Jen zcela výjimečně dávám článek, který jsem nenapsal já. Dneska máme neděli a ke mě se dostalo kázání jednoho nejmenovaného faráře, které mi přišlo natolik trefné, že bych k němu do kostela chodil s chutí a přetisk tohoto kázání dnes dávám místo svého článku. Autor se shodou okolností jmenuje stejně jaká já a já mu tímto moc děkuji.
Jeremijáš 1:5-10 „Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět,
posvětil jsem tě; národům učinil jsem tě prorokem.“ „Ach ne, Hospodine, Pane můj,“ zvolal jsem.
„Neumím přece mluvit! Jsem ještě dítě!“ „Neříkej, že jsi ještě dítě,“ odpověděl mi Hospodin, „ale
jdi, kamkoli tě pošlu, a říkej, cokoli ti přikážu. Neboj se jich – vždyť já jsem s tebou, abych tě
vysvobozoval, praví Hospodin.“ Tehdy Hospodin vztáhl ruku, dotkl se mých úst a řekl mi: „Hle,
vložil jsem ti do úst svá slova. Pohleď, dnes tě ustanovuji nad národy a královstvími, abys vyvracel
a podvracel, ničil a bořil a abys budoval a sázel.“
V období, kdy působil prorok Jeremijáš, se Židé nacházeli v nezáviděníhodné situaci. Z jedné
strany Egypt jako upadající velmoc, z druhé strany Babylónská říše jako velmoc na vzestupu, vedle
ní její spojenec Médská říše, která právě Babylóňanům pomohla porazit a dobýt říší Asyrskou. A
uprostřed mezi nimi, na rozhraní vlivu dvou velmocenským bloků, malé samostatné Judské
království. Avšak Nabukadnesar již spřádá plány na začlenění Judska do sféry vlivu Babylóna.
Celkem třikrát přitáhlo Babylónské vojsko k Jeruzalému. Poprvé to bylo roku 605 př.n.l. za vlády
krále Jójakima. Jójakim uznal Nabukadnesarovu svrchovanost a ten se k němu zachoval vcelku
velkoryse. Učinil sice z Judska vazalský stát, odnesl si část vybavení Božího chrámu a odvedl si
také vybrané mladíky ze šlechtických rodů, aby se jim v Babylóně dostalo patřičného vzdělání a
multikulturní převýchovy, ponechal však krále Jójakima ve svém úřadu a ponechal Judejcům
možnost spravovat si svoji zemi.
Jójakim se však později proti babylónské nadvládě vzbouřil. A tak Babylónské vojsko přitáhlo roku
597 př.n.l. podruhé. Jójakim mezitím zemřel a jeho syn Jójakín, který seděl na trůnu pouhé tři
měsíce, se po krátkém obléhání Jeruzaléma Nabukadnesarovi vzdal. Tentokrát Babylónský král už
tak shovívavý nebyl. Z Jeruzaléma nechal odnést všechny poklady Hospodinova domu i
královského paláce. Jójakín byl zajat, odveden do Babylóna a spolu s ním také několik tisíc
hodnostářů, bojovníků, řemeslníků a kovářů. Tedy všichni, kdo byli schopni organizačními
schopnostmi, výrobou zbraní či přímo bojem přispět k obraně země. Za krále byl dosazen Jójakínův
strýc, kterému Nabukadnesar změnil jméno na Sidkiáš. Na trůnu tak stále seděl člen královské
dynastie, avšak z Judska se stal demilitarizovaný stát bez devizových rezerv pod silným vlivem
Babylóna.
Navzdory okolnostem se i Sidkijáš vzbouřil proti Babylónu, spoléhaje se přitom na pomoc Egypta.
A tak babylónské vojsko přitáhlo roku 586 př.n.l. k Jeruzalému potřetí. Faraon skutečně poslal
Jeruzalému na pomoc armádu, což přinutilo babylónské vojsko obléhání dočasně přerušit, nicméně
Egyptská pomoc nebyla dostatečná, jeho armáda se stáhla zpět a obléhání Jeruzaléma tak mohlo
pokračovat. Nakonec po roce a půl obležení město padlo. Tentokrát Nabukadnesar neznal slitování.
Sidkijáš byl zajat na útěku, oslepen a v poutech odveden do Babylóna. Jeho synové, nejvyšší kněz a
královští hodnostáři byli popraveni. Jeruzalém byl vypálen, jeho hradby strženy, obyvatelstvo
odvlečeno. V zemi byli ponecháni pouze ti nejchudší, aby obdělávali pole a vinice, aby země
nezpustla. Judsko se stalo babylonskou provincií a za správce země byl jmenován Gedaliáš.
Tolik historické okolnosti. Pojďme se nyní podívat na to, co Jeremijáš hlásal. Ale než se do toho
pustíme, mám k vám takový návrh. Někdy při čtení Bibli máme tendenci si říkat, jak mohli být ti
židé tak hloupí a zaslepení a ignorovat Jeremijášova očividná varování. Jenomže přitom
zapomínáme, že my, na rozdíl od Jeremijášových současníků, známe konec příběhu. Oni konec
příběhu neznali, a tak události té doby mohli vnímat velmi odlišně od toho, jak je vnímáme dnes. A
tak abychom si dokázali trochu přiblížit jejich situaci, pojďme si na chvíli jejich příběh připodobnit
k jinému aktuálnímu příběhu s otevřeným koncem. Pojďme si na chvíli představit, že Jeremijáš se
nejmenuje Jeremijáš, ale Sergej, že to není Žid, ale Ukrajinec, že ten, kdo se snaží zatáhnout jeho
zemi do své sféry vlivu, jsou Rusové pod vedením Putina, a že ten, na jehož pomoc vedení země
spoléhá, je Amerika a západní Evropa.
Aby nevzniklo nedorozumění, tak zdůrazňuji, že není cílem tohoto kázání jakkoliv hodnotit situaci
na Ukrajině. Na takové hodnocení se necítím. Takže pojďme si říct, co vlastně Jeremijáš hlásal.
Jeremijáš lidem vytýkal, že dovolili, aby jejich zemi na všech úrovních ovládla korupce.
6:13-14 Vždyť od nejmenších až po největší každý jen hledá mrzký zisk; od proroků až po kněží
každý jen podvádí. Můj těžce poraněný lid léčí ledabylými slovy: ‚Klid, jen klid‘ – jenže klid není!
Jeremijáš lidem vytýkal, že se přestávají řídit zákony a utlačují ty nejchudší a nejzranitelnější.
7:5-7 Jedině pokud napravíte své cesty a své jednání – pokud se mezi sebou budete řídit právem,
pokud přestanete vykořisťovat přistěhovalce, sirotky a vdovy, pokud přestanete na tomto místě
prolévat nevinnou krev a nebudete už k vlastní škodě následovat cizí bohy – pak vás tu nechám žít,
v té zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až na věky.
A jako celkové děsivé hodnocení stavu společnosti Jeremijáš píše:
5:30-31 Co se to v téhle zemi děje? Hrůza! Děs! Proroci prorokují lživě, kněží vládnou na vlastní
pěst a můj lid to takhle miluje!
Až potud by Jeremijášova slova neobsahovala nic mimořádného. Jenomže Jeremijáš šel dál a začal
mluvit o tom, že Bůh se chystá svůj lid potrestat za jejich hříchy, a že Hospodinův chrám bude
zbořen a město Jeruzalém zničeno.
Jeremijáš hlásal, že to budou právě Babylóňané, kteří se stanou nástrojem Božího hněvu:
25:8-9 Nuže, toto praví Hospodin zástupů: ‚Protože jste neposlouchali má slova, hle, povolám a
poberu všechny kmeny ze severu, praví Hospodin, a přivedu je i se svým služebníkem, babylonským
králem Nabukadnezarem, na tuto zem, na všechny její obyvatele i na všechny národy v okolí.
Vyhladím je jako proklaté, aby vzbuzovali děs a posměch; zbude z nich věčné zbořeniště.
Když pak Nebukadnesar přišel a část lidu odvedl do Babylóna, Jeremijáš jim v dopise psal, že jejich
pobyt v Babylóně bude trvat dlouho:
29:5-7 Stavějte domy a žijte v nich, sázejte zahrady a jezte jejich plody. Berte si ženy a ploďte děti.
Vybírejte nevěsty pro své syny a provdávejte své dcery, ať mají děti. Rozrůstejte se, ať vás neubývá.
Usilujte o prospěch města, do něhož jsem vás vystěhoval, a modlete se za ně k Hospodinu, neboť
v jeho prospěchu je i váš prospěch.
Jeremijáš vyzýval ke kapitulaci dokonce i samotného krále:
38:17-18 Tak praví Hospodin, Bůh zástupů, Bůh Izraele: Pokud se dobrovolně vzdáš velitelům
babylonského krále, zachráníš si život a toto město nebude vypáleno; tak přežiješ i s celou rodinou.
Pokud se však velitelům babylonského krále nevzdáš, pak město padne do rukou Babyloňanů. Ti je
vypálí a jejich rukám neunikneš ani ty.
Jeremijáš opakovaně odrazoval od spoléhání se na pomoc Egypta.
37:7-8 Hle, faraonovo vojsko, které vám vytáhlo na pomoc, se obrátí domů do Egypta. Babyloňané
se pak obrátí k útoku na toto město; dobudou je a vypálí.
Jeremijáš dále hlásal, že babylónské vojsko nelze porazit.
37:10 I kdybyste celé babylonské vojsko, jež na vás útočí, pobili, takže by v jejich táboře zůstali jen
těžce ranění, přece by se všichni zvedli a toto město vypálili!“
A co bylo ze všeho nejhorší, Jeremijáš opakovaně označoval babylónského krále Nabukadnesara,
toho pohana, který Hospodina neznal a který uctíval babylónské bohy, za božího služebníka:
27:6-7 Nuže, teď všechny tyto země svěřuji do rukou svého služebníka, babylonského krále
Nabukadnezara. Svěřuji mu do služeb dokonce i polní zvěř. Všechny národy budou sloužit jemu,
jeho synovi i jeho vnukovi, než přijde čas i pro něj a pro jeho zemi – tehdy si ho mocné národy a
velicí králové podrobí do služby.
Tak tohle, přátelé, bylo to největší faux pas v dějinách božího lidu. Možná druhé největší, o pět set
let později se Jeremijáše pokusil trumfnout jeden týpek, co se prohlásil za božího syna, ale tím se
teď nebudeme zdržovat.
Tak co, zkusili jste si do Jeremijášových výroků dosadit místo Nabukadnesara Putina? Jestli ano,
tak vám teď musí být jasné, co byl Jeremijáš zač. Jeremijáš, přátelé, viděno optikou dnešní dnů a
aktuálních událostí, byl typický chcimír, dezolát, dezinformátor, probabylónský šváb,
Nabukadnezarův agent a šiřitel babylónských narativů.
A co bylo úplně nejhorší, Jeremijáš byl nedostatečně hodnotový člověk. Odmítal takové ty moderní
hodnoty a politické proklamace jako „K obranné alianci s Egyptem neexistuje alternativa“ a
neustále mlel něco o to, že máme spoléhat na Hospodina. Co tím jako chce naznačit? A vůbec, co
chce říct tím, že jsme opustili Hospodina. My jsme přece Hospodinův lid. Naším otcem je
Abraham. Skrze Mojžíše jsme přijali Boží zákon. Naši kněží každý den přinášejí oběti. A každý den
přicházejí ze všech míst království poutníci, aby se v chrámě poklonili Hospodinu. Tak ano, pravda,
občas zapálíme nějaké to kadidlo Baalovi, to jenom tak pro jistotu, občas upečeme nějaký ten
koláček královně nebes bohyni Ištar, občas obětujeme nějaké to dítě Molekovi, ale hlavně přeci
sloužíme našemu bohu Hospodinu. To je snad to nejdůležitější, ne?
A co na to říká Bůh?
7:9-10 Copak můžete krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo Baalovi, následovat cizí
neznámé bohy a pak si přijít stoupnout přede mě v tomto domě, který se nazývá mým jménem, a
prohlásit: ‚Jsme spaseni‘? To abyste mohli páchat všechny ty ohavnosti?
„Copak můžete?“, tak zní otázka, kterou Jeremijáš klade lidu. Jeremijáš samozřejmě nebyl jediný
prorok v historii, který k posluchačům promlouval slovy „How dare you?“. Ale na rozdíl od jiných
nebyl za svá slova odměňován potleskem.
Jenom z toho, co zachycuje vyprávění biblické knihy, byl Jeremijáš za svá slova bičován, byl dán
do klády, byl lynčován rozhořčeným davem, který si žádal jeho smrt, chodily na něj písemná udání,
dostal trvalý ban. Pro mladší dodávám, že tehdejší ban se netýkal učtu na facebooku ani na twitteru,
místo toho Jeremijášovi zakázali vstup do chrámu, aby tam nemohl promlouvat k poutníkům a šířit
mezi nimi ty svoje hatespeech. Příležitostně se musel ukrývat. Byl obviněn, že chce přeběhnout
k Babylóňanům a uvržen do vězení. A jednou byl také obviněn, že nejedná v zájmu Judska, ale
v zájmu Babylóna, že podvrací morálku bojovníku a všeho lidu, načež skončil v jímce. Naštěstí
pro Jeremijáše se nejednalo o jímku na splašky, ale na dešťovou vodu, ale i tak mu v jímce hrozila
smrt.
