12 prosince, 2025

Jako tenkrát za Nečase…

Andrej Babiš byl v úterý jmenován premiérem, předal prezidentovi seznam ministrů bez Turka s tím, že Petr Macinka se bude prozatím starat o dva resorty zároveň a patnáctého bude vláda jmenována. Ještě před pár dny jsem psal, že to nakonec byla vlastně taková demokratická nuda. Sice to chvíli trvalo a jedinou skutečnou Babišovou opozicí je Hrad, protože demoblok se po prohraných volbách rozložil na mafiány a idioty a Petr Pavel je poslední výspou pravdy a lásky.

Ale nuda se nekoná. V této chvíli je Babiš „jen“ jmenován premiérem, ještě nemá vládu ani Strakovku a ejhle, vojenská policie najednou udělá razii u Spolku D, který vybírá peníze na drony Nemesis, které dodává Ukrajině. Webové stránky spolku jsou zablokované, několik lidí je zadržených (a zase propuštěných) a ostatní chodí na výslechy. Legrační je, že to byla Fialova vláda, která vojenské policii zvýšila pravomoci…

Z čeho je Spolek D obviňován? Z nedostatku razítek, z obcházení pravidel pro zásobování vojenským materiálem, zneužití diplomatických pasů… prý jsou v tom i nějaké čachry s penězi… to víte, když jde o stamiliony, sedí korupce s vámi u stejného stolu. Policie je skoupá na slovo, státní zastupitelství rovněž. Nejvíc informací máme od Pavla Růžičky, který dlouhodobě upozorňuje, že je něco shnilého v české armádě, protože se v osobě Karla Řehky i dalších zapojuje do poltického boje a dokonce na to zneužívá svoje kyberútvary.

Andrej Babiš si mezitím dojel do Brusele, promluvil si s Uršulou Leyenovou i s belgickým premiérem a utrousil, že si nedovede představit, že by se Česká republika měla zaručit za devadesát miliard pro Ukrajinu… Bylo z toho pár hezkých fotek, jak se Andrej s Uršulou na sebe culí a fejsbůk už vybuchoval nevolí, že nový premiér byl políbit prsten a nic se nezměnilo, ale s tímhle hodnocením bych počkal, protože záleží, co bude nakonec odhlasováno. Konecnkonců, Viktor Orbán se na svém twitteru nepokrytě radoval, že dávný spojenec Andrej je zpět. A také se rozčiloval, že EU opravdu zabaví ruská aktiva a bude z toho průser.

Česká republika zastoupená Stanjurou v pátek hlasovala pro trvalé zmražení ruských aktiv, což je první krok k jejich předání Ukrajině. Ale o tom dneska psát nechci. To se rozlouskne během příštích hodin a dní. Během týdne se dozvíme, co jsme si vlastně zvolili.

Já bych chtěl dneska upozornit na něco jiného.

Přátelé, pamatujete si na akci Iva Ištvána a Roberta Šlachty proti Nečasově metrese? Zneužila zpravodajské síly na sledování Nečasovy manželky… tak znělo obvinění. Byly hlasité a mediálně vděčné policejní manévry, několik zatčených, následoval pád vlády, přeformátování politické scény, Rusnokova úřednická vláda v demisi… a skončilo to raketovým nástupem hnutí ANO a Andreje Babiše do vrcholové politiky.

… a nástup Fialy jako předsedy ODS, kterému sotva uschl podpis na přihlášce.

Pak se mnoho let táhly soudy a jejich výsledek byl hodně rozpačitý. Ne, že by se nestalo nic, ale nestalo se vlastně nic moc. Jak dopadla Jana Nagyová? Já vlastně ani nevím. Nikoho to totiž už nezajímalo. Svět byl jinde.

Teď tu máme něco velmi podobného. Vojenská policie přesně ve správnou chvíli provedla halasný úder, bylo to perfektně mediálně pokryté, všichni se k tomu vyjádřili, žádný intervjuk nezůstal stranou a prakticky nikdo Ondru Vetchého nebo jenerála Hasalu nehájil. Všichni jen vážně pokyvovali hlavou, že vozit na Ukrajinu drony bez licence a za pomoci našich vojáků není žádná sranda. Válečné právo, vole!

Celá akce vojenské policie jednoznačně směřovala proti Hradu. Protože celý ten Spolek D jsou kamarádi Petra Pavla. Vetchý, Hasala, Foltýn, Mikulecký… to jsou všechno Pavlovi lidé. Největší rusofobové až rusožrouti, nejfanatičtější a nejzavilejší zastánci války na Ukrajině, kteří to myslí vážně. Tihle už skutečně ve válce jsou a podle toho se k tomu staví. Oni už neřeší nějaké mezinárodní nebo válečné právo. Oni jsou prostě jednou stranou konfliktu a snaží se vyhrát, nikoliv dodržovat zákony.

Když se podíváte do současné poslanecké sněmovny, tak vidíte naprosto rozložený demoblok. Vrcholem jejich schopností je jízda vlakem na Slovensko v čele s NeanDr. Jakobem, kde o jejich setkání Šimečka raději ani nereferoval. Rakušan v podstatě zmizel ze scény, Fiala začal blouznit, Černochová se mstí, Stanjura je úplně mimo a Hřib s Richterovou už musejí být směšní i sami sobě. Jsou prostě v háji, přišli o krytí a museli být hodně neoblíbení mezi vrcholovým úřednictvem po celé ty čtyři roky.

Zbývá už jen Hrad. Ten má ještě nějakou sílu. Ten jediný ještě hájí evropské hodnoty.

A ejhle, přesně ve správnou chvíli tu máme proti Hradu trestně i mediálně výrazný útok. Zatýká se, vyslýchá se, dělají se domovní prohlídky… Všechno se to děje v době, kdy Donald Trump tlačí Ukrajinu do mírové dohody a mluví o tom, že USA budou v Evropě podporovat konzervativní síly a konzervativní politiky. V americkém podání, to vypadá nějak takhle, ne? Včerejší kamarádi jsou obviněni z korupce a pak už je to snadné. Na Ukrajině mají Američané NABU, že by u nás měli vojenskou policii?

Na soudech nezáleží. Ty budou až za dlouho a v době, kdy rozhodnou, už to dávno nebude nikoho zajímat.

Razie vojenské policie přišla přesně ve chvíli, kdy prezident přišel o svou zdržovací zbraň, jmenoval Babiše premiérem a vyhlásil datum jmenování vlády. O dva dny později mu „kontráši“ jdou po jeho kamarádech. Ano, obvinění vypadají závažně, ale nehodlám být hlupák, abych si myslel, že policii poslal někdo kvůli chybějícím razítkům a pasům. Na záchvaty práva a spravedlnosti prostě nevěřím. Zato věřím na mocenské hry a toto je hra na oslabení prezidenta a Hradu jako celku.

Aniž bych chtěl jakkoliv spekulovat, je to hodně podobné tomu, co udělali kdysi Ištván se Šlachtou. Je to tak podobné a tak načasované, že mám vlastně skoro pocit, že to celé připravil stejný prvotní hybatel. Nespekulovali jsme už mockrát, že Nečas byl sestřelen, protože chtěl dát zakázku na dostavbu Dukovan Rusům a ne Američanům?

Petr Pavel se v posledních měsících staví výrazně protitrumpovsky. Je jedním z našich největších podporovatelů války proti Rusku. Je zastáncem rozpuštění naší země v EU. Je pro přijetí eura, pro ztrátu práva veta, je pro evropskou armádu… Je to takový náš Zelenský. Nemělo by nás tedy překvapovat, že je tu i nějaké NABU, které na něm právě začalo pracovat. Nějaký Otakar Mindič se vždycky najde. A stejně jako u Zelenského, jde především o jasný signál a varování.

Zkrátka a dobře, to, co se děje kolem Spolku D, je hodně podobné tomu, co se kdysi dělo kolem Nečase. Stejné věci generují stejné výsledky. Obzvlášť, když jsou řízeny ze stejných struktur… Čekají nás zajímavé Vánoce. Hodně zajímavé. Budou plné překvapení a veletočů.

____________________________________________________________________________________

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“

Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600

23 thoughts on “Jako tenkrát za Nečase…

  1. …no…myslím, že doba nazrává tomu aby Turek ve vhodnou chvíli zavolal na americkou ambasádu a Pávek v lepším případě balí fidlátka…ale šanci ten hradní rozvědčík dostal dost…

  2. Bruselané dnes překračují Rubikon: V poledne proběhlo písemné hlasování, které způsobí Unii nenapravitelné škody. Předmětem hlasování byla zmrazená ruská aktiva, o nichž členské státy EU dosud hlasovaly každých 6 měsíců a rozhodovaly jednomyslně. Dnešním postupem Bruselané jediným tahem pera ruší požadavek práva veta, což je zjevně nezákonné.

