Takhle to přece vždycky bylo, ne? Sice máme svobodné volby, které jsou zaručené ústavou a každý má možnost volit nebo kandidovat a být zvolen. Ústavní práva jsou zaručena, Ústava je nejdůležitější zákon, dokonce tak důležitý, že k jeho ochraně máme Ústavní soud. Je jedno, jaké máte smýšlení, můžete být klidně liberál, konzervativec, republikán, komunista, dělnická strana sociální spravedlnosti, Kotlebovec, radikální muslim či přímo radikální islamista, pokud splníte zákonné povinnosti (převážně technického charakteru), můžete se ucházet o hlasy. Ale přesto, ať lidé volili jak volili, stejně se nic nezměnilo.
Na internetu si můžete pro tento jev přečíst milion zdůvodnění. Mohou za to Ilumináti, Aspen institut, Bilderberg, Globální ekonomické fórum, USAID, židovské spiknutí, spiknutí globálních elit, globalizace jako taková… vynechal jsem něco? Prostě, kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.
Nechci se pouštět do debaty, kdo za tím vším stojí, protože to nepovažuju za důležité. Když Američané bojovali proti nacistickému Německu, tak sice měli kroužek expertů, kteří se dohadovali, kdože to vlastně německou mašinérii řídí. Je to Albert Speer? Nebo Himler? Nebo sám Hitler? Ale ať došli k čemukoliv, stejně to v praxi vypadalo tak, že proti každé americké divizi stála německá divize a tu bylo zapotřebí porazit. Pokud se tak stalo, bylo možné porazit zase další a další a další až ke konečnému vítězství. Bylo jedno, kdo v říšském bunkru tahal za nitky, nakonec to vždycky byl pěšák, který musel porazit pěšáka z té druhé strany.
Proto nerad píšu o všech globálních spiknutích. Nejsou podle mě důležitá. Důležité je, kdo v této konkrétní chvíli stojí proti nám a koho musíme porazit. Pokud to dokážeme, můžeme jít vstříc větším úkolům a odhalit další kus nitek v zákulisí. Ale bez bezprostředního vítězství nad bezprostředním nepřítelem se můžeme o záměrech vůdců v pozadí jen dohadovat. Afghánci také neřešili, jak zasáhnout Velkého bílého otce ve Washingtonu, ale starali se, aby každou noc letěla nějaká mina na americkou základnu. Pro své vítězství nepotřebovali znát ani velitelskou strukturu americké armády ani nepotřebovali žádné znalosti washingtonské hlobokostátní bažiny. Prostě jen večer co večer vystřelili na základnu v Bagrámu.
Pravda je taková, že posledních pětatřicet let ve všech volbách proběhl mediální předvýběr kandidátů. Ano, každý máme ústavou zaručená práva, ale nemáme ústavou zaručená žádná mediální práva. Tam v médiích se rozhodne, který politik bude posuzován velmi shovívavě a takřka bez otázek a kdo bude prolustrován až do nejhlubší minulosti. Jsou to média, která píší o Pandora papers a nepíší o Dozimetru. Jsou to média, která rozhodnou, že je veřejný zájem jednoho kandidáta takřka svléknout donaha a u jiného si tři roky nevšimnout, že při premiérování ještě pobíral plat na univerzitě. Jsou to média, která rozhodnou, kolik článků vyjde o tom, že Turek jezdí rychle na dálnici, nebo Vidlák vyhrožuje novinářům a kolik článků nevyjde o tom, že Výborný jel stovkou po dědině a jak média vyhrožují Vidlákovi.
Moje čtyřletá práce spočívala v tom, postavit proti majnstrýmovým mediálním divizím naše vlastní. Abychom narušili tento neústavní mediální monopol na vyrábění těch správných politiků. Snažil jsem se, abychom se mohli vysmívat hloupým Danuším nebo Evičkám Decroix, abychom si mohli říkat jiné informace, než jsou v České televizi, abychom mohli hledat vady u těch, kteří jsou podle majnstrýmu dobro a naopak abychom se mohli zastávat těch, kteří jsou podle majnstrýmu zlo. Abychom tím alespoň trochu narovnali situaci, kdy jsme si před ústavou všichni rovni, ale před médii si rovni tedy opravdu nejsme.
Nestaral jsem se, jestli mediálním soupeřům velí Jindřich Šídlo, Zdeněk Bakala, Člověk v tísni, Evropská komise, či snad sama USAID. Neřešil jsem, kde přesně se sbíhají nitky, ale každý večer jsem „střílel“ nový článek a snažil se spojit s každým, kdo na tu velkou majnstrýmovou mediální základnu střílel také. Nesnažili jsme se být silnější než Borgis, ale snažili jsme se, aby i náš rámus byl slyšet… aby novináři vyskakovali při každém alarmu ze židlí a i když se prakticky nic nestalo, aby si nejvíc škod vlastně udělali sami… tím, že nás nakonec sami mediálně zvýrazní.
Výsledek je to, co máme dnes. A asi to funguje. Můžeme si dovolit dělat na majnstrým dlouhý nos a oni se musejí vyrovnávat s novou realitou – byli hlídači demokracie, ale už je tu někdo, kdo hlídá hlídače. Štve je, že je tu někdo, kdo jim může udělat to, co doteď ostatním dělali jenom oni. Považují za vyhrožování, když jim někdo řekne, že o nich napíše. Najednou to nejsou média, která rozhodují o tom, kdo je hoden kandidovat. Najednou tu mohou být kandidáti, kteří tento mediální předvýběr okázale ignorují nebo si z něj dokonce utahují.
Najednou mohou volby něco změnit a protože mohou něco změnit, mluví se nepokrytě o jejich zrušení. Mohou něco změnit, protože mohou kandidovat lidé, které už nelze mediálně zničit předem. Najednou negativní reklama neškodí, ale upozorňuje. Co se změnilo? Jen málo… prostě skončil mediální monopol na informace. Jednotlivec na sociálních sítích může být víc než Otázky Václava Moravce.
Jestli něco mělo smysl, tak je to tohle. Krok za krokem, den za dnem, článek za článkem odbouráváme mediální předvýběr kandidátů. Daří se nám to tak dobře, že papaláši mluví o zákazu voleb, pokoušejí se o kriminalizaci a dělají ústavně naprosto nemyslitelné věci, aby se udrželi u koryta. I když to veřejně nepřiznají, jejich mediální divize už nejsou bojeschopné. Nejsou schopné jim odstranit z cesty soupeře. Američané mohli v Bagrámu tábořit, ale nedokázali povstalce umlčet. Když dal Baxa svůj slavný rozhovor, že by mohli z pozice Ústavního soudu zasáhnout do volebního procesu, zajásal jsem. Protože tím mimoděk prozradil, že mééédia už na zasahování do toho stejného volebního procesu nemají sílu.
Podzimní volby ukáží, nakolik je to pravda. Ukáží, kolik jsme velkým médiím ubrali na vlivu. Ukáží, jestli naše čtyřletá námaha měla smysl. Děláme menší rámus než velká média. Ale i menší rámus je slyšet a majnstrýmový ryk ho už nedokáže přehlušit. Tentokrát kandiduje řada lidí, kteří nejsou předvybraní Českou televizí a ukáže se, jestli jim mediální nálepky ještě dokáží uškodit. Tentokrát mohou volby něco změnit.
Jestli něco mělo smysl, tak toto.
_____________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy, samolepky a odznaky z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu
Vidláku,
pro budoucnost naší země považuju za nejdůležitější, co a jak se bude učit ve školách.
V rozhovoru s Janou Bobošíkovou jsi to krásně popsal na svých vlastních dětech, že s klesajícím věkem svých dětí vídíš, jak se učí ve škole méně a méně, dostávají méně úkolů, hlavně se neučit nic zpaměti…
Na prvním místě je teď jakýsi „wellbeing“ děcek, což je umělohmotný produkt progresivistického sociálního inženýrství. Podle mě to znamená, aby děcka byla co nejblbější, nejlínější a bez jakýchkoliv mantinelů. Bohužel to pozoruju na své 9-leté vnučce, která chodí do 3.třídy základky. Svou podstatou je to chytrá a fajn holka, ale ve škole i od svých ekoteroristických rodičů je vystavena každodenní manipulaci.
Někdy se mi z toho chce brečet.
Mám z tohoto vývoje školství větší strach jak z jaderné války a proto mám na tebe prosbu, abys nám tady příležitostně napsal článek o tom, co má Stačilo! v programu v oblasti školství a vzdělávání. Nechci jen odkázat na web Stačilo!, chtěla bych, aby ses tady o tom rozpovídal, jak to cítíš ty sám a také mě hodně zajímá reakce na toto téma lidí zde v diskuzi.
Také by mě zajímalo, kdo by byl za Stačilo! „stínovým ministrem školství“.
Mimochodem, nedávno jsem viděla rozhovor s „rozverným lidovým“ Plagou, který má být za ANO ministrem školství a bylo mi z něho zle. Několikrát v tom rozhovoru řekl „ty vole“…
Nejsem opatrný optimista.
Podobně jako se za opatrného optimistu označují ti, co jsou jen kousek od dělící čáry mezi optimismem a pesimismem směrem k optimismu, existuje i kategorie lidí, kteří jsou kousek od této dělící čáry opačným směrem. K takovým lidem se hlásím, jen nevim, jak je nazvat. Umírněný pesimista?
No, ono je to asi jedno. Odvolíme a uvidíme …
Nezajímat se o globální struktury je věc osobního smýšlení, ale potom to vidím jenom na komunální politiku. Na té celostátní je důležité znát, kdo proti mě stojí a v našich českých podmínkách, komu ten někdo dělá poskoka. Česká republika je součástí nějakých struktur, bohužel, které jí ovládají. Neznat zákulisí těch struktur je hloupost. Takový politik je tam jenom do počtu.
Nadějeplný článeček!
Je záslužnou činností alternativy ukazovat, že neexistuje jediná pravda, jediný správný výklad (narativ) a ty jediné správné absolutní a nedotknutelné hodnoty. A už vůbec že nejsou jejich držiteli současná vládní moc a tzv. mainstream. Jediné, čeho jsou totiž tihle jmenování „držitelem“, jsou výkřiky typu: „My máme pravdu… protože máme pravdu.“
Nicméně úplně nesouhlasím s tím, že není důležité mluvit o tom, kdo na tzv. západě, kterému plně patříme, tahá ve skutečnosti za nitky. Je důležité, aby si čím dál tím více lidí uvědomovalo, že neexistují žádné vznešené a nedotknutelné hodnoty a myšlenky. A stejně tak že nikdo není vlastníkem nějaké nezpochybnitelné pravdy. Na konci všech těch hodnotových velkohubých keců totiž vždy existují pouze a jen něčí privátní zájmy. A ten někdo je jen tou rádoby vznešeností a nedotknutelností umně zakrývá, aby si nikdo nedovolil jzpochybnit jeho domnělé právo na hamižnost, parazitismus a pokryteckou falešnou morálku. A především to neuvěřitelné amorální obohacování na úkor všech ostatních.
Eda od vedle už mi sám řekl, že bude volit Stačilo! A to dlouho nechodil volit. Snad takových bývalých nevoličů bude co nejvíc.
Uvidíte sám, zda výsledek bude odrážet vynaložené úsilí. Toto poznání bude pro vás velmi poučné. Poučné je i vítězné tažení Komety v extralize. To se nám to vyhrává, když nám vládní ODS v Brně staví miliardové projekty.
Největším volebním podvodem je samotný systém voleb. Z matematické podstaty. Tendence k rušení voleb a soudní vylučování jasných favoritů nejsou důkazem fungování demokracie, ale nastupující diktatury pod praporem EU.
Že se nikým nevolení vůdci EU snaží všude vlézt oknem, když je nikdo nepouští dveřmi, dokazuje i to, že jinak vcelku soudná Giorgia Meloni požádala minulý týden v Bílém domě Trumpa, aby se setkal s Uršulou z Lejen.
Jestli budoucí vládu povede korespondenčně protlačený Il Professorissimo, nebo od Vrbětic podělaný Babiš, vyjde skoro na stejno. Ani jeden si o Stačilo! neopře ani kolo, aby neupadl do podezření, že chce z peněz určených pro tribut udělat něco užitečného pro lidi.