Jeremijáš tedy za své projevy potlesk očividně nesklízel. Jiní ale nejspíše ano. Bible mezi mnoha
tehdy působícími proroky jmenuje například Chananijáše. Ten prorokoval v Hospodinově domě:
28:2-4 „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: ‚Jho babylonského krále zlámu! Do dvou let
vrátím zpět na toto místo všechny cennosti Hospodinova domu, které odsud vzal babylonský král
Nabukadnezar a odnesl je do Babylonu. Také judského krále Jekoniáše, syna Joakimova, i všechny
judské vyhnance, kteří odešli do Babylonu, vrátím zpět na toto místo, praví Hospodin, neboť jho
babylonského krále zlámu!‘“
Když zavřu oči a zapojím svoji fantazii, úplně vidím, jak Chananijáš stojí v chrámě a vyvolává:
„Ještě dva roky a babylónským vojákům se zlámou meče a kopí, jejich jezdcům pojdou koně,
lučištníkům dojdou šípy a Nabukadnesar zemře na rakovinu“. A dav nadšeně tleská a lidé si mezi
sebou říkají: „To prorok. Takové bychom měli poslouchat častěji. A ne tady toho profláknutého
dezoláta.“ A co na to říká onen dezolát?
28:13 „Jdi a řekni Chananiášovi – Tak praví Hospodin: Rozlámal jsi jho ze dřeva, ale nahradil jsi
ho jhem ze železa! ̈
Jinými slovy Jeremijáš říká, že trestu za svoje hříchy stejně neujdou. A čím déle budou odmítat
Nabukadnesarovy kapitulační podmínky, tím horší to pro ně bude. A že příležitost uzavřít tu
nejvýhodnější možnou smlouvu s Nabukadnesarem, ať už ji budeme říkat smlouva mírová,
kapitulační či vazalská, tak tedy tuto příležitost už prošvihli.
A jak se naplnilo Chananijášovo proroctví? Dva roky uběhly, judští vyhnanci byli stále v Babylóně
stejně jako cennosti Hospodinova domu, babylónská armáda byla stále stejně silná, Nabukadnesar
se těšil dobrému zdraví, ale jedna věc se přeci jenom změnila. Chananijáš byl mrtvý.
A víte co na tom všem bylo nejhorší? Že tenhle Jeremijáš, „chcimír, dezolát, dezinformátor, probabylónský
šváb, šiřitel babylónských narativů, nedostatečně hodnotový člověk a spolupracovník tajných
babylónských služeb placený Nabukadnesarem“ měl celou tu dobu pravdu, celou tu dobu skrze něj
mluvil Bůh a celou tu dobu mu nezáleželo na ničem jiném, než na blahu jeho národa. A teď se
v tom vyznejte.
Závěr Jeremijášova života pak byl neméně tragický. Správce Gedaliáš byl zavražděn a zbylí
Židé se ze strachu před Nabukadnesarovým hněvem rozhodli odejít do Egypta, nedbajíc přitom
Jeremijášova varovaní, že je v Egyptě dostihne Nabukadnesarův hněv, meč, hlad a mor. Jeremijáše
vzali sebou. Z historie pak víme, že Nabukadnesar roku 568 př.n.l. napadl Egypt a vyplenil ho. Dá
se předpokládat, že většina Židů v důsledku plenění zahynula. O Jeremijášovi se pak traduje, že ho
jeho přeživší soukmenovci ukamenovali. Konečně jim do toho ten dezolát přestal neustále házet
vidle.
Člověku se až na mysl krade otázka, zda to Jeremijášovi stálo za to a co se asi odehrávalo v jeho
nitru. Co se mohlo dít v nitru člověka, který celý svůj život viděl, že se jeho vlastní národ řítí
do zkázy, celý svůj život se je marně snažil varovat, celý život to schytával ze všech stran, a jediný,
kdo se k němu nakonec zachoval s úctou, byli jeho nepřátelé?
Jeremijáš chce se vším praštit. Sám ale říká, že Boží slovo je jako oheň, který prostupuje celé jeho
tělo, a který by ho spálil, pokud by se jej pokusil zadržet. Prostě si nemůže pomoci a musí jít a
mluvit. I když předem ví, že to zase schytá. I když ho to nakonec bude stát i jeho život.
Tak co, stálo to za to?
Ze všech proroctví, která Jeremijáš vyřkl, a která se naplnila až po jeho smrti. jsem vybral následující:
25:12-14 Až se těch sedmdesát let naplní, potrestám babylonského krále i jeho národ za jejich vinu,
praví Hospodin, a nechám Babylonii zpustnout navěky. Uvalím na tu zem všechny své hrozby, které
jsem o ní vyřkl, všechno, co je zapsáno v této knize, všechno, co Jeremiáš prorokoval o všech těch
národech. I oni sami budou otročit mocným národům a velikým králům. Odplatím jim za jejich
skutky, za to, co vlastnoručně páchali.‘“
Jeremijáš předpověděl, že i Babylón jednoho dne zaplatí za svoje zlé skutky. K tomu skutečně došlo
za vlády Nabukadnesarova vnuka, korunního prince a zastupujícího krále Belšasara, kdy se
z bývalého spojence stal protivník. Perská a Médská říše využila oslabení Babylónské říše,
zaútočila na ni, dobyla ji a učinila z ní svoji provincii.
Příběh o babylónském zajetí a návratu do vlasti se stal trvalou součástí židovské identity. A když
byli Židé později vyhnáni Římany, myšlenka na návrat do vlasti jejich předků se stala součástí
jejich liturgie, jejich příběhů a dokonce i jejich vtipů. A nakonec se do ní po dlouhých 19 staletích
vrátili. Jen pro srovnání, před devatenácti staletími žádný český národ ještě ani neexistoval.
Jeremijáš možná zažíval pocit naprostého zmaru, avšak jeho slova ovlivnila izraelský národ na celá
tisíciletí.
Závěrem bych rád učinil dvě výzvy. Ta první: Važme si lidí, jako byl Jeremijáš. Možná s nimi
nesouhlasíme, možná nám říkají věci, které neradi slyšíme, možná nám připadají pomýlení, a
možná pomýlení opravdu jsou, ale o tom nakonec může rozhodnout jen čas.
A ta druhá výzva: Snažme se, prosím, nenálepkovat druhé. Nikdy totiž dopředu nevíme, skrze koho
se k nám Bůh rozhodne promluvit.
Kázání promyšlené, hezké, k zamyšlení vybízející.
Leč jeremiádou se ve starší češtině označovaly delší naříkání a fňukání a nakonec i angličtina tento pojem používá pro naříkavá literární díla, prorokující brzký konec. V podstatě většina zdejších postů je takovými jeremiádami v anglickém slova smyslu (vanitas vanitatum et omnia vanitas).
Mně osobně je bližší bojovat. Pro Jeremiáše (nebo Edvarda Beneše) můžu mít pochopení, ale úctu a obdiv mám k k těm, kteří proti vpádu do země bojovali srdnatě, ač marně (například Poláci v r. 1939, Maďaři v r. 1956, nakonec i prostí Ukrajinci dnes (nemluvím o jejich politickém velení)). Svou obětí uchovali celému národu páteř, něco, co nám bohužel chybí. Nechci pokrytecky kritizovat bezpáteřnost a zbabělost, když jsem se díky bohu nedostal do situace, kdy bych musel bojovat proti přesile (a mé „boje“ jsou malé hrátky), proto zůstávám jen v rovině nesouhlasného pochopení pro zbabělce a obdivu a úcty pro hrdiny.
S tím nálepkováním je to těžké, zvlášť když nezamýšlené důsledky obvykle vedou k popření původních ideologií těch nálepkujících. Třeba zrovna současná degenerace a dekadence Západu vede k tomu, že lidé řekněme konzervativnější hledají spásu na Východě a systém se bortí. Paradoxně nejlepší kapitalismus najdeme za pár let v Číně, kde při respektování mantinelů (nekritizovat politbyro, čínský způsob života a nemlaskat) je už dnes možné firmu provozovat snáze než na Západě.
Přestože konfucianismus je relativně kolektivistickým vnímáním světa a náš liberalismus (ten opravdový, paleoliberalismus, libertarianismus) byl původně mnohem svobodnější, tím, jak je omezována svoboda ve smyslu nepřijatelnosti kritiky a jasných a ostrých vyjádření, rozdíl mezi paradigmaty se stírá.
A kruh se uzavírá.
Prosím Vás, nešiřte bludy o Edwardu Benešovi. Beneš bojoval proti nacistům tak moc, že ho Hitler označil za svého největšího protivníka. On jenom nechtěl bojovat proti Británii, což by se odmítnutím Mnichovské dohody stalo. Nemohl vědět jak dlouho bude válka probíhat a jak dopadne. Taky to mohlo skončit tak, že by Němci po krátkém boji porazili Čechy, vytvořili koridor Gdaňska a české pohraničí by navěky zůstalo Němcům. Beneš věděl, že bez Britů by se nám pohraničí nikdy nevrátilo a proto se snažil o oduznání Mnichova Brity a ne o válku s nimi.
Zradil v 1938. Zradil v 1946, 1948. Nezasloužil se o stát.
Měl jsem tu deziluzi z první ruky, dědeček byl důstojníkem a i proto, že byl zraněn při bojůvkách s ordnery, jeho „radši Němci, než tohle“, bylo děsivé.
Je zřejmé, že nejde jen o takové nahodilé pominutí, nýbrž pominutí zabudované v genech. Asi bude postižena celá Vaše rodina.
je to vůl, ale má pravdu, že Beneš byl zrádce – odcestoval do Rotschildova Londýnského City, vlastenec jeden
a které kruhy financovali Hitlera? právě tito a další
Nesuďte, protože i Vy budete jednou souzen.
Pokud jste v té době nežil a nemohl přímo s Benešem mluvit, nemáte morální právo ho odsuzovat. Více slov netřeba..
👍
Kedysi som si myslela to iste. Ale teraz po Zelenskeho vykone na UA, to vidim uz inak. Benes zachranil co sa dalo a umoznil CSR aby po vojne pokracoval na strane vitazov. A Gotwald to bolo skor spekulovanie vladnych stran, prehral ich hru.
Lépe než my dopadly ale i státy, které po válce pokračovaly na straně poražených. Ale dobře, tohle nemohl dopředu tušit.
Co tušit měl a mohl, je zlomení páteře národa. A to není fráze. Nesmírně statečný atentát na Heydricha to nenapravil.
Co si představujete pod slovem „bojůvka/bojůvky“ ?
Bránění útoku německých ordnerů (Freikorps) na české občany a českou firmu.
Ono přestože žili v Sudetech i slušní Němci (později neprávem odsunutí), zmetků tam žilo velmi mnoho a těsně před 1938 i po něm se projevovali dost odporně. Akorát po něm jsme se už nesměli bránit.
Pak je zřejmé, že význam slova „bojůvka“ neznáte. Mrkněte do slovníku, abyste se vyvaroval trochu hloupé drobné chyby/omylu.
Před vašimi velkými chybami/omyly vás ovšem slovník neochrání.
Nelzi nevinny germani mohli zustat. K43. Di zase nepravem lhat pro zmenu jinam.
Proces byl dukladnej a kdo byl nacista a skodil musel pryc.
Zjevně nemáte tušení, co se dělo minimálně v letech 1946 a 1948, ale to je váš mohus operandi, že ?
modus samozřejmě
Tydle k43 a jejich gang , si nikdy nezalozi svuj blog na svoje lzi.
Vzdycky se jako pravidlo musej nekam prisaknout, za kazdou cenu..
Tuhle vypraveli ,co jim to dalo prace, tem jeremistajnum aby se nasakli do Britanie. Nekolikrat byli vyhnany a za chvilku honem, nezadrzitelne zpatky…
A jak si este porad stezovali na brity..
Lepsi kratkej boj , nez dlouhodoba okupace. Po vsech strankach.
To Benes nechtel radsi ustavu porusil..Nic nevynechal, jen aby nam porad skodil.
Britove nic nevyhrali ani nemohli , jenom si udelali za valky z Britanie americkou zakladnu..Tim se zachranili.. Predtim to vypadalo, ze budou nejlepsi
spojenci Hitlera..
Tvzeni , ze Benes byl nejlepsi jasnovidak na svete neobstoji.
Hitler kricel na Benese, pac nechtel , aby Benes emigroval do Berlina.
Aby skodil jinde..Nam porad.
U jeremiád to však neznamená, že výrok není pravdivý. Je nepohodlný, proto je dehonestován pejorativně jako věčné nářky. Cēterum (autem) cēnseō Carthāginem esse dēlendam se nakonec prosadilo, a to zěnlo nepatřičně v každé řeči Cata staršího.
Ono je to těžké. Nebránili jsme se Hitlerovi, nebránili jsme se Brežněvovi. Jeremiáš by tedy měl radost. A kam jsme se dostali?
A naopak, jeden slogan řiká: je lepší být jeden den hrdinou než 100 let otrokem. Výsledek ovšem zavisí na tom, kolik lidi je ochotno se tímto pravidlem řidit ….
kdybychom se bránili Brežněvovi, tak havlova likvidace přišla o 20 let dříve, to by nebylo moc moudré
Cože?? 😀
Moje babička s oblibou říkala: Kdyby pes nesral u Malína, doběh by až do Kolina ….
Já ale neříkám, zda je správné podvolení nebo odpor. Jen říkám že jsou dvě možnosti a teprve historie ukáže, co to přineslo. V r. 68 nebyla v plánu restaurace kapitalismu a Havel byl táákhle malinký. Nicméně morálka a vůle žít skutečně svobodně u nás dostala setsakramentsky na frak, jak ukazuje dnešní podvolení progresivismu
Našim Babylonem je KoZa ….
… a našim Jeremiášem byl Havel …
V r. 1968 jsme za kapitalismem zaostávali o polovinu toho, co v r. 1989. Taky proto byla poloviční motivace se socialismem definitivně zatočit.
Nemylte se, socík nezlikvidovala absence lických práv nebo dokonce cis-sexualita, ale materiální chudoba a nízké rozdíly mezi lidmi, bez ohledu na jejich úsilí. To nasrávalo.
Ona ta míra zaostávání záleží na volbě kriterií. A zavisí na tom i míra nasranosti ….
Tenkrat jsem si řikal: ksyž už mě má někdo okrádat, tak si vyberu toho, od koho mi víc zbude. Tahle zásada asi platí i dnes, ale je otázka, kdo tím, od koho mi vic zbude, vlastně je. Dnešní koloniální správa to určitě není ….
Bojovat s Hitlem , ztraty by nebyly vetsi ,daleko mensi..Moznost se ubranit, skutecna.
tonicek voni meli stat hrdinne furt na hranicich a ty rusi vyhlizet a voni to neudelali
a ted se divej..
Vono je tezky se ubranit necemu vo cem nic nevite..
Urcite si misto toho krajeli doma cibuli na polivku. A nebranili se..
Coz je nejvetsi povinnost vobcana.
Vodeberte se rovnou s dalsima sme do nejblizsiho vezeni , pykat za svoje zlociny ..
Bible je coby psychologická manipulace ve stylu dnešních HLP („Hluboký lidský příběh“) víceméně odkecaná. Zrádný černoprdelník Prokop Diviš (poté to ukradl Benjamin Franklin) způsobil nevíru vynálezem hromosvodu, po kterém i nejvíce indoktrinované vesnické ovce začaly pohybovat, zda blesk je opravdu tím trestem Božím. Před ním Hus a mnozí další – převodem latinského textu do češtiny či jiného živého jazyka; díky knihtisku jsou takové blábolivé texty podrobeny širokému zkoumání, ve kterém samozřejmě neobstojí. Na rozdíl od Knihy („Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“) nebo Červeného trpaslíka (britský seriál „Red Dwarf“) se Bible vydává za reálnou historii – a všichni už vědí, že není. Pan farář vede marný boj.
Jakej je rozdil mezi bibli a protokolama..Oboji sou upatlany vymysly.
Bible ma spoustu zameru , predpovedi ,ktery chteji fanatici porad vyplnit. Na nas ovsem.
Protokoly se vyplnujou kazdej den..Na …
Hromosvod funguje a nedá se to popřít. Boží hněv, kterým údajně sráží hříšníky, je tím pádem dost k ničemu.
To byla poučná lekce. Kam teď směřujeme? Už v staroveku Boh rozhodol: „V určenom čase [kráľ severu] sa vráti späť“ (Daniel 11:29a). A to v tomto kontexte znamená, že Ruské vojenské posádky se vrátí na místa, kde byly dříve umístěny – a to platí nejen pro Ukrajinu. Tato válka se rozšíří dál. EU a NATO se rozpadnou. Neoplatí sa vzdorovať Bohu, (viz varovný příklad od Boha – Jeremiáš 27:1-15).
A….komu se nelíbí, že „Židi ovládají svět“, nemají to patentováno, je to otevřený kód. Co komu jinému brání?
„Morálka, principy“…. anebo za ně skrývaná lenost myslet?
Pokora a tu ti vládci nemají
Nejdriv a nejdulezitejsi je chamtivost , aby vladla , to vostatni je zbytecny a az potom ,
zadny vostatni taky nezustane,vubec ne , pac je to stejne zbytecny …
To uz bylo predtim a bude taky mockrat..Nebo vlastne jen jednou..
Kam jsme to došli, když není nahoře celé jméno a případně farnost?
Farář se snad za kázání nestydí,
důsledků vlastních slov a „kamenujících“ se obávat v té naší hodnotové demokracii přece vůbec,
ale vůbec nemusí, že…?
Snad si Vidlák přečte Alefa a ještě upraví, která slova jsou jednoznačně faráře.
Jestli je to ten, kterého jsem dle Vidlákem prozrazeného našla já,
pak je Vidlákovi dokonce i podobný.
**************
P.S.
Bohužel nejspíš marně sám autor sděloval,
že „NENÍ cílem tohoto kázání jakkoliv hodnotit situaci na Ukrajině“…
A stejně marně píše Vidlák o nedávání nálepek…
Pětidenolice, banderistán, presstituti …. co by z Vidlákových kydů zbylo, kdybyste nenálepkovali?
No přece anonymové! Anonymní vysírači, po kterých zbude hovno a smrad. – Mluvím o tobě, pytlíku, kdybys to neuměl poznat.
Trochu tady sereš, eh, seješ vítr. Dávej si pozor.
Ano, používat slovník nepřítele znamená pokles na jeho úroveň a nakonec podlehnutí.
Jaký slovník takové myšlení, jaké myšlení takové konání, jaké konání takový osud.
Ptáka poznáš po peří nezdvořáka po řeči
MAJKA
Tohle kázání lze slyšet jen v sinagoze a pro židy.
Podle toho lze usoudit,ze Jeremijáš pojednává o okolním světě, nemohl mít tušení o Rusku,Číně, nebo USA.Můžeme jen potvrdit,co se dělo tenkrát, co dělali židé, tak se to rozšířilo po celém světě.
Pane Vidláku,všechny tyto náboženské příběhy jsou uměle vytvořené.
Asi ani nebudou tak staré jak uvádíte.Možná je tachometr poněkud
popostrčený a „“dějiny“ vytvořila parta mnichů,kteří se prostě nudili
a dostali zakázku.Nakladatelství Zakázané vzdělání vydalo knihu
Jiné dějiny Říma.Je v ní zajímavá myšlenka o natažení letopočtu
Vatikánem,který měl v té době informační monopol,distribuční
schopnosti – marketingovou síť,a tehdy asi velmi dobrý projekt na
ovládnutí tehdejší populace.Vždyť je to prosté : ať ten Jeremiáš hlásal
cokoliv,třeba i bez provize,pokud to bylo tak dávno (???),kde se jeho
texty dochovaly??Kdo je zapsal a jak si je přizpůsobil,aby nedostal křeč
do ruky??Na co byly texty napsány??Zkuste pomocí brusky a diamantové
frézy napsat dnešní datum….do kamene???Jenže tady jde o text.
Víra v náboženské řeči musí být porovnána s technologickými možnostmi,
záměry „zapisovatele“ a jeho sociálními možnostmi (kdo ho živil?),atd.Možná
jste byl na vojně,takže víte že „“Číslo hovoří“.Tehdy mi to připadalo jako
klukovská hříčka,ale když tímto sloganem proměříte cokoliv,svět vypadá
úplně jinak….hezkou neděli.
15let jsem žil na vesnici a tedy jsem párkrát navštívil místní kostel a pravím, na to žvanění musí být lid připravován od dětství . Můj mozek se vzpírá tomuto kostelnímu vnímání světa a je mi upřímně k smíchu ,kdyby to nebylo k pláči.
Tak. Jako naformátovat disk pro zápis… To je universální, nejen pro náboženství.
Asi v páté třídě jsem chodil s babičkou do kostela.Na začátku prázdnin
Mistr Jan Hus – kupodivu v katolickém kostele.Starý farář,osobnost,
svým mírným projevem dobře oslovoval věřící.Ale už tehdy mě napadlo,
že ho možná ani neposlouchají,jenom jeli podle naučeného návodu
kdy povstat a kdy pokleknout.To jsem odmítl,ale babička to nekomentovala.
Celkový dojem ale pohoda.Po jeho odchodu přišel mladý a bohoslužba
byla doslova znevažující a ubohá.Přesto tam staří chodili.Nedovedu si
představit,co můžou dnešní církve mladým lidem nabídnout??
Samozřejmě některým hlavu vymyli už v dětství,a získali díky „víře“
některé výhody,například ubytování při studiích snad zadarmo,i když
nestudovali náboženství.A hlavně je to sdružuje a necítí se sami,na tom
je náboženství postaveno – saturace pocitu osamění členstvím v klubu.
Jako dítě jsem se podivoval,proč lidi chodí do kostela,když by měli mít Boha
v srdci (nedaleko peněženky).Dokonce jsem viděl u babčiny příbuzné třista let
starou ručně opsanou bibli.Nějak mě ten návod k použití neoslovil,nedával
šanci myslet samostatně.Buď věřit nebo nic.A došel jsem k názoru,jako kluk,
že nejhorší ze všeho je fanatismus.A taky jsem viděl „Kladivo na čarodějnice“,
to se mnou doslova otřáslo a dlouho jsem o tom přemýšlel.Bída a vymývání
mozků je něco šíleného.A absence vzdělání,korupce blahobytem vede stejným
směrem.Není snadné být člověkem….
Páni. Na kázání toho kněze bych chodil i já, buddhista. 🙂
Je třeba podotknout, že Jeremjáš nehlásal právo silnějšího. Hlásal, že (pokud si vypůjčíme novozákonní termín) farizejství je takové zlo, že pak uplatnění práva silnějšího nefarizeje (nikoli ještě většího farizeje) je v souladu s vůlí Hospodina.
K tomu i sv. Pavel: „Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci“(Římanům 2:14-15).
Neboli Zákon židy přesahuje (nemusí být nutně vyřčený, zjevený).
Bůh stvořil muže a ženu, nikoli transgendera, například.
Jinak řečeno, někdo umí bez návodu, jiný celý život stráví čtením návodu a posloucháním kázání o něm.
Drtivá většina potřebuje návod. Bez návodu umí jen málokdo. Je to dáno biologickou podstatou člověka.
Voni toho nakecali az beda. Neco podobnyho , jako ty tlusty bichle se zakonama dneska …
Sou toho miliony stranek a na vsecko a nikdo nevi a nemuze
/a aby ani nemoh/, vedet vo co de..
To umoznuje kazdymu tvrdit neco jinyho.
Potom rozhodnou vlady,urady , soudy a soudci ,co chteji co se jim hodi a z ceho se napakujou nejvic..
Napr. jeden soudce vodsoudi obzalovanyho na dozivoti. Potom vec de k jinymu soudci a ten obzalovanyho vosvobodi..
Si kazdej pajtluje se zakonama jak chce a kdo vic zaplati..
Mne se nejvic libilo kdyz kostelnik chodil behem mse s takovu nejmin 3m tyci
a na konci byl pytlik na penize. Ted sel vod lavice k lavici a kazdymu
nastrkoval ten pytlik pred ksicht , aby lidi hazeli penize do nej.
Beda kdo nemel a nebo nechtel dat .Kostelnik s tim pytlik zacal zurive trast az
cinkal u hlavy vobeti , vsichni se koukali na toho co nic nedaval , tak dlouho az dal..
Tema myho premejsleni tenkrat byli vydriduchove ,prevleceny za svatousky
a metody jak vydrit z kazdyho , co nejvic..MIsto aby zacali delat neco uzitecnyho
a uzivili sami sebe.
Jako farar kaze a vy si to vsecko zaplatte ze svyho..At se ma dobre..
Ve kterém kostele se to děje? Ptám se, protože je to jedno z nejprofláknutějších klišé, která se objevovala ve filmové tvorbě. Tohle v reálu vypadá úplně jinak. Kostelníka mají dneska taky málokde.
Si nepamatuju, je to asi nejmin hodne let zpet a byl sem malej.
Vo takovym klise sem nikdy neslysel. Ani ve filmu nevidel.
Kasicky na financni prispevky ,kdyz nebyly mse, sem videl v mnoha kostelich..
Taky sem neveril svejm vocim tenkrat..Tem proflaknutelstvem..
Verit co se mi rika a neverit tomu co sam vidim , tomu se teprve ucim..
Kostelnik chodi denne k voltari a furt se modli , vobraci voci nahoru ,
boze dej mi velky prachy. Takhle to dela i vickrat denne.
Boze daruj mi velky prachy …To dela porad…
Az se jednou shury vozve strasne rozzurenej hlas a krici dolu na kostelnika.
Tak si ty hovado kup , aspon jeden los v loterii..
Já si kostelníka ještě pamatuju.
Do páté třídy jsem s babičkou do kostela chodil. Vždycky mi strčila do ruky drobáky, abych je kostelníkovi dal „do zvonečku“ já.
To byla taková hliníková mísa, s dovnitř zahnutými okraji (aby nebylo moc vidět, kolik je uvnitř a čeho) a kostelník s ní chodil poctivě od řady k řadě, zvoneček vždy podal krajnímu sedícímu v řadě a přešel na druhou stranu. Mezitím „zvoneček“ procestoval řadou a ke kostelníkovi se vrátil. Podal ho zase krajnímu v další řadě a tak to šlo před celou mší, dokud nepřišel velebný pán.
A velebný pán František Tomeček, to byl nějaký frajer!
Mladý borec kolem Kristových let, co chodil do sakristie kostela, ale i vyučovat náboženství do školy v džínách a džísce, jen si přes to ledabyle přehodil ten jejich „talár“.
