2 dubna, 2025
Letem světem

Drony, drony, drony …

by Marie Divišová

Ruská armáda publikovala zajímavou statistiku o původu zranění u zraněných vojáků:
▶️ útok dronem: více než 75%
▶️ ruční střelné zbraně: 4%
▶️ tradiční artilerie, granáty, šrapnely, rakety: 20%
▶️ letecké bombardování ukrajinská armáda na frontě téměř nepoužívá

Zranění vojáci sami uvedli původ svého zranění. U mrtvých bude ten poměr podobný, jenom nemohou odpovědět na zvědavé dotazy vojenských lékařů a statistiků.

To jenom pro upřesnění, jaké zbraně by si měla naše armáda pořídit za těch 3% HDP. A mohli bychom si je i sami vyrobit. V Rusku a na Ukrajině drony vyrábí dokonce mládež ve školních dílnách na průmyslovkách a technických školách a učilištích.
Na Ukrajině si sami vyrábí nyní cca 3 miliony dronů ročně, na jednoho vojáka tak připadají 3 drony.

65 thoughts on “Drony, drony, drony …”

  2. Na Ukrajině si sami vyrábí nyní cca 3 miliony dronů ročně, na jednoho vojáka tak připadají 3 drony.
    A to v om nejsou započítány ty drony, co se vyrobí mimo Ukrajunu, např. u nás: https://www.email.cz/download/k/ADLc1eq3A0AlkD5rv5nCe0rZpBck8jCXeneEgV51fnlE3_rCrVL4bdZFGE_i0STb310wZ9I/VID-20250327-WA0021.mp4?u=12854388
    „“Ano stavba dronů do každé vesničky (tý střediskévé), do každého okr. města … tak to má být, tak je to správný …““

    Odpovědět

        1. Už jen ten dodavatelský řetězec a logistiku do všech těch městeček je nereálná představa, stejně jako představa, že UA má ještě milionovou armádu.

          Odpovědět

          1. Vy věříte oficiálním údajům ukrajinské armády?
            Co mi to jen připomíná?
            No jo, už vím. Vergeltungswaffe neboli zbraně odplaty V1, V2 a V3.
            Pisálkové sice používají termín wunderwaffe (zázračná zbraň), ale tenhle termín Němci nepoužívali, to by se ty zbraně musely označovat W1, W2 a W3 (článek na české wikipedii je naprostá kravina, autor měl asi nemoc šílených krav, s kulhavkou a slintavkou dohromady, asi to chytil ze Slámy u kravína!)
            V tom případě asi věříte i 918 000 mrtvých Rusů, 10 500 zničených tanků, 21 000 zničených BVP, 22 500 zničených dělostřeleckých systémů, 31 500 sestřelených UAV, 3100 sestřelených balistických raket……. Také zprávy ukrajinské armády, dokonce jejího generálního štábu z dnešního dne.
            Podle mě jasná propaganda.
            Něco podobného, jako Bitva o Británii z německého pohledu. Podle sestřelů nahlášených Jagdfliegery už Engländer neměli žádné stíhačky, ale nad Británií stále někdo sestřeloval německé bombardéry a stíhačky.
            Navíc by Rusové museli vyrábět minimálně 5x víc dronů (mají suroviny, kapacity i dostatek pracovní síly – vše co Ukrajině chybí)

            Odpovědět

      2. Zdá se, že někteří špičkoví odborníci na všechno, nebo něco jiného, nemají o wrongu ani tuchu.

        Odpovědět

  3. Naše armáda přeci musí zastrašovat, povídal generál z hradu. Možná by bylo nejúčinnější vyrábět papírové figuríny Černochové a Pekarové. To u nás máme za městem u silnice papírového policajta a i když o tom vím, vždy se leknu a zkontroluji rychlost. Vojcli by se dali do smích a ztratili koncentrací, pak by zmáčkli jiný čudlík a třeba by nikoho nezabili ,že by zapomněli, proč tam jsou.

    https://youtu.be/M5hAA4h4N2Q?feature=shared

    Odpovědět

  4. Prezident Zeman ještě ve funkci se veřejně zasazoval za vývoj dronů – zbraně budoucnosti. Ukazuje se, že měl pravdu.

    Odpovědět

    1. Jako téměř vždy, namátkou mne napadají politika všech azimutů, kanál Odra Dunaj Labe, čukař Koudelka, bakalář Lipánek.

      Odpovědět

      1. Ostrůvky pozitivní deviace, Dají-li vám linkovaný papír Pište napříč… Já vím katango že na to nemá Copyright, má zásluhu o rozšíření. Jo a nikdy neřekl frázi.

        Odpovědět

      2. Kanál Odra-Dunaj-Labe byl poprvé navržen před sto lety. Že ho Zeman považoval za vhodný, co má být? Dnes se za vhodné považují mnohem větší blbosti.

        Odpovědět

        1. Má být to, že prosazoval kanál, který by pro nás byl skvělá věc. Finanční návratnost investice pod deset let, zavlažování, turistika, ochrana proti povodním, doprava atd.

          Odpovědět

    2. Sojka III je bezpilotní průzkumný letoun (BPL) vyráběný Vojenským technickým ústavem letectva a PVO o. z.. Sojka III je určena pro vzdušný průzkum v reálném čase, sběr optických informací, monitorování dělostřelecké palby, rádiový průzkum a rušení nebo slouží jako vzdušný terč (nosič infračervených zářičů) při nácviku střelby tepelně naváděnými raketami. Letouny sloužily od května 1999 u 116. letky bezpilotních průzkumných prostředků, od října 2000 až do svého vyřazení v roce 2010 u roty bezpilotních průzkumných prostředků Pozemních sil AČR.[1]

      Odpovědět

  5. No nevím, nejsem vojenský specialista, hádat se nebudu. Ale pohleďte:
    Kdysi byla v bivách rozhodující silou jízda.
    V WW1 byl nejstrašnější (ultimátní) zbraní na frontě kulomet.
    V WW2 byl stejně ultimátní zbraní na frontě tank.
    ——————————————————–
    Teď se zdá, že se stejnou zbraní stává dron.
    Jízdu zabily kulomety (např. válka proti mahdistům). Tank byl vyvinut hlavně proti kulometům. A dneska maličký, dálkově ovládaný bezpilotník ničí i ohromné tanky. Co bude postaveno proti dronům? Co to bude? Jak dlouho to bude trvat? Nebylo by lepší se zaměřit na to „něco“, co bude vítězit nad těmi drony?

    Odpovědět

            1. Pane Targus
              Tuto možnost sítovat jsem navrhoval,už při útocích lodních dronů.
              Časem si vylepší obranu příští válka bude zase v jiných zbraních.

              Odpovědět

              1. To je dobře, že jste to navrhoval. Ale neprodal jste to Rusům? Oni to totiž už používají pro ochranu krymského mostu.

                Odpovědět

          2. Podle mě je řešením programovatelná vysoce explozivní munice pro podvěsné a rotační granátomety.

            Odpovědět

                1. Podvěsný granátomet může mít každý pěšák, a k tomu pár vysoce explozivních granátů pro univerzální použití (proti malým UAV, i proti pěchotě a lehce pancéřovaným cílům)

                  Odpovědět

                  1. do podvěsných granárometů mají adaptéry na brokové náboje, brokové náboje co vytřelují kevlarové síťky atd
                    je toho spoustu, cokoli nás napadne, už napadlo někoho jiného…

                    Odpovědět

    2. Udělat to tak, aby jeden člověk mohl prostřednictvím opakovaně použitelného řídícího dronu ovládat jednoúčelové „malé“ drony.
      Tento řídící dron bude vybaven prostorovým přehledovým systémem na detekci potencionálních cílů, které svému „řidiči“ ukáže na obrazovce. Tento poté vybrané cíle označí a řídící dron na vybraný cíl či cíle automaticky navede malé jednoúčelové drony s vhodnou municí.
      Řídící dron se bude po akci vracet zpět, díky čemuž bude opakovaně použitelný.
      Na rozdíl ode dneška, kdy platí jeden „řidič“ jeden dron (po jeho spotřebování si musí „řidič“ nafasovat dron nový a zahájit novou akci) by řízení dronů prostřednictvím řídícího dronu umožnilo v podstatě kontinuální akci kdy bude jeden člověk přes hlavní řídící dron posílat do akce ty malé.
      Je to jistá zmenšená analogie systému awacs, kdy průzkumné letadlo vyhledává cíle a pak na něj navádí bojové letouny. Které se mohou průběžně doplňovat a vyměňovat dle potřeby a spotřebované munice.

      Odpovědět

          1. Připomněl jste mi vietnamskou válku.

            Tehdy vzniklo mnoho hloupých vtipů. Konečně, Vietnam je daleko, a kdoví, jestli jsou to vůbec lidi, že … Ta západní propaganda už tu pomaličku pracovala, ne že ne. Že to ve skutečnosti sranda není mi došlo až na výšce. Měl jsem tam spolužáka z Vietnamu, od nás dětí se lišil tím, že měl přes třicet a válečné zkušenosti. Nechtěl o nich mluvit, až postupně jsem začal chápat, proč.

            Říkalo se tehdy, že Vietnamci mají hlavně následující zbraně: kbt, dbt, vdbtnl: tedy krátké bambusové tyče, dlouhé bambusové tyče, velmi dlouhé bambusové tyče na letadla.

            Odpovědět

            1. re Václav: Kdepak. I ty řeči o bambusových tyčích patřily do negativní americké propagandy. Reálně ale byla řádná armáda i Vietcong velmi dobře vyzbrojeni Sovětským svazem. Tehdy již měli z velké části AK47 (Kalašnikov)a z menší samonabíjecí výbornou karabinu SKS Simonov obě zbraně v unifikované ráži 7,62×39. AK47 v té době již byla zavedená a osvědčená zbraň, na níž američtí vojáci hleděli s respektem a notnou závistí. Stonerova černá puška AR15 se na bojištích Vietnamu teprve testovala a z různých, dnes již známých důvodů, pohořela. Váš spolužák z Vietnamu měl zřejmě otřesné bojové zážitky, ale velmi pravděpodobně byl na tu dobu a situaci špičkově vybaven…

              Odpovědět

        3. Atomová bomba do každé rodiny.
          Pak si na nás nikdo nic nedovolí.
          Dokonce ani strategický komunikátor.

          Odpovědět

      2. Řídící dron+ řada útočných dronů, které řídící dron navádí na cíl – vyzkoušeli Rusové loni na podzim, zatím se neobjevilo video z fronty.
        Jeden „řidič“ ovládá z jednoho zařízení řadu dronů zaparkovaných kdesi u frontové linie a zvedá jeden po druhém podle cíle – praktikuje se tam, kde se frontová linie hýbe tam a zpět.
        Laserová zbraň – objevilo se video ze zkoušek dronu velkého asi jako pěst, který má v sobě zabudovaný laser. Na videu „rozstřelil“ 2 drony
        Ruská strany upozorňuje na 2 problémy:
        – drony na optickém vlákně je možné zničit pouze odstřelením nebo shozením síťky, rušení nefunguje a upozornění na blížící se dron funguje mizerně
        – rychlý postup vpřed není možný, protože po dosažení určité vzdálenosti(průniku) od původní linie bojů přestává fungovat ochranný deštník z vlastních dronů a jednotka je zničena koordinovaným útokem nepřátelských dronů

        Odpovědět

          1. re: odverpánku napsal:1 dubna, 2025 (12:25)

            Traduje se, že ve válce v zálivu čuměli vojáci SSA jak vyhrabaný krtek, že u některých „neprůstřelných“ tanků Abrams s keramickým pancířem byla souměrná dírka o průměru cca 9 mm na jedné straně tanku a stejně velká na druhé straně tanku.
            Nikdo nikoho neviděl (natož po něm vystřelil), ale spekuluje se o laserové zbrani s energetickým zdrojem o velikosti batohu (obvyklá velikost zdroje v té době byla zhruba o velikosti domu). Někdo se prostě připlazil k tanku, udělal na zkoušku „pic“ díru do keramického pancíře a zase bez povšimnutí zmizel zpět. Tajná vojenská technologie je tak 30-50 let před tím, co se civilům prozradí nebo zpřístupní.
            Nemám to uloženo, protože v době, kdy jsem to četl, jsem ještě neměl zálohování souborů.

            Odpovědět

              1. Vždyť o tom PivoJ píše. Prostřelil jej voják, který se připlížil s elektrárenským batohem a prostřelil jej pomocí pistole 9mm.

                Odpovědět

            1. Podle mě je ale ten dron řízený operátorem (proto to video). Jen s ním zbytečně nelétal ve vzduchu a čekal u frekventované silnice (několik zničených vozidel) na svou příležitost.

              Odpovědět

        3. I to může být důvod proč rusové na frontě postupují pomalu. Nechtějí přijít o ochranný dronovÿ deštník a riskovat likvidaci drony nepřítele.
          Tudíž lze říci že pokud nebude třetí světová válka atomová bude prakticky jistě dronová.
          Kde bude platit že vyhraje ta strana konfliktu která dokáže udržet v provozu své drony déle a efektivněji než protivník. Protože ta strana konfliktu které drony dojdou (ztratí efektivitu) bude muset do bojů nasadit živé lidi. O které když je nebude schopna ochránit před drony nepřítele přijde a tím válku prohraje.

          Odpovědět

      3. U elektrodronů a jejich výrobě „na sklad“, bude hlavní problém baterie. Když ji necháte rok..dva ležet, je to celé na zahození nebo to prostě nedoletí tam, kam potřebujete. No a kdo bude udržovat v nabitém stavu 3 milióny dronů? (Už jen ta energetická náročnost.) Naopak drony s pohonem na spalovací motor, ať už pístový (nebo tryskový pulzační), tenhle problém mít nebudou. I po letech skladování natankujete nádrž (benzín, olej nebo cokoli, co je potřeba), během jednotek minut máte připraveno a už to letí… Samozřejmě generování proudu pro řídící jednotku je právě s ohledem na dlouhodobou skladovatelnost potřeba vyřešit od motoru, nikoli baterkama! Dron prostě trpí stejnými neduhy jako elektromobil. To co píšu, je však myšleno pro scénář, že neplánujeme útočnou válku, ale obranu startegii, máme být dlouhodobě připravení a ono „skladování“ má být za rozumné náklady, nikoli za cenu trvalé výměny některých komponentů nebo celých dronů. Pokud je to však s tou „válkou“ opačně, netřeba to řešit, baterie budou čerstvé.

        Odpovědět

        1. Re: Jožan

          Pokud jste byl na vojně, možná jste se nedostal k tzv. NZ zásobám.
          byly mezi nimi i tzv. suché akumulátory, tedy „suché baterky“, u kterých byla láhev s patřičným množstvím optimálně naředěné kyseliny.
          Takové akumulátory nestárly a nevybíjely se. Ovšem po zalití kyselinou je bylo potřeba „probudit“ nabitím.

          Odpovědět

          1. Jeden suchý akumulátor mám, už v modernějším, přednabitém provedení – po zalití kyselinou je po 15 min připraven a nabit na cca 80%.

            Pro drony je to ale naprosto nepoužitelné, vzhledem k poměru váha/kapacita.

            Odpovědět

          2. Jak už bylo napsáno tzv. „nálevné články“ jsou pro let dronu výkonově nedostatečné. Pokud by byl hlavní motor spalovací, tak pro napájení řídícího modulu by samozřejmě vystačily. Tato baterie pracovaly buď na klasickém principu zinek-burel-salmiak (nalévala se jen čistá voda), nebo stříbro-zinek a elektrolyt byl slaná voda (sloužily např. pro dočasné napájení signalizační bóje vhozené do moře při záchranných pracích, aby fungovaly samy hned po namočení). Nebo jsou nálevné články na principu „přednabitého“ ale v tu chvíli suchého olověného akumulátoru a nalévá se kyselina.

            Dlouhodobě skladovatelné baterie, které by byly schopné napájet i drony a udržet je snad i v letu by mohly být některé typy baterií sodíkových (síra-sodík). Články jsou za běžné teploty nefunkční, chemikálie v tuhém stavu a víceméně nestárnou. Aktivují se až ohřevem na provozní teplotu, kdy se tuhá síra roztaví a začne se sodíkem reagovat. Pak už si funkční teplotu baterie udržuje. Výkon je velký, váha malá. Suroviny jsou dostupnější než lithium, po výbuchu dronu by nedošlo k žádné zásadní kontaminaci životního prostředí a cenově to taky není taková hrůza. Popisuji jednorázovou baterii, což by ale v případě dronů asi nevadilo. Víc podrobností o tom už nevím (stále to patří mezi typy „experimentálních“ baterií, se kterými se zatím běžně nepotkáváme).

            Odpovědět

        2. Lionka nabitá do poloviny pár let vydrží. Pokud jde o pohon elektrický nebo spalovací – dron se dnes říká úplně všemu, ale elektropohon mají ty vícerotorové vrtulníky, spalovací nebo proudové mají letadla. Každé se hodí (a používá) k něčemu jinému.

          Odpovědět

      4. Re: Prma

        Bohužel – už to funguje. Výzvědný dron zaparkuje o něco výš a navádí na podrobnější průzkum další výzvědné drony, určené pro práci v nižší výšce a za nimi bojové drony.

        Odpovědět

          1. Je ale otázka, jestli se tím dá střílet dávkami. Jinak je to jen další brokovnice. Ale lépe než nic a nepotřebuje tahat další zbraň.

            Odpovědět

    5. Obrana proti dronům? Toť otázka. Asi to nebude to radiové rušení, jak si dnes každý myslí. Domnívám se, že to bude úplně něco jiného…
      Dron letí ve vzduchu. Pokud to bude malý dron, je potřeba vymyslet místní „úpravu vzduchu“ kdy vzduch už dron „neunese“ nebo nebude schopen manévrovat – např. před letící dron rozprášit hořlavý aerosol a zažehnout. Nejde o zapálení dronu, ale o to, že v „teplotou prořídlém“ vzduchu vrtule nezaberou (nemají se o co opřít, bude to příliš řídké prostředí). Nebo před letící dron rozptýlit něco, do čeho se vrtule zamotají (oblak nějakých odstřižků silonových vlasců). Nebo oslepit kamery. Prostě něco triviálního, leč účinného.
      Věřím tomu, že když se nato technici zaměří, makonec něco vymyslí. Ale je potřeba se oprostit od uvažování „je to dron a řídí to počítač“ a přejít na obecné uvažování „co bych dělal, kdyby to byl třeba živý útočící jestřáb“.

      Odpovědět

        1. Jo, zavírat důležitá odvětví, to se v ČR daří ze všeho nejvíc (doly, hutě, ocelárny, velké strojírny). Při současném rozpoložení průmyslu, můžeme vyrábět ne tanky a další bojové prostředky, ale nanejvýš jejich makety ze dřeva – na matení nepřítele 🙂 A když to nebude účinné, pak nám zbudou už jen ty bambusové hole, jak to tu někdo zmiňoval. Pardon, bambus u nás vlastně neroste, takže zbývají už jen hole lískové. (Ale ty se v minulosti používaly trochu jinak, preventivně a asi se jejich včasné použití zanedbalo.)

          Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *