Ten podzim zvláštní je – a zvláštní jsou i deště,
jsou celé krvavé, jak bývá barva listí.
List zčerná za říjen – a půda křičí: Ještě.
To špatné vyplave – tak řeka sebe čistí.
Mír ze zdí pokřik smyl – teď na ně jiní píší.
Těla se hromadí, nikdo je nepočítá.
Táhnou se stovky mil, aniž se nějak liší.
Zas další v pořadí. Smrt je prý priorita.
K truchlení není čas – těch mrtvých je tak mnoho,
není kam věnce klást – a slzy nepomohou,
svět zlobou opilý nad srázem zavrávorá.
Na soucit není sil – tak otupělost vede,
hněv úctu zadusil – pak obložil ji ledem:
Krev místo obilí osela pole chorá…
Můj sonet podle mě nepotřebuje větších komentářů. Je povzdechem nad současným unipolárním světem, v němž vítězí pokrytectví nad morálkou, bezpráví nad spravedlností a povrchnost nad obsahem. Nad světem, kde se lidé dojímají na povel, ale nejsou schopni vlastního prožitku. Mnozí přijali roli lidí nevědoucích, kteří čekají, co jim média řeknou, aby věděli, kdy mají lomit rukama, kdy jásat, kdy a koho proklínat, a kdy koho oslavovat. Pohodlnost vítězí nad důkladností, lehkovážnost nad zodpovědností, malost nad odvahou. Současně je tento sonet obžalobou tohoto systému. To není systém, který má naději na dlouhodobější přežití. Je tedy zřejmé, že máme-li jako lidstvo pokračovat v existenci, musí dojít ke změně stávajících základů.
Děkuji za článek. Změna systému je nutná, ten stávající směřuje ke kolapsu a nárazu do zdi. Jde jen o to, zda narazíme čelem ve zběsilé rychlosti, nebo už trochu zpomaleni se tomu čelnímu nárazu vyhneme. Jak jsme na tom s poznáním a uvědoměním? Jak je na tom kolektivní vědomí a každý jednotlivec, který do něj přispívá? Potřebujeme kolaps? Potřebujeme nějakou „očistu“? V každém případě po kolapsu přichází regenerace. Přejme si, ať máme co regenerovat. Čeká nás hodně práce.
Básníku, Váš sonet má správný dráp!
Přidávám klasickou trvalku od Oldřicha Mikuláška; ze sbírky Sólo pro dva dechy, 1983.
Listíčko
Co platny jsou všechny řeči!
Co křik! A ticho po něm.
Cit, láska a lítost
vždycky klečí.
A listí, listíčko
třese stromem.
Velmi Vám děkuji. Trefně vybráno. Zdravím a pěknou neděli přeji. Aspoň její zbytek…
Pane Řezanko,
díky za Váš skvělý sonet. Do této doby zapane jako ulitý.
To mě těší. Už bych ale raději psal v době jiné…
Skvělý komentář, Marku. Dušičky budou letos opět krvavé.
Jak kde. Vždy někde lze najít.
Nejen Dušičky, Jano.
Moc děkuju za Tvé příspěvky o Blízkém východu. Mainstream totiž šíří ideologii odlidštění. Za některé zavražděné děti se prý plakat nemá. Je to prý dezinformační a dezolátní, a neslučuje se to se západními hodnotami, že některé děti nejsou lidé…
Takový „pohled úkosem“ (stranou). <Jak to vypadá zevnitř (Ukrajiny)?
Zajímavá je hlavně ta poslední třetina. Jen pro rusky mluvící.
Není to tak zcela mimo mísu článku. Jen ho to rámuje.
„Pohodlnost vítězí nad důkladností, lehkovážnost nad zodpovědností, malost nad odvahou.“
A malovernost vitezi nad virou, a slabomyslnost nad selskym rozumem.
To napsal kdo? To je krátký, ale přesný popis dneška!
Politicko ,abstraktni a absurdni versovanky a texty universalniho objektivismu.
Typicky ideologie a propaganda odlidsteni od reality ,od faktu /alieanation/.
Kde clovek , muz , zena a dite , neco ziveho nema misto.
Autor moc cte podlehl uplne a rad predstavam toho zarucene nejhorsiho .
Toho nema nikdy dost a v nich se potaci…
Nic nema smysl. Samou snahou psat pro ctenare a tvorby pro lid vse zive vyhlazuje pomoci masakru verbalnosti.
Fasismem teoretickych povodni akademismu , na vyhlazeni vseho ziveho…
Nabizi chaoticky , fantasmagoricky vize a v nich rozpatlanej ale zarucene ,
Post Apokalyptickej svet.
Pod nekonkretnich rouskou vypatlanych tvrzeni , bez jedinyho prikladu ,zaluje svet ,
a preje i jeho konec a za kazdou cenu. A nic jinyho. Ma ty touhy z agesivity sveta.
System je system , zarucenyho a garantovanyho !!! Zaniku.
A zanika systemove a byrokraticky ,ve svych spiscich hojne a neunavne.
„Chora pole/ zvlastni deste , ty sou vopravdu desivy / puda krici..spatne vyplave ,
reka cisti“……Tela ,ale zadnej clovek..Kam na to chodi , kolik knih a prirucek
s pouckama ma ve svy knihovne, vo tom jak spravne basnit, kdyz si slaboch
potrebuje ulevit.
A vnutit vse na nic zlyho netusici ctenare kolem. Zlem a spatnostmi
vopravdu plejtva ,vono to nic nestoji..
Mrtvejma mrtvolama nekde a zase nikdo nevi kde /ma je pritom primo u nosu a nebo za humnama, ale zase nevi ,/mozna na souhvezdi Medveda a nebo pro este horsi na souhvezdi Panny, jen ochotne rozmnozi a roztahuje ..
Do nekonecny dalky.
„Smrt je prej priorita./Vas zajem/. Svet opily zlobou“…. /Svadet neco na svet nepomaha/..
Svet dle takovyho pohledu na nej , muze zase spachat zejtra neco dalsiho..
Ale nikdy nic dobryho , to by autorovi neulevilo vod patologickych zachvatu chtivosti ,hroznyho straseni ctenaru.
Je to darebak ten svet a este je vozralej.Vopravdu votresnej. Apokalypsu na nej..
Priority smrti. Mir zase je uklizecka na ty pokriky ,kterej/ktera je smejva z kazdy zdi..
Mrtvych je mnoho tak se netruchli. Dyz. Se natahly ty tela stovky mil.
Vypatlana a nekonecne opakovana nespokojenost nad svetem ,ten svet, co muze za vsechno a vse ma na svedomi ,zlobu a porad to samy pacha dokola.
Obet svede se vsecko na nej ,musi si ulevit.
Pro jistotu se neurci nedefinuje , nehleda se pricina proc je ten svet tak nenapravitelnej , kdyz je slovo svet jen zneuzity slovo , jen abstraktni blbost a vymysl. Vsechno a nic.
Prave na tom se nejvic obet vyrajtuje.
Clovek,zena ,dite sou moc konkretni je konktretni a tak pryc s nimi ,do neexistence..
Naky lidi nekde se dojimaji ..Muzou bejt klidne umisteni v souhvezdi Aldebaranu a nebo 300m pod zemi..Sou spatny dojimaji se totiz na povel.Proc sou takovy , kde se vzali ,kdo sou ty lidi ,vobzalovany horlivym soudcem, co se s nima stalo , kdyz autor je odsuzuje ,
ale nic vo nich netusi , jenom naky lidi /To je jen priklad ,lidskosti zbaveny objektivni justice ,dedecku ses burzoust a jen a prave za to te vodstrelim/.. ..
Na koho povel ty lidi musi rozkacy poslechnout autor zase nevi a nechce vedet..
.Pise vonecem ,ale nikdy nevi vo co de..A nevi …
„Hnev zadusi a este voblozi vobeti ledem“. Asi je taky voblozenej.
Obliba konce vseho , je jen znamkou panickyho uteku a deserce z zivota ,
pasivni ustraseny obeti ,ktera si maluje certy na zed , obeti zahnany daleko do kouta odkud odsuzuje nekonkretne , nic nevysvetluje , boji se identifikovat jednotlivce ,
videt aspon skutecny konkretni priciny .
Touha po strachu z neceho, opravdovy a nekonecny place a narky panickyho strachu a vymyslu ,u nej vitezi opravdovou skutecnosti , vise nekonecnych neurcenych tragedii bez uvedeni priciny a bez moznosti neceho jineho..
„Krvavy deste proirity smrti “ , mame zde neviditelny vlady autorovych zombie, totalni ,absolutni zkazy a tak neodvratny ,pro uz stejne zpracovany roboty, ktery nesmi videt nic jineho. Tem se nacpou do hlav este …krvavy s deste ….a sou spokojeny..
A poslusne nevidi a souhlasi..S prioritami smrti ,si jich uzijou.
Není to tak, bez jedinýho příkladu, že žaluje svět. Ve svých článcích uvádí konkrétní případy, kurážně jimi mapuje svět, mu neříkejte kudy má klesť, byste pravil jak pohnuté mravní utopence máčí bahnem. My přece poznáme verše!
Uved konkretni priklady a jak poznas verse vod ostatniho..M.
Verše jsou něco neskutečného, takže to já poznám. A příklady příkladů v článcích obsažené nevhodného řízení společnosti jako protiváhu vašeho přesvědčení nutného chodu dějin? V kterém místě se protínají, tam jste mě usvědčil.
Autor
Musím vás ihned vyplísnit, že jste zvlčil a básničku jste odflákl.
Marně hledám slovo složené z prvních liter řádků v některé ze strof.
A nezkoušejte se bránit tvrzením, že jste přes noc „zhnusněl a zblbnul“.
Nevěřím, není pravda!
(-:
S Vaším komentem samozřejmě lze nesouhlasit jen velmi obtížně. Leč kdože je autorem věty „vymknuta z kloubů doba šílí“?
Mám pocit, že „soudruch šakespýýr“ ústy Hamleta…?
Takže nejsme prvními a bohužel ani posledními diváky takových zvráceností a tragédií, o jaké si dovolujete psáti…
… ano, člověku je z toho smutno…
To nebyl Šakespýr, ale Šakespérák!
Re: pithart
Ten hajzl se převlíká po každé větě?
TVL, to jsou dnes lidi…
Houbelec, Šakašpér!
Nedělní chvilka poesie
…kdože je autorem věty „vymknuta z kloubů doba šílí“?
Autorem této věty v češtině je Erik Adolf Saudek.
Originál (William Shakeſpeare 1603):
The time is out of ioynt, ô curſed ſpight
That euer I was borne to ſet it right.
Nay come, lets goe together.
https://digitalcollections.folger.edu/img8056
Překladů (převodů, přebásnění) do češtiny je ke dvacíti. Příkladmo:
Čas vymknut z dráhy. – Kleté povolání!
Být zrozen k jeho napravování!
Teď pojďme spolu.
(Josef Jiří Kolár, 1855)
Čas vymknut z kolejí. Prokleté pomyšlení,
být ustanoven k toho napravení!
Teď pojďme spolu!
(Jakub Malý, 1883)
Vymknuta z kloubů naše doba šílí:
že jsem se zrodil, abych napravil ji!
Leč pojďme, pánové!
(Erik Adolf Saudek, pod pseudonymem Aloys Skoumal, 1941)
Čas vymknut z dráhy.– Prokletý to podíl,
že k jeho nápravě jsem kdy se zrodil!
Nuž, pojďme spolu.
(Josef Václav Sládek, 1899)
Doba se pomátla. Pekelný trest,
že k nápravě ji zrovna já mám vést!
Pojďme teď společně.
(Zdeněk Urbánek, 1959)
Vykloubil se nám čas. Ach je to klatba, k zlosti,
že jsem se narodil, abych jí srovnal kosti!
Ne, pojďme dovnitř společně.
(Břetislav Hodek, 1980)
Svět převrátil se vzhůru nohama,
proč zrovna já ho napravovat mám?
Pojďme, odejdem spolu.
(Jiří Josek, 1999)
Z kloubů se vymknul svět; ó kletý cíl,
že zrozen jsem, abych to napravil!
Tak pojďte; spolu půjdeme!
(František Nevrla, 2005)
Tyhle kecy sou triky podvodniku , na vycpavani casu stravenyho na podiu ,aby kus neskoncil za 5 minut. Aby pisalkove verbalni prazdnoty , dostali plny a skutecny honorare za hovno a lidu se libilo. Pac to chce slyset..Ulevi se, slysi to z jeviste.
Lid miluje pseudotragicky vyjevy , rad se jima strasi uz vod malicka , zlo je tvurci zalezitost a drazdi fanatasii tim, co vsecko umi. A skutecnost j tak vobyc , fadni.
A zivot obsahuje skutecny tragedie individualni ,okolni u sousedu , v sousedni vesnici sou taky a ve mestech. A v knihach a hrach.Sou voblibeny . Nikdy jich neni dost ,kdyz lid bazi a touzi a nema jich nikdy dost. Tak.
Svetaci a za gros, strasi svet, svetem.
Ze se vykloubil, prevratil vzhuru nohama ,jindy vyvratil , se nam vykloubil /sam a z niceho nic a nikdo nevi jak ,je zlocinec, nikomu nic dobryho neudela/,
doba /zase vymysl ,doba… a uz se hned pomatla/, bla bla abla a bez konce zase bla. Nenasytna san lid, musi nacpavat dobama, svetama , klatbama ,vymknutejma casama a kloubama ,pekelnejma trestama ,vsecko je dobry, aby se ze sane na chvilku spokojeny ,vydrel grosik..
Za prazdny abstraktni zvasty, zvanymi umeni , hystericky produkce provozovane jesitnymi Mistry umeni , naparovat se na jevistich , plna konkretnimi grosiky, pokladnicka.
Harfytone,
dobrý nápad, to porovnání.
Díky!
Člověk prostý většinu síly spotřebuje na uhájení základních materiálních podmínek života. Po robotě je vyčerpaný. I tomu s nadáním většinou už na namáhavé pečlivé pozorování a zkoumání perverzních mocenských dějů nezbývá síla. Ale ze zvyku konzumuje, od podivných potravin po veledíla prorežimních Hřebejků. Většina lidí má i hluboce zakořeněný strach z ideozločinu.
Skutečně nadaní jsou „aktéři oněch „perverzních mocenských dějů“ . Jinak by nebyli aktéry.
Padá zelené listí
zemi do čelistí.
Pak zmizí do oblohy
zpátky mezi bohy.
Toto dobre kurva
Některý list vztekle
hnědne přímo v Pekle.
To když knihy mizí,
a zbraně jsou vizí…