Mezi Babišem a Signalistou přece jen rozdíl vidím: Babiš nás vede do řiti oklikou, zatímco Signalista tamtéž zkratkou. Kdybych byl věřící, řekl bych – Bůh je mi svědkem, že nejsem Andrejovým fanouškem, ba naopak, ale cesta oklikou přece jen trvá déle a existuje jakási šance, že na nějakém rozcestí se podaří odbočit k lepším koncům. Ze zkratky se prchá obtížněji.
Bohužel ta diktatura není nastupující, je tu celou dobu od „revoluce“. Jen s ní byla naprostá většina lidí mentálně a emocionálně celou dobu v souladu, takže ji nevnímali. Podpora Havla, Klause, spacákové revoluce, všech těch „Děkujeme, odejděte“ a dalších podobných idiotických projektů až k duchovnímu pohrobku jménem Milion chvilek pro demokracii jely v souladu s tím, co se od nás zvenčí ze západu očekávalo. Tu a tam se tomu pomohlo, tu házením vajíček, onde rozdáváním červených karet, tady zas agenty-novináři školenými a placenými Sorosem a CIA tvořícími veřejné mínění, ale až do covidu to většina lidí bezmezně žrala. Všechny ty kecy o svobodném trhu a svobodě slova a demokracii, lidských právech či zcela spontánní a nikým neovládané a neplacené občanské společnosti, především v podobě politických neziskovek. Až ale dění kolem covidu a následné lhaní kolem UA a současný fanatický antirusismus přiměl alespoň některé k zamyšlení.
Většina lidí je s ní v souladu pořád a nadále bude. I když se změní její žánr. Člověk chce přežít a o strategii přežití si rozhoduje sám. Pohodlnější je popřít sám sebe než být proti většině.
Ano vypadá to dobře a zaplať pánbůh nám to ti melodyboys krásně usnadňují teď ještě aby Babiš získal co nejméně hlasů a SPD a Stačilo dohromady ke 20% ,to by dávalo slušnou naději 😁
Bohužel nemám ten dar, tak umě spojovat slova do vět jako Daniel.
Malé ot. k dnešnímu článku. Naprosto stejný postup, jaký je zde uveden, bude nutný až, „dáli Bůh“ dojde k čištění naší země od banderismu. Od malého k většímu. Už jednou to vyšlo.
Re: Vidlák.
Velmi dobrý článek, Danieli, děkují vám za něj.
Moc tady komentáře nepřidávam, ale dnes jsem musel, protože mě vléváte naději do žil.
Za sebe vám mohu slíbit jediné.
Ve svém okolí budu ty, co nechodí k volbám („můj hlas nic nezmění“), přesvědčovat, aby tentokrát volit šli.
A ty, stejně jako ostatní, o nichž vím, že volit chodí, budu přesvědčovat, aby volili STAČILO.
Snad se podobným způsobem zapojí i mnozí další čtenáři tohoto blogu, neboť příklady táhnou.
Viribus unitis!
Plně se přikláním k Pohraničníkovi a zřejmě se budu ucházet (po létech) o členství v okrskové volební komisi. Už jen z principu. Náplavoví zbohatlíci v naší dědině 20 km od Brna hážou Pětikolce přes 30 % hlasů.
Diky za komentář.
Ňák mi teď přišla na rozum scéna, kterou mistrovským perem popsal sovětský novinář a spisovatel Boris Polevoj. Jak dostal slovo při Norimberském procesu žalobce za SSSR, generálmajor Ruděnko. „Jménem Svazu sovětských socialistických republik, jménem všeho sovětského lidu“. Stačila tato první věta, pronesená klidně, bez onoho „soudcovského patosu“ – a zloduchy na lavici obžalovaných přemkla hrůza. Později se proslechlo že Streicher se pokálel. By mě zajímal tonus sfinkeru novinářské hvězdy Šídla, nebo soudce Baxy, když čte toto od Vidláka 😀 Sice teď ještě je pouze jakoby leden 1945…
Vidláku blahopřeji , další reklamní článek o Tobě a !Stačilo na ihnusu . Radši ho dali pod placenou verzi a diskuze je urwa výživná . Bože musíš je z Kačkou neskutečně srát 🙂