Jezdil ke škole modrým italským Fiatem 1500 s burácivým výfukem, v autě i na faře hulákali Stouni, Zeppelíni, Párpli a mladým půjčoval desky. Těch měl na polici na faře asi tak třímetrovou řadu. Při průměrné tloušťce elpíčka s obalem okolo 3mm, tam mohl mít tak tisícovku desek.. Gramofon měl stříbrný Sony poloautomat, vedle něj stál obrovský cívkový magnetofon Sony a pak stříbrná vysoká HiFi věž Pioneer, ale asi ne ledajaká. Bedny Pioneer to mělo velké jako kráva, odhadem 80-100 litrů objemu, na vysokých nožkách. Jako smradi jsme na to čuměli, jako na zjevení. Do té doby jsme takové věci viděli jen na výstavách, nebo v katalozích firem, které někdo z Rakouska dovezl, aby nás nasral. 😀
Tenhle velebný pán, ten neměl problém přivést mladé lidi k víře, ale i k přemýšlení o věcech úplně obyčejných – už jen tím svým zjevem, nenuceným chováním i přívětivostí k mládeži, se kterou prakticky mluvil jejich jazykem – semtam i s nějakou tou „sprosťárnou“, krom těch nejtvrdších.
Asi proto, abychom se i my nemuseli nutit do škrobeného chování či mluvy, které nám vlastně byly cizí.
Hádejte, co jsme tenkrát usilovně řešili?
Komu se vlastně chodí sám velebný pán, z těch svých nadávek, vyzpovídat?? 😀
My se z nich vyzpovídali u něj, aniž by z nás kdy něco tahal, nějaké další „hříchy“.
A nikdy to neskončilo ničím větším, než jen dvěma-třemi Otčenáši, případně uložením úkolu – za kostelníka perfektně zamést okolo kostela! Tři košťata a už to fičelo.
Ale on – kam se chodil zpovídat on? 😀 Nikdy jsme na to nepřišli.
V sobotu po mši (vlastně dvou za sebou) buď šel s chlapama na pivo, do hospody hned vedle kostela, anebo když to bylo potřeba, tak šel v tu sobotu po obědě, makat na nějakou z akcí Z, zároveň s ostatními chlapy.
Od velebného pána Tomečka, už od páté třídy všichni víme, že mešní víno i oplatka jsou jen symboly, že to není nic extra posvátného, stejně jako svěcená voda.
Ani nevím, kde velebný pán Tomeček skončil.
Je asi jasné, že babkám jeho rozevlátý, neformální styl a ostatně i kázání, při kterých mluvil o úplně obyčejných věcech každého z nás, nešly pod nos. Kdosi prý na něj, po 2-3 letech působení zde v městečku, podal stížnost na arcidiecézi, arcibiskupství či kam. Prostě k nadřízeným bossům.
Byl tady asi jen 4-5 roků, ale vzpomínám na něj, už jako starý cap, dodnes – i na jeho kázání a přirovnání v kostele, která neměla chybu a rozuměl jim každý – i my, šušni.
Tenhle článek, mi velebného pána Františka Tomečka připomněl víc, než jsem si kdy dovedl představit.
Díky za něj.
Má-li pan domácí zdroj na tyhle texty a stejného autora, sem s nimi. I jako faktický neznaboh a lempl (do kostela jen na půlnoční, svatbu či pohřeb blízkých), si je rád přečtu.
Omlouvám se za delší příspěvek.
No, to by ještě bylo dobré, s tou tyčí.
Takovej Duka se zaháčkovaným Klausem obrali nás všechny o cca 100 miliard.
Žádná jiná právnická osoba (a že jich komunisté zkonfiskovali požehnaně) nedostala restituce, natož k tomu ještě peněžní kompenzace.
Velky veci povstavaji z malych . Nejdrive byly ty maly kostelnici a pak
prislo to velky..
Vetsinou malokdo prezije..
Na jednoho Jeremiáše připadalo deset Chananijášů. Bylo snadnější mýlit se s davem než mít pravdu o samotě někde na poušti. I dnes máme své Jeremiáše a Chananijáše,a zase lidé raději naslouchají Chananiášům. Vidlák je podobenstvím Jeremiáše, libtardí smečka z pražské kavárny reprezentuje Chananijáše. Moc však vždy drží Chananiášové, a také delší dobu. Občas přijde převrat, pár Chananiášů zmizí, pár jich pošlou do vyhnanství, zbytek převezme Jeremiášovy názory a za řevu: „Prohlédl jsem! Byl jsem pomýlený!“, začne hlásat něco opačného bez uzardění oka. Nikdy nejsou na špici dění, tam jsou různé intelektuálně nedostatečné figurky jako Sleeping Joe, PePa107, a podobné duševní marionety, kterými manipuluje někdo z pozadí a přítmí.
Tehdejší lidé byli vystaveni informačnímu šumu, kde snadno zapadl vyčnívající názor Jeremiášův. Co na tom, že měl pravdu, předtím si prošel všemožným příkořím od těch, které se snažil zachránit.
Má to vůbec smysl, snažit se zachraňovat libtardy? Proč jim vůbec bránit v jejich cestě do zkázy? Kdo chce změnu současné vlády Pětikoalice, měl by ji totiž spíše podpořit v jejím sebedestruktivním úsilím.
Naposledy si setřel pel a mimikry ajťáka Ivan Bartoš zpackanou digitalizací stavebního řízení. A teď si vezměme, že by takto sabotoval celou státní správu. Vlastně má Ivan Bartoš nejblíže k cíli totálního zneschopnění státní správy a omezení počtu státních úředníků.
K zachraňování a bránění cestě do zkázy.
Nedávno jsem hovořil se svojí (poměrně otevřenou) katolickou příbuznou, o desetitisíci zabitých dětí v Gaze. S takovým pololhostejným pokrčením ramen pravila, že ona o tom nemůže nic říci, že to neviděla.
Což nebylo by výchovnou lekcí paní Karmy, aby to tedy na vlastní oči uviděla?
A nevadí jí že Boha též neviděla a přitom v něj věří?
Každý v něco věří.
Například já jsem elektřinu nikdy neviděl, ale věřím, že existuje.
Už jste asi dostal šlupku. Ale jak se kdy projevil Bůh?
Vznikem Turínského plátna?
Chytrému napověz …
Většina tzv. nevěřících či ateistů je na tom tak že si vlastně udělají velice omezenou představu o Bohu a tuto svou omezenou představu nevěří. Je to asi tak jako když Gagarin ve chvíli kdy se ocitl na oběžné dráze kolem Země prý hlásil – žádný Bůh opravdu není, nikde ho tady nevidím. Tak si i lidé nacházejí své omezené představy a pak říkají např. pokud by byl Bůh, tak nedopouští války, proto nevěřím že Bůh je. Jak může být Bůh, když lidé kteří se k němu hlásí páchali v historii tak hrozné věci, proto nevěřím že Bůh je. Jak může Bůh dopustit že malé dítě onemocní rakovinou, trpí a umře, proto nevěřím že Bůh je. Jak může být Bůh když věda již vše prokázala a vysvětlila, proto nevěřím že Bůh je. Atd. atp.
Sama podstata ateismu je ta že se jedná také o víru (i když většinou nevědomě). Jelikož podstata Boha není exaktně prokazatelná, pak nevíra v Něj je vlastně vírou, protože tak jako nemohu Boha exaktně dokázat, nemohu jej exaktně ani vyvrátit.
V dnešní době jsou lidé kteří nevěří spíše než ateisté (ateismus je činný a obsahuje aspoň nějakou snahu o poznání a zpracování tohoto poznání do nevíry) spíše disteisté, tedy otázka existence Boha je pro ně natolik podružná a společnost a školství a média jim neexistenci Boha neustále vylučují že u nich ani neprobíhá žádné tázání se po tom zda-li Bůh existuje. Jsou to tedy disteisté.
Máte pravdu, jen bych ale dodal, že ta omezená představa o Bohu, ve kterou se ateisté rozhodnou nevěřit, často pochází od samotných věřících. V našem prostředí většinou od křesťanů, ale také různé projevy fanatického islámu mohou být dost odpuzující.
Někdy ty omezené představy pocházejí od samotných křesťanů, kterým to stačí, jindy jsou to představy církví dávno opuštěné a překonané, staré vyšší desítky nebo častěji stovky let. Nějaký posun náboženského paradigmatu tedy existuje, ale „pohled Gagarina“ je to nejrychlejší a nejjednodušší, jak se složitými a těžkými otázkami vypořádat. Když ale ty otázky nejsou pro někoho dost zajímavé a důležité, bylo by chybou je vnucovat.
Někteří lidé také během toho, jak žijí svůj život, testují, jak jim v něm náboženství (ne)pomáhá. Právě to lidi provokuje ke složitým otázkám a testování kvality různých nabízených odpovědí. Existuje několik možností:
a) nechat věci být a nezajímat se o to
b) přijmout učení církví, náboženských společností, sekt, guruů,… a ignorovat případné rozpory s prožívanou realitou, případně neignorovat, ale akceptovat trápení z toho vyplývající
c) hledat teorii, vysvětlení, odpovídající prožívanému životu lépe
d) …
Jednou z mála dobrých věcí na dnešní době je, že za c) už vás nikdo neupálí. Tento posun u církve opravdu oceňuji.
Správně – představy. Nic víc než představy, chiméry, iluze.
Ovšem skvěle zobchodované; prodejci fake hrnců by mohli závidět.
Pardon.
Tučně měly být jen ty představy 🙂
Terry Pratchett – „Malí bohové“
Když víra v nějakého boha ochabuje, ten se začne zmenšovat. A když víra úplně uchšádne, udělá to „pink“ a bůh zmizí.
Proto křesťanské církve, které jsou jediné institucionalizované, tak hamouní majetek. Aby měli preláti z čeho žít, až to definitivně udělá „pink“.
Zajímavý komentář, líbí se mi ten výraz disteista, protože si myslím, že je velmi výstižný.
Ano, nevěřící má svůj obraz (zůstaneme u křesťanství) Boha. Přesněji, jak podotýká Agivessana, věřícími mu dodaný – což je značně převažující, možná jediný zdroj, protože od koho jiného by se mohl o (takto naformátovaném) něm dozvědět. A nemá důvod tomu zobrazení věřit.
K čemuž lze dodat, že naopak věřící má zase svůj, kterému má podle sebe všechny důvody věřit.
Obě skupiny považuji v tomto ohledu tu druhou za jakési podivíny.
„Je to to naprosto nejpodstatnější , ty to jen nevidíš“ // „hm, tak to jsem asi vážně slepý, když je to tak podstatné a já to nevidím…“. Takto ten protiklad formuluju s přihlédnutím k tomu, že věřící bere svoji věc mimořádně vážně, kdežto nevěřící velmi nevážně a se sklonem k ironi.
Věda nicméně, pomine-li se ten Marx-Leninský tzv. vědecký světový názor, nikdy existenci žádného Boha ani boha nevyvracela. Proto, že jeho existence je natolik éterická, že na téma důkazu existence či neexistence nelze vyslovit ani hypotézu, natožpak teorii. Pro práci s jakoukoli důkazovostí se není čeho chytit, třeba kosmologické či ontologické důkazy jsou „vědecké“ jen proto, aby se nehaněla filozofie.
Ale řekl bych, že s tím ateismem je to o něco jinak. Ateista nemá snahu po poznání. Jakýkoli důkaz by se mu sice velmi hodil, ale obejde se bez něj. Je věřící, avšak protipól. Rozdíl je ten, že bez potřeby důkazu věří v neexistenci, zatímco teista – zde přesněji věřící – opět bez potřeby důkazu, věří v existenci. Zde si jsem vědom zásadního nesouhlasu věřících, protože jejich touha po co nejbližším poznání (svého Boha) je přece velkou částí smyslu jejich života. Jde tu ovšem o pouhou slovní formulaci, viz víra nad rozumem.
Ateistů je podle mého dost málo, vždyť, kolik lidí se systematicky zaobírá svou osobní vírou v neexistenci. Velká část nevěřících, tzn. těch , kdo jsou uprostřed (na škále mezi vírou v existenci a vírou v neexistenci) jsou spíš agnostici, tedy takoví, kdo neumí existencí Boha ani striktně popřít, ani vřele přijmout. Ve své nevíře si to nejspíš mnozí ani takto nenazývají, protože nemají potřebu si to, právě pro ten svůj disteismus, nějak kategorizovat. Jejich (těch agnostiků) množina se tím do nějaké míry překrývá se množinou těch disteistů, to podle míry/tendence dotyčného agnostika přiklonit se spíš myšlence existence nebo neexistence.
Tázání po existenci má na té agnostické škále váhu od relativně velké po značně malou, kdy u té nejmenší začíná překryv s disteismem. Kde končí, u jaké váhy toho tázání, nelze exaktně určit.
Společnost, zejména ta česká, nic systematicky nevylučuje. To proto, že je do velké míry právě disteistická, neboli ta potřeba tázání a měření váhy je pro ni naprosto minoritní (podružná), spíš nulová.
Což jistě některé věřící může iritovat, protože z jejich pohledu je ten nezájem o tázání zásadní a nebezpečnou ignorancí.
dysteisté
No jo, ale pokud jsou diplomovanými specialisty (DiS)…
amorální
Což nezní špatně.
Býval jsem psem nevěřícím dosti ješitným. Tehdy bych se patrně nad oním dys- hloubavě zamýšlel. Zda to skutečně nezní špatně.
Už jsem tu někdy napsal něco takto krátce? Jsem totiž z toho nějakej nervózní či co.
