Kde se vzal český lev? Z Moravy

Když se dětí zeptáme, kde se vzal lev ve znaku Čech, většina odpoví dle staré pověsti české – za knížete Bruncvíka (Brunclíka). Avšak víme, že tento kníže v seznamu knížat není. Přitom pro vypátrání použití znaku země, lze vyjít z historického materiálu – z dochovaných pečetí a vyobrazení panovníků. Země byla tehdy představována panovníkem a panovnický znak byl chápán i jako symbol jeho země.

Z pečetí českých knížat a králů zjistíme, že až za krále Přemysla Otakara II. se objevuje ve znaku českého krále lev. Všichni předchozí králové a knížata Čech, včetně Přemyslova otce Václava I., užívali plamennou přemyslovskou orlici. Ta nebyla jen dynastický symbol Přemyslovců, ale i znakem Čech. Ale proč Přemysl Otakar II. učinil tuto změnu?

Moravský lev

Lva Přemyslovci užívali ve svém znaku i dříve, ale nikoliv jako panovníci Čech, ale moravští markrabí. Je to logické, neboť z heraldických zvířat jsou právě orel (orlice) a lev užívány nejčastěji panovníky, neboť lev byl králem zvířat a orel král ptactva. V rámci Svaté říše římské, kam patřily i Čechy a Morava, byl dominantní znak dvouhlavého orla či jednohlavé orlice, neboť orel byl znak císaře Svaté říše římské, který tak navazoval na tradici orlů ve znamení legií antického Říma. Nepřekvapí, že přemyslovští panovníci jako knížata a později králové Čech užívali symbol orlice s plameny vycházející z císařské heraldické figury.

Pokud jde o lva, ten je poprvé za Přemyslovců jako symbol moravského markrabího doložen v pečeti Vladislava I. Jindřicha na listině z 31. 12. 1213. Vladislav I. Jindřich si zřejmě coby moravský markrabě zvolil druhé heraldické zvíře symbolizující panování – lva, pro odlišení od svého bratra Přemysla Otakara I., vládnoucího v Čechách se znakem orlice.

Na pečeti z roku 1213 není patrné, zda má lev dva ocasy, ale má je na falzu Vladislavovy pečetě na pravé, avšak nedokončené a nedatované listiny pro johanity sepsané krátce po roku 1208 opatřenou falzem jeho jednostranné okrouhlé jezdecké pečeti o průměru 71 mm s opisem HEINRICVS MARHIO MORAVS, přičemž na štítu je jezdec na koni vpravo cválající, v pravici drží praporec a v levici štít dole zašpičatělý s dvouocasým lvem. Byť jde o dobové falzum, lze předpokládat, že odpovídá skutečně užívané jezdecké pečeti markraběte. Původním symbolem českého krále tedy byla plamenná orlice a moravského markraběte dvouocasý lev.

Nejmladší syn krále Přemysla I. Otakara markrabí Přemysl II., který jako markrabí panoval 1228-39, původně také užíval pečeť se lvem. Po svém sňatku před 25. 9. 1232 s Margaretou, dcerou vévody meranského Oty I. z rodu Andechsů, však začal užívat ve své markraběcí pečeti orlici odkazující na manželčin rod vysoké říšské šlechty a případné dědické nároky. Meranští vévodové měli v erbu modré pole se stříbrnou orlicí, je pravděpodobné, že takové byly i barvy (tinktury) moravského znaku markrabího Přemysla II.

Markrabí Vladislav III. (vládl 1246-47, nejstarší syn krále Václava I.) nebyl s meranskými vévody příbuzný. Dědické nároky si činit nemohl, protože Moravu nezískal dědictvím po strýci Přemyslu II., ale roku 1246 od svého otce českého krále Václava I. Neměl tedy žádný motiv užívat meranský symbol na svém erbu a vrátil se od orlice k dvouocasému lvu jako symbolu moravského markraběte na svých pečetích.

Směna českého a moravského erbovního zvířete

Markrabí Přemysl III. (jako český král Přemysl II. Otakar) ještě za života svého otce českého krále Václava I. užíval jako moravský markrabí znak s dvouocasým lvem stejně jako jeho předchůdci markrabí Vladislav I. Jindřich, Vladislav II. (mladší syn krále Přemysla I. Otakara), Vladislav III. (nejstarší syn krále Václava I.). Zatímco jeho otec Václav I. i děda Přemysl I. Otakara jako čeští králové užívali ve znaku plamennou orlici.

Když markrabí Přemysl III. nastoupil vládu v Čechách jako Přemysl Otakar II. po smrti svého otce 1253 byl již významným evropským politikem a kromě Moravského markrabství byl i rakouským a štýrským vévodou. Nadále užíval již s ním pevně spojený znak dvouocasého lva i jako český král a nepřevzal plamennou orlici svých předchůdců na pražském trůně. I dnes se nikdo nechce vzdát dobře zavedené značky, symbolu či loga – májí hodnotu samy o sobě. Tehdy země nebyla brána jako samostatný právní subjekt, ale vystupovala v osobě panovníka.

Na přenos dvouocasého lva z moravského na český znak poukázal právní historik Jiří L. Bílý. Možnost, že symbol lva je původně moravský, vysvětluje výskyt dvouocasého lva v pečetním znamení moravských markrabských měst Brna (nekorunovaný lev 1247), Jihlavy (korunovaný lev 1258) a poddanského Tišnova patřícímu klášteru Porta Coeli založenému markrabím Přemyslem II. a jeho matkou královnou Konstancií, vdovou po Přemyslu I. Otakarovi.

Přenesením moravského lva do Čech se však vytvořila nutnost nové heraldické reprezentace Přemysla II. Otakara jako moravského markrabího a logicky se nabízela orlice coby druhý častý panovnický symbol. K tomu začala sloužit stříbrná orlice na modrém poli, která se již objevila i na pečetích jeho strýce a předchůdce na markraběcím stolci Přemysl II., tedy erb původně meranských vévodů, kteří však již vymřeli 1248 a vévodství zaniklo. Přemysl II. Otakar doplnil na tuto stříbrnou orlici červené šachování pocházející ze znaku rodu Sponheimů, k jehož dědickým nárokům se hlásil.

A přece Brunclík?

Takže lev k českým panovníkům přišel stejně jako křesťanství z Moravy. A velkou státní výměnu znaku učinil král železný a zlatý, který původně vládl jako markrabí Přemysl III. na Moravě a později se stal králem Přemyslem Otakarem II. v Čechách. Tento panovník je původcem dnešního českého i moravského znaku.

Ale zpět k Brunclíkovi. Jeden z výkladů jeho jména je, že jde o zkomoleninu z německého jména Prunzel. A to má být stará německá varianta jména Přemysl. Pak má pověst o Bruncvíkovi (Brunclíkovi) pravdivý základ, jako každá správná pověst.

Odborný text: Znaky a vlajky Moravy, Právo a bezpečnost 2/2020, ISSN 2336−5323, s. 25-50.