co je toho příčinou? Lidé mají různou míru potřeb. Tak i potřebné svobody. Čím to je, že někdo si stěžuje na její nedostatek,a že kdyby jí měl více, měl by se lépe, zatím co druhý, při téže míře svobody, je nejen spokojenější, ale i při porovnání z vnějšího pohledu, daří se mu lépe?
Co když je to tak, že v jezeru je svobody dostatek, jen někteří mají delší a větší naběračku a jsou chytřejší, šikovnější a pilnější? Že s nabranou svobodou nezacházejí marnotratně?
Což z toho pohledu, svoboda, není obrazně statkem, každému užitečným v míře, ve které je schopen ho užitečně užívat tak jako každý jiný statek?
… a že kdyby jí měl více… — Cosi podstatného Ti tam chybí. Nemusí mi vadit jen to, že svobody jsou upírány mně. Nemusím se domáhat svobody podnikat bez dusivé byrokracie v určitém oboru, kde já podnikat nechci, a přesto mi bude vadit, že takováto svoboda je upírána druhým, kteří by nebýt toho mohli být mými dodavateli nebo odběrateli. Nemusí mi vadit, že mi režim (přímou cenzurou, omezováním dosahu či jakkoliv jinak) upírá možnosti psát o skutečných poměrech v určité státní či formálně nestátní instituci. Dokonce si ani o těch poměrech nemusím chtít svobodně číst. Přesto může být dobře opodstatněné, abych pro jiné lidi požadoval svobodu o tom psát a číst, protože to může poměry v té instituci vyčistit a mou situaci tak zlepšit.
A tak dále.
Jestliže je politika ,státy založeny na podvodu,lži, dokonce zbrani,musí se v tom pokračovat.Takže, pak to nemůže směřovat k pravdě, slušnosti, ale k diktátu.
(Liberální demokracie je…) … demokracie redefinována z konsenzu lidí na konsenzus institucí.
To je nejlepší definice liberální demokracie, jakou jsem kdy četl.
Trefa