Nechci zabřednout do nekonečných a marných debat, ale když se piccolomini odvolává na maůj příspěvek, dovolil bych si zase doplnit ten jeho.
Ještě existuje třetí varianta, asi nejméně běžná, kterou bych přirovnal k různým známým hříčkám s optickými vjemy. Díváte se „jinak“ a postřehnete to, čeho byste si za běžné situace nevšimli. K tomu není nutné žádné přesvědčení, stačí jen objevit tu techniku „dívání se“. V této chvíli ještě není nutné si něco o něčem myslet, mít nějaké přesvědčení, nebo něčemu věřit.
Pak zbývá interpretovat svoje pozorování, přičemž ateismus v tom směru nemá mnoho co nabídnout. Kdežto naopak, svět náboženství skýtá různé zajímavé korelace. Pokud chcete o své zkušenosti hovořit, nakonec nezbude nic jiného, než použít náboženskou terminologii. Ale samozřejmě tím vzniknou různá úskalí, když se váš výklad začne lišit od těch tradičních.
Přesně na to jsem se jí zeptal. Na to odvětila, že Boha viděla. Což by vyžadovalo diskuzi, co to znamená vidět, a na to už při letmém setkání nebylo místo.
Jeremiášovi spoluobčané byli také přesvědčeni o své pravdě. Natolik, že ho chtěli i zabít. A na základě té své pravdy plánovali své války.
Ale jak Viktor Orbán ve svém nedávném vpravdě státnickém projevu moudře citoval Mike Tysona: Lidé mají spoustu plánů, než dostanou ránu do hlavy.
Možná by v další diskuzi stálo položit dotaz, zda dotyčná chce pobavit Boha? Tak aby mu řekla o svých plánech.
Zbytečné, žádné nemá. Jde o otupělé stádo ovcí vedené sionistickým křesťanem.
Taky kecaji bez konce ,kdo nejvic beduje tomu este vzit…
Az mi buh doda deset , nebo radsi dvacet melounu na drevo , existuje..
Kazdej tejden.
Také si tohle říkávám. Navíc, že i na jejich blbosti vydělat prodejem jim toho co hlásají a žádají.
Jenže potíž je v tom, že to co činí má neblahý dopad na všechny. Zajisté, že můžeme se snažit omezit důsledky toho pro sebe, jenže škoda toho úsilí.
To neni zadna blbost. To je naprosta chamtivost , zavislost na chamtivosti , chytrak vobelsti vostatni , tisice dekovnych dopisu za mast na zvetseni poprsi a na kuri voka zarucene pomaha..Tedy ber kde ber a jak muzes a vsecko ber..
Takze nejdrive udelaji lidem peklo na zemi a v jejich zivotech a co nejhorsi..
A porad ..Spolu s primitivnimi podminkami ,lecos nebylo mozny vysvetlit ,
nebyly leky, nemocnice atd.
Lide trpeli , vsude kolem nich byla hrozna bida utrpeni , nasili ,zverstva ,
bezpravi,valky , umirani i deti a co kdo chce.
Lide nerozumeli ,kde se to porad bralo kolem nich a uz pribehli svatouskove a
uz kazali ,ze to dela ten na nebi , prispejte nam na kostel a tam budem vam vo nem kazat , ale ne zadarmo a vysvetlime vam, jak vas vsemohouci miluje a vsecko vam vodpusti , to co se deje , za to si muzete sami protoze ste hrisnici,
hned jak narodite a kdyz vam umre dite pred krtinama, tak pride do pekla,
jako neverici…Bezva.
A buh je nejvic von je milosrdnej , i kdyz to tak nevypada, nic se nezlepsilo a naopak
a tresta vas co nejvic a este vam vodpousti, jak porad pachate ty hrichy..
Pac ste nepolepsitelny a musite litovat a nejlip kdyz prispivate a este vam ukradnem na danich na desatkach..
Zbozna vrchnost ,usazena na nejlepsich mistech pri msi, vas vokrade este vic.
Buh vzdycky souhlasi , daji fararovi vic ,pac vas vokradli…
Demokracie tu taktiku porad kopiruje..Zakony a porad novy, na vsecko ,dane vsecko…Z blahobytu a totlani moci se potom z nich stavaji stale horsi zrudy a bestie..
K tomu Bartošovi: žadné mimikry ajťaka si nesetřel, naopak předvedl v plné šíří a kráse, co to ajťák je. Patřim ke generaci počítačových pionyrů, učili nás žáci prof. Svobody, kteří pak většinou emigrovali. V těch dobách jsme museli počítač umět vymyslet, navrhnout z hradel, a naprogramovat ve strojovém kódu. Ajťákům se tehdy řikalo „pojídači koláčků“ nebo Kobolisti“ (od jazyka COBOL) a skuteční programátoři a hardwéráři z nich měli srandu.
viz např. tato esej z r. 1982
https://homepages.inf.ed.ac.uk/rni/papers/realprg.html
Alžířan dneska v noci zmlátil v ringu další ženskou a má už jistou medaili.
https://pbs.twimg.com/media/GUDj1D2XcAAbEsP?format=jpg
Putin se pokouší mezi nás zanést svár.
Tak nevím, ale kdyby ti rusové nebyli, tak si je snad musí vymyslet. Šmárjá a tohleto UFF
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/gregorova-a-muzi-v-zenskem-boxu-za-vsim-hledej-putina/
Není to ta, co chtěla prcat? – Ševče, drž se svého kopyta, chtělo by se říci.
Když se na Gregorovou podívám, chápu že s Alžířanem soucítí.
Když si Gregorovou poslechnu, chápu že ničím jiným než rusofóbií se nezviditelní.
njn, ale zase jsme byli první, akorát se divím, že staëjně se nepostupuje i u něj.
https://isport.blesk.cz/clanek/blesk-sport/450470/jsou-to-jeste-zeny-valka-o-kontroverzni-sportovkyne-zacala-ceskou-zdenkou.html Asi vývoj či divná doba
A zatímco běloruský sportovec startující pod neutrální vlajkou,po druhé získal zlatou v trampolíně, bude navždy z tabulek vymazán, tento i Semenay, po olympiádě, tvrdíc,že žena ,ale se hned oženil, tvrdíc, že lesba, i tento, jistě budou kralovat v přehledech vítězů z olympiád.
proč tam ty ženské lezou? Kdyby odmítly nastoupit, dostal by sice zlatou kontumačně, ale za dva roky by mu ji po projednání stížností sebrali …
Olympiáda je svátek bafuňářů a jim se vzepřít je likvidační
Tak bojuju o striebro a bronz. Aj ked neviem ci sa da vzdat zapas s nim a potom pokracovat v boji so zvysnymi zenami a nevypadnut kontumacne
Na tabletu se mi špatně píše, jeho AI není se mnou příliš kompaktidebilní. Tak jen něco málo.
Jako čtenář bych Ti, coby autorovi, vytknul, že není jasně rozlišeno, co je citovaný, převzatý text, a co jsou Tvé vlastní úvahy. Zdá se mi, že v článku se to nějak prolíná, což není samo o sobě chyba, ale mělo by být jasně vidět, co je čí. Já vlastně nevím, s kým polemizuju: s Tebou, nebo s autorem převzatého textu?
—
Na začátku je dobrý postřeh: my dnes víme, jak věci dopadly, a tak zároveň víme, kdo prorokoval správně a kdo falešně, zatímco Jeremiášovi současníci tu výhodu neměli. Dneska je to podobné: jsou vyřčena mnohá proroctví a varování, ale jak rozpoznat, které z nich je to pravé?
Podle tohoto modelu se, myslím, příběh lidstva odvíjí odedávna, bez ohledu na to, jakému božstvu zrovna přisoudíme tvůrčí aktivitu. Z toho mně vychází, že božský fenomén můžeme z úvah na toto téma vynechat. Když vyslovíme dostatečně velký počet (různých) proroctví, roste pravděpodobnost, že jedno z nich se trefí a my je zpětně „rozpoznáme“ jako to pravé.
A co prorok sám? Když si odmyslím lháře, kteří mají lež jako vědomý program, jak prorok rozpozná, že impuls, na jehož základě mluví a jedná, skutečně pochází „od Boha“? Má Bůh něco jako digitální podpis? Nebo stačí, že to prorok „myslí upřímně“?
Nebe a země neznají slitování; tvorové jsou jim jen slaměnými obětními zvířaty.
Jo, trochu to zamlžené je (mohl oddělit svojí názorovou část polopatickou vodorovnou čárou), ale nic závažného (natož pro štamgasty).
cituji závěr : „a
možná pomýlení opravdu jsou, ale o tom nakonec může rozhodnout jen čas.“
Tak jsou i pravdy bezčasé. Třeba 1+1=2 bude platit i zítra (tedy alespoň doufám).
V desítkové soustavě.
A to jen tehdy, pokud operátor „+“ představuje součet a „=“ relaci rovnosti.
Ve všech soustavách krom dvojkové.
Existuje 10 skupin lidí – ti, kteří chápou vtipy ve dvojkové soustavě, a ti, kteří nikoli.
👍 🤣
Ovšem. 1+1=1 tvrdí v desítkové soustavě dvousoustavný ignorant.
Cituji sám sebe: Dneska je to podobné: jsou vyřčena mnohá proroctví a varování, ale jak rozpoznat, které z nich je to pravé?
Spolehlivě to poznáme ex post, jak dokládá Vidlakův článek. Stejně tak je v článku doloženo, že to už často bývá pozdě.
Myslím, že Boha nepřimějeme, aby používal nějaký digitální podpis, na to je příliš svobodnou bytostí, respektive celý svět je tím podpisem. Nevidím jej jako ředitele zeměkoule, ani jako pana státního zástupce, jako ostříž číhajícího na každou lidskou chybu. Spíš jako bytost, která si ráda hraje, zkouší různé možnosti, podobná dítěti. Každý příměr zde ovšem selhává, není dost přesný.
Vztah k lidem nepopíšu líp, než to dělá Nový zákon, ale i taoistické přirovnání lidí k slaměným obětním zvířatům také dobře sedí – i dítě občas trhá či stíná hlavičky svým panenkám v rámci hry (občas si k tomu účelu postaví třeba i parní gilotinu 🙂 ), i když jinak má své hračky rádo. Je tam prostě všechno, i to, co se nám nelíbí a žije těžko.
Přisuzovat Bohu zlé úmysly nebo krutost by bylo chybou, ze své pozice to vidí jinak. Myslím, že jej upřímně zajímá i to, jak se nám žije, jaká je ta či ona situace, ale jak jinak to poznat, než zevnitř, že? Když si hraje dítě, vžívá se do svých hraček, stává se jimi. Hračky ovšem většinou netuší, že jsou samy tím dítětem.
Bylo by nesmírně kruté vytvořit z ničeho, z prázdnoty, miliardy bytostí (lidí, zvířat,…) jen proto, aby trpěly. Život je místo, kde musíme (i) trpět. Nedává to smysl, dát něčemu existenci, když předchozí stav, neexistence, nemá žádnou chybu. Neexistuješ – nemáš problém (osobně bych své neexistenci dal určitě přednost). Ale stát se něčím, v rámci hry nebo experimentu – to už přece smysl má. To, co existovalo předtím, existuje dále, jen přijímá formu. Protože (původně) chce. Jaké by to asi bylo, kdybych byl(a) například… A už vzniká Vesmír. Bezejmenné je počátkem Nebe i Země, pojmenované je rodištěm bezpočtu tvorů…
Tím jsem se ovšem dostal dost daleko od původního tématu – proroka. Myslím, že vychovávat lidstvo prostřednictvím proroků moc nefunguje, ale prorok sám si nemůže pomoci, jeho slova musí ven… Jestli je to pravé nebo nepravé, to neřeší. O předpovědi, co se kdy stane, tu moc nejde. Spíš jde o to, aby lidé, vzhledem ke své (skryté) podstatě, některé věci slyšeli. Mají to v sobě, třeba se rozpomenou. I u toho Jeremiáše.
Falešný prorok byl, podle mého názoru, ten, který lidem pochleboval a sliboval, místo toho, aby jim řekl nepříjemnou pravdu. A těch pravých proroků mohlo být naopak daleko víc, než uvádí nebo potvrzuje Bible a politicky se hodilo jejím autorům.
S tím digitálním podpisem to samozřejmě byla nadsázka a pokus o žert, které mi moc nejdou – jak jistě víte.
Když za noci sedím na dvorku a hledím na hvězdnaté nebe, tu mi připadá, že koncept Boha, jak se s ním občas setkávám (s konceptem, ne s Bohem), je buď naprosto nadbytečný, nebo naprosto vadný.
Světlo, které ke mě z hvězd přilétá, zrodilo se snad i v době, kdy po Zeměkouli nebylo v prostoru ještě ani náznaku, tak obrovský je prostor, který obsáhnu očima – a přitom je to nepatrná část toho všeho, co existuje za tím, v prostoru, který nevidím, protože je tak obrovský, že světlo odtud sem ještě nedolétlo a nikdy nedoletí. Pokud by se nejen Země, nejen celá sluneční soustava, ale dokonce celá naše galaxie v ten ráz změnila ve fotony, vesmír ve své nezměrnosti si toho ani nevšimne, v ničem se nezmění.
Představa, že entita, která má potenciál stvořit toto vše, žárlivě lpí na tom, aby ji nepatrné smítko (člověk), obývající nepatrné smítko (Zemi), kmitající kolem nepatrného smítka v nepatrném prostoru (obíhá kolem Slunce), atd., uctívalo a vzývalo jediným správným a předepsaným způsobem, připadá mi méně než dětinská.
A smítka se o tom zuřivě přou a vzájemně ukončují předčasně svou existenci (střílejí se a podřezávají si krky) a působí si navzájem utrpení.
A vesmír mlčí a nemění se.
Myslím, že jsem dobře porozuměl té nadsázce a Vašemu žertu, poukazující mj. na absurditu požadavku mít jistotu v otázce pravosti poselství proroků.
Že je tradičně přijímaný koncept Boha vadný, si myslím už dlouho, snad je i pro někoho nadbytečný, ale prostě už existuje, vznikl a koneckonců i mne přiměl uvažovat o této entitě a hledat ji a snažit se porozumět tomu, jaká tato entita vlastně je. Je to můj osobní názor, který bych nikomu nenutil, ale vidím to tak, že ani tato stvořitelská entita nemá termín „Bůh“ příliš ráda. Jednoduše proto, že ji dobře nevystihuje a vyvolává nesprávná očekávání nebo představy. Lidské atributy přisuzované jí Starým zákonem, jako je ješitnost, žárlivost a mstivost, podle mého názoru a zkušeností, nemá.
Myslím, že dobře rozumí tomu, že ji chceme a můžeme vnímat a chápat přes něco, co známe, čemu dobře rozumíme, důvěřujeme a máme s tím už zkušenosti – tedy hlavně přes mezilidské a rodinné vztahy. Nejběžněji tedy například tak, jak do dělá Bible a hlavně Nový zákon, představujcí Boha jako Otce. Není to ovšem jediná možnost, což dokazují zkušenosti a prožitky různých mystiků. Nejvíce a nejraději s námi chce ovšem s námi nepodmíněně být, bez jakýchkoli požadavků a nároků (které paradoxně nejčastěji mívají na Boha lidé, ne naopak – jsi všemohoucí, tak mi splň to a to a to…), lhostejno pod jakým jménem. Pokud dojde na vyplnění nějakých proseb, bývá to energeticky úsporné řešení, podle zákona minimální akce, jakoby „samo“. Bez zvuků pozounů a záře ohňostrojů.
Když ji rozpoznáme ve všech existujících věcech, je ráda – konečně sis (mně) všiml. Je až divné, že je to tak těžké, když i podle Bible se jmenuje JSEM. Totéž říká i hinduistická mantra So ham. Snad je to i tím samotným termínem Bůh, ukazující podle tradice bohužel jinam. Hledáme ji „někde“ a tím nám uniká.
Řada lidí také tuto entitu hledá, aby jim splnila přání – byť třeba ušlechtilé a duchovní, týkající se jejich růstu. Málo kdo se ale zajímá o ni pro ni samotnou, o to, jaká tato entita je a o co jí jde. Snaha o takové pochopení není marná, je přijímaná vděčně. Stojí například o mlčenlivé společné přebývání a pohled stejným směrem, třeba právě pod těmi hvězdami. Ozývá se spíš zevnitř, nikoliv zvenku. Má ráda pravdu a upřímnost, byť třeba drsnou – jak se říká, ostrý jazyk někdy hluboko řízne. Může se stylizovat do jakékoli role, blízké jejímu milovanému smítku – ráda si hraje a vybírá si cestu, které to smítko důvěřuje. Pro zvíře nebo člověka z pralesa by klidně také byla zvířetem, nemá takové ego, které by jí v tom bránilo. Je přece stvořitelkou, stvořitelem všeho a všech. Kdyby si vybrala lidskou podobu, pro množství „věřících“ by jistě byla (opět) pohoršlivá a jako Bůh nepřijatelná.
Je ale dost možné, že někdo pro věci z předchozího odstavce naprosto nemá smysl, jsou mu cizí, nedokáže se uvolnit, nebo ho to pohoršuje. Což ale příliš nevadí – každý jsme jiný a možnosti jsou nekonečné. Máme prý hledat království Boží, to ostatní nám bude přidáno. Jak ale konkrétně to království má vypadat, není nikde předem určeno.
A když už je řeč o Vesmíru a lidských smítkách, připomnělo mi to 5-tílný seriál Kosmo, který svého času natočila Česká televize, ale patrně se nikdy nevysílal – proč, je dost zřejmé z obsahu. Někde na internetu se to ještě dá stáhnout. Není to nic duchovního, jen hořký humor pro zasmání a velkolepě ztvárněná česká hymna. O ryze české cestě do vesmíru – na Měsíc. Češi, deset miliónů smítek – jinde ve Vesmíru takoví nejsou 🙂 .
piccolomini – sice pod Agivessana, ale pro Alef.
Alefe, pořád se chlubíte (humor), že nemáte smysl pro humor. Tak jsem to napsal humorně. Jako, to nahoře, zbytek už píšu normálně.
Totiž, kdybych to flák rovnou pod Vás, nebyl by důvod přepisovat si kvůli tomu nickname. Možná jsem to napsal nejen humorně, ale taky naivně, protože jste tím moh naznačovat, že sice to taky dáváte pod něj, takže není až tolik potřeba připomínat, že je to pro něj. Ale že je to čistě jen pro něj. Jako, že ostatní do toho nemaj strkat nosy a svá zařízení (nehledat v tom pražádný humor). A já to naivně nepoznal.
Ale jestli, tak jsem aspoň taky vymyslel, že to takto pověsím taky proto, abych pod Vámi nechal místo pro toho, koho oslovujete. Abych se tam kdyžtak necpal první a navíc s něčím jiným.
Něco z mé praxe (bez uvádění výsledků, kterých jsem díky tomu měl podle svého soudu dosáhnout, to proto, že jeden se nemá vychloubat tím, co si sám o sobě myslí).
Ani ne tak uvědomovat si (protože to moc nejde), jako spíš představovat si rozměry obrovsky malé a obrovsky velké. To je skvělé duševní (mozkové) cvičení. Počínaje třeba, že – tak, sednu do auta a pojedu denně čtrnáct hodin rychlostí 150 km/h po úplně přímé cestě. Mezitím zastavuju, taky spím. Když to budu dělat celý rok, jak daleko vlastně dojedu? Což si samozřejmě spočítám, ale nemám si to s čím srovnat.
Buď z hlavy znám střední vzdálenost ke Měsíci, nebo mrknu na net. A řeknu si – aha, tak to je skoro na chlup tam a zpátky. Vida, vlastně teď mnohem líp pocitově vím, jak by to vypadalo, kdybych jel autem na Měsíc a zbytečně to nekalil…
Jenže, pak mi naskočí – kurnik (nebo jiná kletba), a vím já vůbec, jaký to je, dřepěl celý rok v autě a někam to monotónně valit stejnou rychlostí? Navíc není na co koukat, protože kolem to vypadá pořád prakticky stejně? Hm, to jsem si tu cestu na Měsíc moc neprocítil…
Řeč je o Měsíci. Za podmínek, které jsou pro člověka po jistou dobu (než mu to začne splývat) celkem prožitkově představitelné. Ale co kdybych to dal na Mars, co kdybych až k ceduli konec obce Sluneční soustava? Nebo, kdyby mi ruplo v kouli, k nejbližší hvězdě?
Jsou to věci, které hlava neumí. Končí to u „no, je to prostě móc daleko“. Sdělení, že rychlostí světla bych někam letěl třicet, natožpak tři tisíce let, je taky prázdné, protože světelnou rychlost sice znám v jednotkách, ale ten švuňk si zase nemám jak představit. Nehledě pak třicet roků takového letu, o třech tisících škoda mluvit.
Proč to píšu. Zmínil jste ty vesmírné rozměry, což je příklad toho obrovsky velkého. Představa velikosti obrovsky malých a obrovsky velkých věcí se neobejde bez vytvoření si mnemotechnických pomůcek (nebudu nabízet, každý má mít své), když se ale podaří vytvořit si je co nejčitelnější, postupně se člověku ten vjem mrňavosti I velikosti začne ostřit. To stejné platí pro čas s všechno ostatní.
Jde o věc ryze technickou, jeden pak začne mnohem jinak vnímat věci typu „stálo je to osmdesát miliard dolarů“, „padl tam milion vojáků“, taky „rekordman sněd 207 (nebo kolik to bylo) švestkových knedlíků“. Ten svět je pak najednou mnohem víc „ohmatatelný“.
Já jsem si tady účelově upravil nickname z praktického důvodu: aby Agivessana, až přijde (kdoví, kdy to bude, jistě toho má hodně), hned věděl, že jsem odpověděl jemu. Vlákno diskuse bývá, jak víte, občas nepřehledné. Nic jiného v tom není, komentář je ke čtení i k reagování k dispozici každému.
A to jste se, kurnik, místo toho nemoh zabývat tím mým?
Já to zas tolik neprožíval, že jako možná bych k tomu správně neměl nic psát, páč je to soukromé. To bylo jen takové aranžmá, vždyť já už jsem tu vytrénovanej. Těmi nadpisy od Markový, co byly lidové bouře, protože pak se napravo nenajde ta nejaktuálnější drbárna.
Tak daleko, že to takto máte právě kvůli tomu napravo, jsem se tím svým myšlenkovým chaosem ještě proboural. A pověsil to až za Vás opravdu z tý vychovanosti, ať tam zůstane místo pro Vaše věci.
Dnes se omlouvám, ale po dlouhé době jsem článek nedočetl. Nemám rád židy a taktéž nemám rád náboženství.
Ano, taky. Hodně jsem přeskakovala. Jsem naprostý bezvěrec a hodlám u toho setrvat.
Tak na tohleto pomůže sluníčkům už jenom arcibelzebub, páter Halík.
Bible je téměř jako Švejk – také je v ní skoro všechno.
Podotýkám, že třeba příběh Judy Makabejského je vlastně opakem příběhu Jeremiášova. Jako by se Židé řídíli pravidlem českého pravopisu – „obojí je možné“.
Po prečítaní dnešného Vidláka a Vlka mám pochybnosti o civilizovanosti ľudstva a jeho chuti po tvorivosti v mieri (v ničení sme fakt borci)…. https://vlkovobloguje.wordpress.com/2024/08/04/sok-pro-iran-a-jeste-vetsi-pro-rusko-f35-prekovaly-protivzdusnou-obranu-iranu-postavenou-na-ruskych-systemech-pvo/ 🙁 🙁
Az na to, ze Hanija (velmi pravdepodobne) nebyl zabit leteckym utokem, ale vybuchem uvnitr umistene bomby. Budova je zvenci neporusena, nebyly zasazena bombou zvenci. Je jenom ocouzena vybuchem, ktery se udal uvnitr.
Takze Vlk i jeho preklad ruskeho clanku se nejspis myli.
možné to je a napadlo ma, že prečo F35 v tomto prípade nepoužili na Ukrajine……. je to divné a možno nie….. pani Divišová Vaše príspevky čítam v predstihu aj na FB.
Je úplně jedno co a jak tam bouchlo, podstatné je že F35 tam nikdo neviděl! Ergo kladívko tíhačka je neviditelná a díky tomu je velmi podobná jitrnici, nebo chcete-li Bundeskanzlerovi.
Zde to je potrvzené. Žádné letadlo, obyčejná zrada..
http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/zpravy/dva-iranci-zapleteni-do-vrazdy-ismaila-haniji/
To je kazani, jak ma byt.
Co jsem kazani kdy zazila, tak to bylo nemastne neslane vagni okecavani, at uz knez ci evnglelicky kazatel ci rabin.
Nad timto se muze obycejny clovek zamyslit. Ovsem, byly doby, kdy obycejni lide cetli bibli. To uz je davno.
Už jsem myslel, že se komentářů zdejších příspěvků a diskuzí zdržím, ale když jsem si přečetl ten článek, nějak mi to nejde…
Především – zdá se být ošidné a nebezpečné vydávat se za proroka, a to dokonce i tehdy, když jím člověk je. Za druhé – Hospodin, jak je ve Starém zákoně vyobrazen, si vždycky najde nějaký důvod, zač člověka potrestá. Dokonce to tak vypadá, že ani nic jiného nedělá a jinými věcmi se nezabývá. Připomíná to notně běh našeho světa – v něm, cynicky řečeno, každý skutek je potrestán. Někteří to považují dokonce za správné, protože přece – všichni zhřešili. A pokračují v extrapolaci – ti, kteří se mají dobře, jsou Bohem požehnaní a ti, kterým se vede zle, si to zaslouží.
Už jsem několikrát napsal, že takový Boží obraz považuji za patologický (a zdůvodnil jsem proč), takže to nebudu dál rozvádět a opakovat se – jen připomenu, že Bůh, stírající slzu z každé tváře, je někdo zcela jiný. Se zmíněným obrazem považuji za patologickou i víru, která se tímto obrazem řídí. Ani Jeremiáš nedopadl zrovna dobře, aspoň optikou dobových zvyklostí, protože na Boží království se tenkrát ještě nehrálo. Část biblických věřících, nebo spíš fanatiků, s ním nepočítá dodnes. Zcela materialisticky očekávají feudální uspořádání budoucího světa a svou pozici v něm, kterou jim, podle zásluh, zajistí očekávaný Mesiáš…
Nepřipadá mi jako dobrý nápad měřit současnost náboženským metrem starým tisíce let, takové měřítko snadno uhne. Někteří to mnohokrát zkoušeli a jsou za nimi jen hromady mrtvol. To, co bylo tehdy, nevidíme lépe, než to, co je teď, spíš naopak, tak jak by staré měřítko, nejistého původu a kvality, v mnoha ohledech křivé, mohlo pomoci? Současnost si vystačí sama, v ní hledejme argumenty a důvody, které nepotřebují podepřít dávnými příběhy, které se možná ani (takto) nestaly.
Asi takto – starozákonní Báh, at se nazývá jakkoliv, není naším Slovanským Bohem..
Ono celé křestanství bylo zneužito k ovládání lidí, ne k jeho duchovnímu vzestupu. Je nutné se vrátit zpět ke kořenům. Jinak Bůh – Stvořitel – Universum – Hvězná rodina zcela jistě existují, jen je nevidím (zatím.)
Vřele doporučuji videa pana Jana Kozáka..
Tak. Jen, znalost oněch příběhů pomáhá vyvarovat se opakování chyb. Nic ezoterického, čistá praxe.
Uz to je hezkejch par tejdnu a asi tisice let , kdyz si ucmajzli vznik celyho vesmiru
a celej vesmir k tomu..Musel to vsecko zmaknout ten neviditelnej.. .
..Akorat se opakovane rekne, ze muze a umi vsecko..
Proti tomu ukrast Rusko, je malickost..
Zadny ale troskareni..
Kazdej muze kazdej den videt a zakusit , ze vsemohouci, hovnozmoh ,nic nezmuze.
Ale to je zase malickost..
To v nasem svete nemuze bejt, ani trapny nedorozummeni..
Tak tady se musím kousat do tabletu. Coby blasfemiků futrál bych tolik kladl řečnické otázky, abych si na ně udiveně odpovídal. Zamontoval bych do toho jiného velkého proroka, jestli se (?) před odvlečením kámošili nebo aspoň znali, taky ty jednoocasé lvy. Pece na pečení zaživa už ne, spíš, proč jeden (ten s jednoocasými) to měl celkem v pohodě a byl chráněn, kdežto druhý tak neslavně dopad, když přitom oba vedli zástupy tak, jak se po nich chtělo. A zamontoval tam okolní říše, co zdá se nedělaly nic jiné, než vzájemně soutěžily, kdo víc a častěji odvede zástupy do otroctví. Netušíce, že to celý soutěžení stejně nevymysleiy ony, ale úplně někdo jinej, a to právě kvůli tomu, aby je (zástupy) namastil za to, že dělají čurbes ( to slovo myslím pochází právě ze zástupu). A netušíce, že za trest, jak jej (ten zástup ) nevědomky (podle plánu toho někoho jiného) mastí, je postihne za to všechno spravedlivý hněv (od toho jiného). Že se pak (ty říše) za to maštění zastupů budou mastit různě mezi sebou a tak. A kdovíco ještě bych do toho zaplet.
Tak nevím, jestli se mi to podařilo navlíknout tak, že na jednu stranu opravdu neodvádím téma do blasfemických bažin, ale na druhou si trochu smočím. Doufám podařilo. Takže můžu pokračovat, že jinak se ale ten příměr se současností celkem povedl. Vidláku, kdybych ještě ale dodal, co mě teď na závěr napadlo, vy byste mě asi nejradši pak za to roztrh. Nic, třeba i jiní to budou číst, tak raději jdu kousat do toho tabletu…
Ale nebudu. Nechci Vidlákovi kazit práci
Tu poslední větu o kažení práce jsem chtěl nahradit tím kousáním tabletu, zase jsem si ale nevšiml, že jsem ji nesmáz. Ale aspoň jsem to neposlal jako anonym…
Nebudou voni kousavym tabletzralokem. Posedlej kousavosti do veci.
A este na nem psat..Ne cmarat na zralokovi , na tabletu ..
Já nevím… jako obecný model typického průběhu mocenských her bych to bral. Postava Hospodina mně připadá v tom příběhu až uměle naroubovaná.
—
Bůh podle toho příběhu nedodržel slib, který Jeremiášovi na začátku dal – když ho nechal nakonec ukamenovat. Ovšem on je všemohoucí, takže může…
To je můj píseček. Měl jste argumentovat tím Danielem. Jako já. Míněno tamtím, ne Vidlákem. Jak to, že jeden byl za odměnu nesežranej a druhej umlácenej? To se tam obojí totiž dělo téměř zaráz.
Víte, já tuhle literaturu nemám zase až tak nastudovanou. Je-li pravdivá teze, že v Bibli je všechno, pak je tam ke každému příkladu i protipříklad a každé mravní naučení zároveň vyvráceno. To mně ušetří celkem dost práce 😀
Bible je předchůdcem Nostradamových Čtyřverší. Nebo výroků delfských Pythií. „Překročíš-li řeku Halys, zničíš velikou říši.“ Svoji. Takže jsou tam úplně všechny situace, ač některé ve smyslu: „Kolik třešní, tolik višní.“ Pak je zapotřebí vykladač Bible, což je ovšem omylný tvor. Dokud se jeho předpovědi plní, je považován za pravého proroka. Ale když se splete, je považován za falešného proroka, který jen chybně přečetl znamení. V Knize knih přeci všechno je jasně napsáno. Jenže v jiné části je stejně tak napsán příběh s opačným koncem. Je to kniha pro každou situaci, ale je lépe spoléhat na vlastní rozum. Jakmile k něčemu dojde, využijme metodu ekonomů a přesně popišme, proč minulá hospodářská krize vznikla. Ale to už neříká vůbec nic o možných ohroženích do budoucna. Jenže při vykládání minulosti se spleteme jen obtížně. Proto také generálové tak rádi bojují minulé války a těžce selhávají ve válkách nových.
S těma třešněma a višněma se jedná o obecně rozšířený omyl.Původní znění je totiž kolik třešní, kolik višní, a celé to je asi takhle: počítal, kolik třešní, kolik višní. Jinými slovy zjišťoval, kolik je v daném souboru čeho.
Pokazdy z toho pojde kazdymu = hovno.Na vecne casy.
Ano. V komentářích je to připomenuto vícekrát. To, že Bible je naprosto univerzální příručka. Cokoli z ní lze nějak připodobnit prakticky čemukoli, co se událo či děje v lidské společnosti. (Včetně vyhnání z Ráje, kde ale u Ukrajiny by to patrně bylo diskutabilní.)
V komentářích občas zmiňuju slovo hermeneutika, což znamená umění správného porozumění a dále vyložení – vysvětlení toho, co tím básník pravil // chtěl pravit. Pozn., velké ambice si v tom dělá jistý Halík (samozřejmě nezaměňovat se svob. Halíkem).
A vedle hlavní osy biblických příběhů, která je brána automaticky, jsou činěny rozbory, co vše je nalézáno ve sdělení proroků (taky třeba v Listech Korintským, Římanům nebo třeba Ostravským – ti tam ale tuším jmenovitě nejsou, to je jen příklad rozmanitosti Listů). obecně v Písmu. Vezme se z toho nějaká věta či verš, ten se cituje. A dořekne se k tomu – vidíte, jak von byl chytrej? Minulý rok, když bylo v Liberci to krupobití, tak se tím přesně naplnila…
Říkal jsem si, ta hermeneutika je základní výzkum, rozpoznání souvislosti krupobití s příslušnými verši zase aplikovaný výzkum. No…, asi se to tam ale spíš prolíná, protože Písmo je zároveň základní text i alegorizující text, čímž vytváří ten hermeneutický přesah.
Teď asi tím shazuju Vidláka s Jeremym, ale nemyslím to útočně nebo posměšně. V důsledku sice obecně jde o permanentní zpětné vytváření moudrosti biblických textů, ale věřící to tak mají. Stejně, jako nevěřící to tak zase nemají.
Třeba v tom zde v diskusi taky zmíněném Švejkovi jistě taky je „vše“, nicméně sepsán byl až o něco později a nedostalo se mu potřebného PR. Lidstvo jej nemělo jak vstřebat. Kupř. různá říkání o něm a disputace se dějí jen lokálně, spíš sektářsky, nakonec, ani v jižních Čechách, kde tolik působil, mu dodnes nebyl vztyčen chrám.
Dneska se to nesežrání a umlácení se neprovozuje ne dvou různých osobách, ale na jedné, resp. na všech současně. Lid je mlácen do té míry, aby z něj bylo stále co vyždímat ….
To máte těžké… Božské bytosti někdy bývají slibotechny – vždycky se dá říct, že jste jim úplně nerozuměl 🙂
😊
Teď čtu od Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita.
I když byl tento román napsán v roce 1953, je také mimořádně aktuální v současnosti.
Dám sem dva úryvky, které jsem zrovna minula, i když těch úryvků, které sedí jak zadek na hrnec na dnešní dobu, by mohlo být mnohem víc:
———-
Školní docházka se zkracuje, kázeň se uvolňuje, přestává se učit filozofie, dějepis, cizí jazyky.
Angličtina a pravopis se postupně čím dál víc zanedbávají, až se nakonec ignorují skoro úplně. Žije
se ze dne na den, lidi se starají jen o výhodné místo a po práci je všude plno zábavy. Nač se učit
něco víc než mačkat knoflíky, otáčet vypínačem, utahovat matky a spojovat kontakty?
———-
Když školy začaly chrlit víc a víc běžců, skokanů, závodníků, hračičkářů, příživníků,
hltalů, letců a plavců namísto badatelů, vědců, kritiků a tvůrčích pracovníků, potom se ovšem slovo
„intelektuál“ stalo nadávkou, jak si také zasloužilo. Z neobvyklých věcí máš vždycky strach.
Jistě se pamatuješ na spolužáka ve škole, který byl obzvlášť nadaný, který se nejčastěji hlásil a odpovídal
na učitelovy otázky, zatímco ostatní dřepěli jako hromada vycpaných panáků a měli na něho vztek.
A nevybrali jste si právě tohohle nadaného chlapce, když jste po vyučování chtěli někoho zmlátit
nebo potýrat? Samozřejmě že ano.
Všichni musíme být stejní. Nejsou všichni zrozeni svobodní a sobě rovní, jak říká Ústava, ale všichni jsou srovnáni. Jeden každý je věrný obraz všech ostatních; teprve pak jsou všichni šťastní, protože tu nejsou žádní velikáni, před kterými by se člověk cítil bezvýznamný nebo podle nichž by se mohl měřit. Tak je to!
Ano.
Kurt Vonnegut – Harrison Bergeron
https://postimg.cc/f3rRvPSc
Děkuji za připomenutí. Budu si muset znovu přečíst. Pamatuji si jen toto: dům se probudil do nového dne, v domě funguje všechno, jen lidé tam chybí.
Řekl bych, že 1984 (Orwell), Brave New World (Huxley) a 451° Fahrenheit (Bradbury) popisují nejlépe, kam KoZa směřuje. A k těmto 3 řadím i Kongres Futurologiczny (Lem).
Samozřejmě se toho v oblasti SciFi dá najít mnohem víc ….
Také tak.
Jeremiáš.
Židé, já jsem Vás varoval,takže, za své skutky,bude zase vypálen Jeruzalém.
„A lidé opouštějí sál / zaujmou stanoviska / jak je to dál / dál se háže kamení a píská.“
Případně o nějakých 140 roků starší „Za pravdu je různá sazba …“.
Tomu farářovi dávám tak 14 dní. On se nějaký Mikuláš Benda vždycky najde.
Mezopotámie, čili Meziříčí 😀
Pohádek o minulosti je už hafol.
https://www.dejepis.com/ucebnice/mezopotamie/
Všichni věří, že Židi mají takovou obrovskou moc, že jim to nedá spát.
Kdy tahle mantra vznikla. Ví to někdo?
Židé byli po staletí pod tlakem více než kdo jiný. Ať už byli kdekoliv. Omezení, okrádání, pogromy, vyvražďování … A kdo je pod tlakem, ten maká.
Kličkuje. A stane se škodolibým.
Nikoliv, přežili a množili se jen ti nejchytřejší.
Ano. Strategie přežití nezaložená na hrubé síle. Jenže před devadesáti…lety nevyšla.
Holocaust byl evropskou civilizační katastrofou, jejíž důsledky pociťujeme dodnes. Málokdo si uvědomuje veškeré souvislosti a důsledky.
Přežili ti, co utekli. Viděli včas blížící se peklo.
Nejvic pod tlakem penez a zlata..
No otázka je, zda ty pogromy někomu nevyhovovaly. Ghetta nebyly vynálezem okolních obyvatel, provozovali je sami Židé, aby měli nad svými ovečkami přehled.
Pogromům byly často vystavování nejchudší a hlavně ti, kteří se asimilovali.
Rabíni je už nepotřebovali, ono mezi Rabíny docházelo k příbuzenským sňatkům, kde se brali sestřenice a bratranci, strýček si vzal neteř. Proto jsou geneticky odlišní od těch ostatních.
Klaus junior byl vyhnán z ODS, když si dovolil připomenout jak fungovali za 2.světové války…Klaus přirovnal schvalování zákonů ve Sněmovně kvůli předpisům EU k rozhodování židovských výborů o složení transportů do nacistických koncentračních táborů.
Opět stejný.
Budiž.
Visuté zahrady Semiramidiny:
Zázrak, který možná neexistoval
Visuté zahrady Semiramidiny patří mezi sedm divů starověkého světa. Pravděpodobně vznikly na příkaz krále Nabukadnezara II. kolem roku 600 před naším letopočtem. Zahrady se měly nacházet v Babylonu v oblasti dnešního Iráku. Tvořit je měly důmyslně zavlažované kaskádovité terasy překypující zelení.
Půvab zahrad byl prý tak nesmírný, že je lidé označovali za pozemský ráj. Archeologicky však nejsou doloženy, známe je pouze z několika malířských a literárních děl.
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika/28911/remake-divu-sveta-visute-zahrady-semiramidiny.html
To se o Troji dlouho říkalo úplně stejně.
Asi je našli. Mám to ale ve staré bedně. A sice podle pozůstatků do té doby neznámých zavlažovacích systémů. O tom psal už kdysi Zamarovský.
taky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Visut%C3%A9_zahrady_Semiramidiny
a
https://www.memento-historia.cz/clanek/38/7-divu-sveta-5-visute-zahrady-semiramidiny
Za sedmi divy světa
Také si to myslím, že naopak archeologické nálezy jsou. Kde jsem k tomu přišel, to jsem už zabudol.
Milé děti, vůbec ten ošklivý Irák nelitujte. Žádná starověká památka tam pořádně nkdy nebyla a všechny artefakty pozachraňoval kdo? Americká armáda! A ochuzený uran je jaký? Zdravý!
Ábíčko. Socialistické a přitom apolitické. Kde je mu konec…
Ochuzený uran má oproti přírodnímu pozadí radioaktivitu na 70%, pokud tam vůbec nějaká radioaktivita byla před dopadem ochuzeného uranu 238. Jinak se dostali z 0% rovnou na 70%. Poločas rozpadu U238 = ochuzeného uranu je 4,5 miliardy let. Vzhledem k odhadované životnosti Slunce je to tedy zamoření na věky věků. V Iráku zanechaly armády celkem 259 tun ochuzeného uranu ze střel.
http://www.military.cz/usa/air/in_service/weapons/cannons/gau8/munition.htm
@ Gerd 8:50
Ochuzený uran má radioaktivitu gama (tzn. tvrdé záření) prakticky nulovou. Tedy jak píšete, příliš se neliší od pozadí.
Má ale silnou radioaktivitu beta, která však má dosah jen několik cm.
Problém je v jiné věci.
Prach.
Uran je těžký kov a velmi silně toxický a mutagenní.
V těle se hromadí.
No a kombinace vlastní toxicity a radiace beta, pokud se dostane do plic (tam těch pár cm stačí) je poměrně nepěkná.
Inu ano, musí počkat, než těžké prvky prachu U238 přitáhne gravitace ke středu země za pomoci deště. Takže v dané oblasti budou otrávené i studně a potrvá tisíce let, než se voda vyčistí. Ani maso zde žijících zvířat nebude radioaktivity prosté. Stala se z toho na pár desetiletí neobývatelná oblast,a na pár tisíciletí riziko kontaminované vody ve studních.
To nebude překážkou vývozu zemědělských komodit od tamtud do EU
Vodu balenou tam či v Iráku nepít!
338 nesvítí významně ani beta ani alfa. Jen, při vnitřní kontaminaci je nebezpečný jako každý jiný reaktivní těžký kov.
Ukrajina na tom bude podobně. Ta munice je dneska standard a praží to tam obě strany. Aspoň tam není takové sucho jako v Iráku, nebude se z půdy tolik prášit. Černobyl, teď tohle a pořád může být ještě hůř.
V Jugoslavii snad este vic.
Kennedy:
Ňam! Chutný uránek!
No ona se jedna někdy nestačí divit – mám kamarádku. Chytrou, vzdělanou, sečtělou. A i přesto mě překvapila sdělením, že pokud ví, v Indii se žádné pořádné památky nenajdou. Tak jsem jí vyprávěla o dokumentu o jakési indické vesnici o zhruba 5000 obyvatelích, kde měli kolem asi 50 různých stúp a rozvalin paláců a jánevím čeho, rozsahem zhruba od -500 po současnost. Měla fakrt co dělat, aby mi uvěřila.
Hm, sečtělá a nezná indické památky? Tohle mě už dlouho fascinuje, prý to vydloubali měkkými nástroji v čediči, který je tvrdý https://en.wikipedia.org/wiki/Kailasa_Temple,_Ellora
Mojí biblí byly Strojnické tabulky a Molierův i-s diagram vodní páry.
Jo. A starý Valouch … 🙂
Strojnické tabulky od Černocha mě provázely po celou dobu studia SPŠS Třebešín P10…Dobré byly na výpočet evolventního ozubení v převodovce. Tu jsem pak rýsoval na A0 48 hodin v kuse. Zrak se mi za ty čtyři roky zhoršil o 3D…A tak ty dvě tlusté bichle letěly bezprostředně po složení maturity do kontejneru…
Výkresy do Technického kreslení. Šoufky z papírnictví se musely na jemném brousku zbavit grotu, aby neškrábaly pauzák. Vyladit drátek, aby byl akorát. Ty hodiny nad prknem naučily trpělivosti.
Re: ciki
Jednoznačná identifikace zdravotního problému – ZANEDBANÝ CHLAST!
Co je s tou tančící farářkou? Nějakou dobu byla celebritou, jako Czendlik.
Vypadá to, že od té doby, co vylezla ze skříně, raději mlčí. Tady si můžete zkusit číst:
https://www.denikfararky.cz/
Czendlik (zatím) ze skříně nevylezl, takže zatím nemlčí…
Aha – u paní farářky nechybí košík. Tak jo, děkujeme.
Jak praví klasik…
„Čtěme Bibli, tam to všechno je… „
Všechno je všude a ve všem. Při větší troše snahy najdete v desetinném rozvoji čísla pí totéž co v Bibli.
Ehm, to je ale trochu nefér srovnání – Bible ať je jak chce dlouhá, stejně je konečná. Ten desetinný rozvoj je nekonečný (a neperiodický), takže v něm najdete ganz fšechno cype (jak by napsal někdo jiný).
Tedy kromě „totéž co v Bibli“ tam samozřejmě najdete i „úplný opak toho, co je v Bibli“.
Bibli srovnávejte se srovnatelným – oblíbený bývá Medvídek Pú, Tolkien nebo třeba Monty Pajtni. Tam najdete taky všechno (vhodný komentář k jakékoliv životní situaci)
Nepodsouvejte mi, co jsem nenapsal. O isomorfismu nebyla řeč 😀
On nepod souvá, jen nesouhlasí
Tak dobře. Nepodsouvá. Jen nesouhlasí s něčím, co jsem nenapsal.
Byl jste vystaven klasické demagogické dehonestaci protivníka. Dám příklad z jiného kulturního prostředí:
„Než všichni? Aha, takže ty se považuješ za něco lepšího než všichni včetně těch, kdo bojují za naši svobodu. Nevím jak ty, ale já podporuji našeho hochy v zámoří!“
Tak kritikům řekněte jinými slovy:
Leonard: „Udělal jsem špatnou věc.“
Sheldon: „Má to na mě vliv?“
Leonard: „Ne.“
Sheldon: „Tak trp mlčky.“
Už v Genezis je nekonzistence o stvoření člověka. Kterak někdo z potomků Adama a Evy mohl v zemi Mób, kam odešel, najít sobě ženu?
Re: Šuma…
Vysvětlení je zcela jednoduché.
Jsou dvě možnosti:
1/ buď se jedna soudružka „zaběhla“, anebo
2/ Jahve uplácal něco navíc.
Každopádně je jasné, že soudruzi měli totální bordel v evidenci.
Včera jsem se byl podívat na „jenom“ pracovní lágr v Pšonkolandu. To by se německým soudruhům opravdu stát nemohlo. Ti měli pořádek i ve zbylých kostech.
https://stutthof.org/ogolnopolska-konferencja-naukowa-formy-eksterminacji-bezposredniej-na-pomorzu-pod-okupacja-niemiecka-w-latach-ii-wojny-swiatowej-call-for-papers/
Ona byla ještě před Evou nějaká Lilith https://deti-noci.cz/2006/11/tajemno/myty-a-povesti/mytus-o-stvoreni-lilith/
Jahve je uplácal oba dva z hlíny, Adam si myslel, že mu bude podřízená, neboť Jahve se u plácání Lilith vyprdnul na čistotu. Lilith, ale poslala oba dva k šípku a když ji nedali pokoj, zdrhla a spolčila se údajně z démony.
A prý měl Jahve ještě jeden pokus a stvořil ženu z ohně, tu nějaký ráj též nebavil a také zdrhla.
Ten farář,to je teda žvanil.
Pokud vynecháte dostatek detailů, může člověk najít vzor/podobnost v podstatě v čemkoliv 🙂
Rozumný člověk by měl vždy být velice opatrný, než začne takto extrémní zjednodušení brát vážně.
To platí dvojnásobek pokud jde o náboženský text.
Jistě, jde o náboženství.
Stříbrná mince 100 g Sedm divů světa – Zahrady Babylonu 2024 Antique Standard
https://zlataky.cz/stribrna-mince-100-g-sedm-divu-sveta-zahrady-babylonu-2024-antique-standard?srsltid=AfmBOoqdOOK0UgSyapi0U52g9DoFvWcxOolCkVqxVE_-CzKh-T7Rt1Ld
Vidláku nejsi Žid?
(některé otázky, ať je položíš jakkoliv …budou kontroverzní)
Nejsem.
Je to skvělé. Nemám, co bych dodal.
Neni co resit vohledne tech, co kazali bludy a pronasledovali ty ,co kazali taky bludy a vselijaky prostoblby bachorky…
Ja jenom vim , ze zadnej papez v zadnyho boha neveril.
Petr zaprel Krista ,to znamena, ze se ani nesnazil uverit , ze buh vsecko vi a vidi.
Takze nepokradescirev kradla a loupila bez milosti ,stihala ty co kradli .
Protoze by na ni nezbylo.
S vyjimkou tech co kradli a vsecko cirkvi vodevzdali..
Nezabijescirkev ,Koncil , jako kongres,jako parlament ,to uz nema cenu..
Vysrali se na toho , kdo jim to desatero rozkazal..
To totiz prikazali jinym, nam , tem jinym..To je taky furt.
Kdyby meli fasisti cirkve prostredky , tak tu uz nejsme.
Ale zase ten gigantismus z absolutni moci..
Za 49 milionu zlatych dukatu , nepredstavitelna suma penez , plus vnitrni vyzdoba, plus kazdorocni udrzba, co stala basilika sv.Petra , za to by si koupili a ovladali pohodlne celej svet na staleti dopredu.Este by vydelali v prubehu.
1 zlatej dukat asi 200 dolaru dneska. Jenom ta basilika.
Michelangelo a Rafael a spol , nas taky pekne vysavali..Ale akademicky jsou vydreny a dou do kolen , z kazdy sochy a z vobrazku.
To je vodrovnalo , zacali smrdet vod hlavy a museli zacit vydirat ve velkym..
Zacali potrebovat a pouzivat ty sileny a nejkrutejsi fanatiky , to se taky vopakuje..
Mimo velkych a agresivnich armad na kazdyho, kdo se jim nelibil..Sankce taky.
Se snazim psat , co je dneska taky..
Vedeli navic , ze si boha vymysleli , takovy se potom muzou strhat , jak kriceji ve dne v noci ty jeji vymysleny lzi..
Se to furt vopakuje a tak se to pozna, bez namahy..
Udelali ze sveta peklo a hrozne kriceli , ze peklo je jinde.
Ovsem lid si taky musel to peklo na sebe a ty vejmysly ,poradne zaplatit..
Clovek se se rad zasmal takovejm ubohapitomostem , ale nejde to..
Potom do dopracovali k este horsimu , /jako napr. v Rusku po 1917*/,s protestantama.. Malokdo prezil**..
Nektery lidi viru potrebujou, jako mentalni berlicku a je to pro ne uzitecny..
*Ty rusove to je zajimavy, se mohli ubranit vod bolsevika , kdyby asi
poslali cara na dovolenou..
A ty vselijaky bolsevici by nemeli na koho besnit..
To je jako dneska na toho Fialu s vysledkem , ze si vybesni si misto nej ,
akorat horsiho..
** Takovej protestant de bez vokolku rovnou k veci , pac je taky pragmatik ,samouk.. A mysli to s kazdym, ale pozor s jinym, Jinym !! moooc dobre.
Ted psali ze ve Svajcu uz maji korporaci a rakve a je uz zavedeny ,ze si tam kazdej vleze a bez problemu si v nich zemre.
Starej,mladej , nemocnej ,zivej ,rodiny maji vetsi rakev.
Tak vodpadne starost vo deti , kdoby je zivil a staral se , nebudou z nich vojaci , vycvik, vyzbroj , potom s nima az na frontu /tam je rus zabije/ ,
potom pohrby, to se nazyvalo reseni cestou nejmensiho vodporu..
Dyz sem byl mladsi a sem dukaz, ze ty rakve este nebyli. Ale uz sou..
A pride to vyhodne ,este stat a vlady moc levne..
.
Ty rakve jsou jen moderní varianta umrlčích prken ze Šumavy. Když si nějaký stařeček začal myslet, že se nedožije jara, vyrobil sobě umrlčí prkno. Když potom zemřel, na prkno jej přivázali, strčili do kůlny kde jim zmrzl na kost a vydržel do jara, než rozmrzla zem a mohli vykopat hrob.
Jste to opravdu Vy ?? Býváte červeně označen.
Chtělo by to elektronický podpis..
Netřeba. Luteráni to mají zmáknuté. Kdežto katolíci jedou převážně „Nový Zákon“ katechismus a představy z ranného středověku.
Židé jsou DOS, luteráni W3.11, katolíci následující omalovánky.