    Dnešním rozhodnutím končí právní stát v Evropské unii a evropští lídři se staví nad pravidla. Místo aby Evropská komise zajišťovala dodržování smluv EU, systematicky znásilňuje evropské právo.

  3. Aktuálně k článku z PL:
    „S kým se to schází? Setkání ukrajinského vyjednavače dělá vrásky
    Tajné schůze ukrajinského vyjednavače s ředitelem FBI vyvolávají znepokojení mezi západními představiteli, kteří o schůzích nebyli dopředu zpraveni. Mnohým není jasné, zda se schůze týkaly národní bezpečnosti obou států, nebo o snahu řešit korupční kauzy na Ukrajině.
    V posledních týdnech hlavní vyjednavač ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rustem Umerov opakovaně cestoval do Miami v USA, kde jednal s velvyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, o návrhu mírové dohody s Ruskem. Současně se ovšem měl Umerov setkávat i s ředitelem FBI Kashem Patelem a jeho zástupcem Danem Bonginem.
    Tajná schůzka ukrajinského vyjednavače s ředitelem FBI vyvolala poplach mezi představiteli západních spojenců Ukrajiny, kteří nebyli obeznámeni s účelem schůzek. Část se jich domnívá, že ukrajinští představitelé mohli hledat ochranu nebo ujištění v souvislosti s možnými korupčními vyšetřováními. Jiní se obávají, že nový komunikační kanál mohl sloužit k vyvíjení tlaku na Kyjev, aby přijal návrh mírové dohody administrativy Donalda Trumpa, který by znamenal zásadní ústupky v otázkách území a hranic.“
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/S-kym-se-to-schazi-Setkani-ukrajinskeho-vyjednavace-dela-vrasky-784170

  4. Co si o tom mysli advokat Tomas Tyl : Vážení přátelé i nepřátelé,
    tady k tomu se krapítek právnicky rozepíšu, protože TEĎ A TADY se hraje o to, zda jsme právním státem A PATŘÍME NA ZÁPAD, jak nás stále ujišťoval Blyštivý Péťa a strašil, že nás Babiš zatáhne kamsi do rodných kazašských stepí Džamily Stehlíkové a nebo ne a přes Ukrajinu nás vláda Petra Fialy přepasírovala až někam ke zvykům Čečny apod.
    Začnu tím, že zcela netradičně budu nesouhlasit s Vidlákovy Kydy. Totiž to, co Ondřej Vetchý evidentně poprvé v životě zjišťuje je, že život není film. Bude to pro něj šok a myslím si, že nemá mentální kapacitu na to, aby to pobral. Kdyby ji měl, už před svým zapojením do této „iniciativy“ by věděl, že dvě strany válčí proto, že mají na věc odlišný pohled a byť si sebevíc myslíte, že máte pravdu a tudíž i právo třeba na odvetu – nemusí to tak být. Ona i druhá strana má svůj pohled, a proto je nejhloupějším řešením válka bez diplomacie, kdy se strany vzájemně neposlouchají a hází po sobě výbušniny v domnění, že tím něco vyřeší.
    Jenže – vedle toho všeho je tady nějaké mezinárodní právo a dokonce i válečné právo. A když nejste oficiální stranou konfliktu a někam posíláte zbraně (a dron je zbraň, o těch výbušninách ani nemluvím) – tak chca nechca jste nakonec terorista. Jen si vezměte – jak se liší Vetchého a Řehkova „iniciativa“ od toho, když nějaká organizace typu ISIS, Al-Kajdá, Taliban odpálí bombu v kostele? No z hlediska práva nijak – je to akce na cizím území, proti cizímu obyvatelstvu, s následkem smrti a je to akce „soukromé organizace“, které samozřejmě ve válečném konfliktu nemají co dělat. Válčí státy, ne soukromé skupiny. Pokud válčí soukromé skupiny, je to partyzánství, žoldnéřství nebo terorismus – nic mezi tím. A pokud to stát toleruje, tak se tím neblaze přibližuje státům, které už ten monopol na legitimní násilí dávno ztratily a žijí z milosti ozbrojených klanů a „iniciativ“.
    A tady je ten největší problém:
    Vetchý s Řehkou nejsou státní autorita. Nejsou ozbrojená složka. Nejsou mandátovaní vést válku.
    A přesto se tváří, jako by stáli mimo strukturu práva – jako by jim mezinárodní právo o ozbrojených konfliktech neplatilo, protože „oni to myslí dobře“. Jenže pokud by mezinárodní právo začalo platit podle toho, kdo to myslí dobře, tak můžeme rovnou rozpustit OSN, vyvěsit vlajku nějakého warlordského knížectví a doufat, že si nás neodloví první nadšenec s dronem, který se také domnívá, že jedná „správně“.
    A teď přichází pointa, kterou Ondřej Vetchý zjevně nikdy nepochopí:
    Válka není morální soutěž. Je to právní rámec.
    Buď jste jeho součástí jako stát – nebo jste mimo něj, a pak jste automaticky nelegální ozbrojený aktér. A neexistuje žádná třetí cesta, žádné „humanitární bombardování“, žádné „dobré teroristické útoky“ jen proto, že si v Praze někdo myslí, že fandí té „správné“ straně konfliktu.
    To samé platí pro onu legendární větu „když pomáháš dobré straně, nejsi terorista“.
    Omyl. Právo neřeší, kdo je „dobrý“ a „zlý“. To řeší filmy. A přesně tam také Vetchý mentálně uvízl.
    A víte, kde se to celé láme?
    Pokud český stát dovolí, aby jeho občané bez mandátu prováděli vojenské operace v cizím státě, pak přestává být Západem — a začíná být Čečnou.
    A já se ptám: To už jsme na tom opravdu tak, že armádní generál (v aktivní službě!) legitimizuje soukromé paramilitární operace? To už Fialova vláda rezignovala na jakoukoli představu právního státu a nechá se ovládat PR aktivismem a emocemi herců, kteří si myslí, že válka je pokračování jejich civilních rolí v kinech? Protože pokud ano, tak popravdě řečeno – Babiš nás do Kazachstánu rozhodně neodtáhne tak rychle, jak nás tam dotlačí “dobrovolní válečníci” s drony a výbušninami.
    Pokud tedy někdo tvrdí, že se u Charkova bojuje za Prahu, tak musím říct, že teď se v Praze bojuje i za Charkov. Když totiž tohle Řehkovi, Vetchému a všem těm dobrodějům se Semtexem po kapsách projde, stane se z nás nedůvěryhodná třetitřídní kolonie BruSSelu, aneb jak udělat ze Srdce Evropy (vzpomínáte, jak Havel chtěl, že budeme mostem mezi Západem a Východem?!) během jednoho volebního období Hradního poskoka militaristické zbrojařské skupiny GLOBSEC středoevropské Kosovo.

  5. Bez komentáře

    JSME VE VÁLCE? Jana Bobošíková s Janem Schneiderem

    Česká republika dnes čelí situaci, která už dávno není jen otázkou zahraniční politiky nebo pomoci spojencům.
    Sledujeme zásahy Vojenské policie proti civilním iniciativám podporovaným armádním vedením, tlak zahraničních generálů na změnu vládní politiky, spory mezi prezidentem a premiérem o řízení bezpečnosti státu i rozostřování hranic mezi armádou, politikou a civilní sférou.
    Ptáme se, zda se skutečně bráníme vnější hrozbě – nebo zda se uvnitř státu mění rovnováha moci, kontrolní mechanismy a samotné chápání demokracie.
    Kdo dnes rozhoduje o bezpečnosti České republiky? Kdo nese odpovědnost?
    A kdo má právo určovat, co je ještě obrana a co už politický nebo mocenský posun?
    Tradičním hostem pořadu Jsme ve válce je bezpečnostní analytik Jan Schneider.
    https://www.youtube.com/watch?v=_wuFrCKXSbM

    1. Kocoure, když zahrabu v paměti asi tak 60 let zpátky, hráli jsme si často na vojáky. Někdy to končilo rvačkou a modřinami….

      1. U nás vždycky. A pak poznámkou ve škole a posléze výpraskem doma.
        Smrtí málokdy. Jenom kluci, kteří sbírali munici kolem Odry občas přišli o oči, ruku nebo i o život.
        To nám tak nějak dalo naučení, že munice není na hraní.
        No což, já to vím. Ale je nás málo vědoucích…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *