23 listopadu, 2024
Letem světem / Politika

Záchrana hladovějící Afriky pokračuje

by Marie Divišová

Čtyři lodě s potravinami v neděli 6. srpna ráno vyrazily do světa ze dvou přístavů na Ukrajině – jedna z Oděssy a tři z Čornomorsku.
Mustafa Necati – s 6000 tunami slunečnicového oleje míří do Itálie
Star Helena – se 45000 tunami slunečnice míří do Číny
Glory – s 66000 tun kukuřice pluje do Istanbulu
Riva Wind – s 44000 tun kukuřice míří do tureckého Iskenderunu

Mezitím už také do ukrajinského černomořského přístavu Čornomorsk v sobotu 5. srpna dorazila první loď zvenčí.
Nákladní loď Fulmar S získala povolení k plavbě z Istanbulu do ukrajinského přístavu Čornomorsk pro obilí.
Tým Společného koordinačního centra provedl v Istanbulu inspekci prázdné lodi Fulmar S pod vlajkou Barbadosu, která bude nakládat obilí z přístavu Čornomorsk na Ukrajině, uvádí zpráva centra.
V souladu s předem dohodnutými postupy koordinují všichni účastníci své akce se svými vojenskými odděleními v Moskvě, Kyjevě a Ankaře a dalšími příslušnými orgány, aby zajistili bezpečný průchod komerčních plavidel.
Fulmar S má tonáž 9,5 tisíce tun a obilí přepraví do Turecka.

Záchrana hladovějící Afriky s pomocí ukrajinské pšenice zdárně pokračuje.

56 thoughts on “Záchrana hladovějící Afriky pokračuje”

  2. Na webu Kommersant se píše:

    „Podle informací poskytnutých odesílatelem ukrajinského obilí na palubě Razoni odmítl kupující v Libanonu náklad přijmout z důvodu zpožděného termínu dodání (více než 5 měsíců). Odesílatel proto nyní hledá jiného příjemce, který by zboží vyložil buď v Libanonu/Tripolisu, nebo v jiné zemi/přístavu,“ uvedlo ukrajinské velvyslanectví v prohlášení na Facebooku.“

    https://www.kommersant.ru/doc/5502546?from=top_main_6

    Loď momentálně stojí na volném moři asi 100 km od tureckého přístavu Iskenderun.

    Odpovědět

  4. Také jsem si všiml. Za mnoho desítiletí vymírání hladem a nemocemi se počet obyvatel Afriky zmnohonásobil. Zajímavé.

    Odpovědět

    1. V Africe se vymírá hladem a na nemoci, odjakživa. Tohle drželo populaci na uzdě. (Thomas Malthus před pár sty lety napsal Esej o populaci. Tam to všechno je, i když se to týkalo populace evropské.)

      Ale v Africe je to markantní. Přijde epidemie, neúroda nebo mezikmenova válka a polovina populace je pryč. Aby přežili, musi ztráty rychle nahradit. Proto v Africe převažuje r populační strategie. Zřejmě geneticky. Jste lidumil a odstraníte, co populaci drželo na uzdě. Následuje populační exploze. S tím, že je to pyramidova hra a jednou to praskne. Takže bude strašný hlad, epidemie a války. Mezitím část populačního přebytku migruje jinam. Ponejvíce do zemí se štědrými sociálními dávkami pro přišelce. Které zajišťují bezpracný život.

      Praskne to nejpozději ve chvíli, kdy dřívější přišelci ovládnou hostitelské země a pomoc Africe se zastaví. Hlavně díky snížení komplexity života = nová Afrika na místech, kdysi vyspělých, civilizací.
      Problém je IQ. V Africe totiž nebylo předmětem kladného výběru nebo jen omezeně. Kladný výběr byla plodnost. Spavá nemoc a další, totiž kosí všechny stejně…

      Odpovědět

  6. to je ta pšenice, kterou Ukroši nabízeli českým výkupům, a kterou s velkými obavami české výkupy odmítly.

    Odpovědět

  7. O víkendu jsem si poslechla záznam rozhovoru s panem Janem Campbellem, to jsou ty rozhovory Josefa Skály a on tam řekl toto:

    Během jednoho týdne byla na Dunaji zasažena neznámým výbušným zařízením již tři ukrajinská plavidla. Paradoxem je, že plavidla nevybuchla na ruských minách, ale na svých vlastních. Na začátku speciální operace ukrajinské ozbrojené síly vypustily miny v okolí Oděsy a některé z nich proudy zanesly do sousedního Dunaje. Výsledkem je, že ani samotná Ukrajina, ani Evropa již nemohou využívat ústí této své velké řeky. Poznámka: Ukrajinský pilotní člun „Orlik“, který minulý týden vybuchl v ústí Dunaje pod ukrajinskou minou, se nepodařilo vyzvednout. Skutečnost je taková, že plovoucí jeřáb, který byl v úterý vyslán, aby plavidlo vyzvedl, byl rovněž vyhozen do povětří. Kdo nevěří, nechť se seznámí s obsahem zpráv na Ukraina.ru

    Tak asi proto se musely otevřít ty přístavy, když si Ukroši zaminovali co se dalo.
    A Dunaj je hodně využíván právě lodní dopravou, to budou mít státy, kterými Dunaj protéká radost.
    Hlavně tedy Rumuni. Zase to může být dobré pro přírodu.

    Odpovědět

  8. Ať čtu, jak čtu, na tu hladovou Afriku se zatím nedostalo a že pro to bylo tolik povyku.

    „Mustafa Necati – s 6000 tunami slunečnicového oleje míří do Itálie
    Star Helena – se 45000 tunami slunečnice míří do Číny
    Glory – s 66000 tun kukuřice pluje do Istanbulu
    Riva Wind – s 44000 tun kukuřice míří do tureckého Iskenderunu“

    Italové nemají na čem smažit, Číňani si olej na smažení nudlí vylisují sami, Turci budou dělat placky ke kebabu z kukuřice a hladová Afrika NIC!

    To tvářičky hladových dětiček s nafouklými bříšky ze Somálska nerozjasní.

    Odpovědět

    1. To už je ložený:

      Michal Půr@michalpur
      V Somálsku má momentálně 40 procent (7 milionů lidí) populace problém sehnat něco k jídlu. 1,4 milionu dětí je podvyživených. Tisíce už letos zemřely. První Putinův hladomor je na spadnutí…

      Prase, který tohle vypotilo, je český „novinář“
      Šéfredaktor časopisu Info.cz
      https://twitter.com/michalpur/status/1554786611350601728

      To je na blití…

      Odpovědět

      1. Tenhle blbeček dělá na CNN Prima News pořad 360 (střídá se s Pavlínou Wolfovou, dcerou Pavlíny Filipovské). Hroznej ko…ot.

        Odpovědět

        1. Pavlína Wolfová, dcera Petra Spáleného, není moc komunikativní. Neumí se pořádně usmát a má hrozný, jakoby znuděně nas*raný, přízvuk. Do TV se dostala na tlačenku.

          Svého času dělala v TV politickou agitku, jako v třetí říši, pro školáky na prvním stupni základních škol. Za což byla po právu, kritizována.

          Odpovědět

  10. V Turecku vyskočily ceny potravin o 80 %. Odhaduji, že Turecko chce nejdříve nakrmit své obyvatele a srazit cenu potravin zvýšenou nabídkou. Pak se dostane i na Afriku.
    Ukrajinské plodiny mají už dávno ve vlastnictví nadnárodní společnosti. Ty prodají tam, kde jim kyne největší zisk, a Afrika to zatím není.

    Odpovědět

    1. To je stejné, jako naše plynové zásobníky, vlastní RWE. Nám, prodávat plyn, rozhodně nebudou a kdyby, tak za naprostou lichvu.

      Všichni to vědí, jenom Fialláh ne…

      Odpovědět

  11. Tak „sierraleonská“ loď Razoni, která s velkým humbukem vyplula z Oděsy před týdnem s nákladem kukuřice pro Libanon, stále ještě nedorazila do libanonského Tripoli (neplést s libyjským Tripolisem).
    Momenátlně je na kotvě v turecké Adaně: https://www.vesselfinder.com/?imo=9086526

    Netušíte někdo, kde je vlastně ta slavná „ukrajinská pšenice“?

    A už někdo našel alespoň jednu konkrétní ruskou loď , která úspěšně projela Bosporem a veze pšenici do Afriky nebo kamkoli jinam?

    Odpovědět

  14. Klimatické podmínky znemožňují Africe stabilní zemědělství. Závlahové hospodářství sice vynalezeno je už od starověku, ale v Afru se nechytlo. Proč tedy mají muříni takový zájem na geometrickém růstu populace? I blbému musí být jasné, že bez práce neuživí nadbytek potomků. Je tedy situace muřínů daná jejich mentální nedostatečností? Proč jsou tak vítáni v eurozóně? Vždyť Evropané nejsou tak blbí! Vybudovali přece SSA, vzor demokracie.

    Odpovědět

    1. Našel už někdo africké Crescende Fide nebo něco podobného, kde by se dalo dostat je kořenům dnešní Afriky? Proč tolik touží po pšenici, když rostla beztak jenom kolem Nilu? Proč nepřešli na velkochovy antilop? Měl bych 1000 podobných otázek, ale je neděle a nemám čas na vědeckou práci.

      Odpovědět

    2. Ládik!!!u, na tyhle blbosti chodíte kam?
      Na celém severu Afriky mají závlahová hospodářství právě ty tisíce let. Odkud si myslíte, že je šnekové čerpadlo?
      Z Egypta.
      Ovšem pro závlahový systém potřebujete trvalý zdroj vody. Což v pouštních a polopouštních oblastech s „občasníkovými“ řekami a potoky jaksi chybí.

      Už mě ten zdejší primitivní rasismus fakt sere.

      Odpovědět

      1. Oni pěstují hlavně přišla,od toho se tady už ustoupilo pro malé výnosy. Oni jsou na to zvyklí. Pak pěstují topinambury a další. Krávy chovat nemohou kvůli mouše tse tse. A nepěstují kvanta,neb tam se vše rychle kazí a nejde uchovat. To děcka jdou a když jich je hodně,je naděje,že aspoň nějaké zůstanou.R strategie rozmnožování se tomu říká.

        Odpovědět

        1. Ano, obrovské zásoby a obrovské „vodovody“ Projekt na to připravovala britská inženýrská firma Brown and Root, pokud si dobře vzpomínám…

          Odpovědět

      5. Znám takový příběh, skoro pohádku z Afriky.
        Byla nebyla, jedna česká firma, jejíž majitel byl filantrop (jen takový malý, podle svých možností, ale byl). Tomu se zželelo malých černoušků (a jejich maminek a tatínků), jak musí tahat pitnou vodu na svých zesláblých tělíčkách. Protože byl majitelem firmy, co se zabývá hledáním vody a vrtáním artézských studní, nebylo daleko od slov k činům. Neposlal peníze ale vyslal techniky a vrtnou soupravu do daleké Afriky a několik artézských studní vyvrtali. Vyškolili černoušky, jak se mají o studny starat a opět odjeli do Čech. No a po několika málo letech zjistili, že to byla naprosto zbytečná práce, protože voda díky lenosti černoušků už neteče ani z jednoho vrtu. Majitel zůstal filantropem, ale malí černouškové už ho nedojímají, do Afriky podle jeho slov už ani kačku.
        A to je milé děti konec pohádky o pracovitých černoušcích.
        Vím, jsem primitivní rasista, ale to se občas stává, když se člověk setká s nepřizpůsobivými (i když ty naši skoro černoušci jsou přizpůsobivý dost).

        Odpovědět

  15. Tak hlavně, že hlady nebude tenhle pán, další ze síně slávy “Zasloužil se o stát”:
    https://pravyprostor.net/evropske-hodnoty/

    No, jenom když už má takové skvělé výsledky, že jej platí dobře i cizina, mohla by Fijaláhova vláda korunku na dotacích ušetřit. Dumám, kde máme ještě v provozu nějaký solidní kamenolom, kde by při práci na čerstvém vzduchu mohli rozebírat Evropské hovnoty různí tihle Prouzové, Faltové, Jourové a Jandové…

    Odpovědět

  17. Ono to bude mít spíš vliv na celosvětové ceny zmíněných komodit, takže ano, Africe to také pomůže i když ne přímo fzyicky.

    Odpovědět

    1. No, nevím jak pomůže cena Africe fyzicky. Mám odzkoušeno, že kde nic není, tak ani Afrika nebere. Ale, věřím, že nějaké chytrá a navíc inteligentní, samoučící se aplikace tento nedostatek nahradí. Virtuálně nakrmíme Afriku a uděláme si pořádně tlustou čárku za dobrý skutek.

      Odpovědět

      1. Ale Afrika má čím platit, leckteré státy platí docela normálně, ale přestřelené ceny si dovolit nemůžou. Svět je pořád dost globalizovaný aby šlo zboží -témeř jakékoliv – koupit jinde, jen ta cena zvlášť třeba navýšená o dopravu z jiného konce světa je problém.

        Odpovědět

      2. Globalizovaný svět není hokynářství. Pokud třeba Turecko nakoupí obilí od Ukrajiny, zbude jinde obilí pro Afriku za snesitelnou cenu. Jednoduché hokynářské myšlení nevede ke správným závěrům.
        Pokud bohatý soused nakoupí jinde než u mého zelináře, mám šanci i já, který kupuju méně a nemám peníze na přeplácení.

        Odpovědět

        1. Asi tomu nebudete věřit, ale i ten globalizovaný svět je i to hokynářství.
          Přes burzu, se „protlačí“ jen velmi malá část produkce.(https://www.barchart.com/futures/quotes/MLH23/futures-prices)
          Většina produkce je smluvně zajištěna a cena je individuálně dohodnuta. Burza je jistě vodítkem, leč i tak velice záleží na „jiných“ okolnostech. Doufám , že mi nebudete tvrdit, že Rusko prodává svou produkci přes burzu a vykrmuje burziány, své úhlavní nepřítele.

          Pokud by platilo, že když „bohatý soused nakoupí jinde než u mého zelináře“ a tudíž se na tomto určitém trhu nabídka sníží a nemělo by to vliv na „kupuju méně a nemám peníze na přeplácení“, tak je něco špatně na tržním prostředím.
          Platilo by to jen v případě, že oni zelináři nemají dostatek informaci, například neví o svých existencí. Nebo máte představu, že když si bohatý koupí u zelináře čtyři mrkve z celkové úrody tisíc mrkví, že vám váš zelinář prodá své čtyři mrkve ze stovky, tak zlevní?
          V obecné rovině: upřednostňujete přání před realitou, což je sice možné a po většinu se tak i děje, jak vidno z vašeho komentáře, leč s realitou to nemá nic společného.

          Odpovědět

  18. Poslední věta článku: „Záchrana hladovějící AFRIKY s pomocí ukrajinské pšenice zdárně pokračuje.“

    Paní Marie,
    nemohu se zbavit dojmu, jako by Váš článek byl míněn poněkud ironicky.

    To od Vás není vůči Západu, kterému jde zejména o dobro světa v chudých regionech, ani trochu hezké…

    Odpovědět

    1. Podsouvači vošklivá!
      Kdybyste se laskavě podíval na globus, tak krz Panamu to je z Číny do Afriky kousek a trefí se po rovníku akorát na hladovějící západní pobřeží. A kdyby to vzali z Čajny tím průlivem u Singapuru, tak jsou v Somálsku natošup.
      No a z Osmanska, Itálie a Osmanska to je do Afriky na jedno šutruhození. V nejhorším si hladovci dopádlují na gumácích; praxi už mají.
      Ts, to jsem Vás rozkryl 😀

      Odpovědět

      1. Občane,
        tak to se omlouvám.
        To víte, já mám ještě to zastaralé totalitní vzdělání, kdy 1+1 byly dvě. Zeměpis nás tehdy také učili jen ten zastaralý a ne ten moderní progreivistický. To víte, to bylo v době, kdy například Atlantik ležel mezi východním pobřežím Severní Ameriky a západním pobřežím Evropy. Zatímco dnes omývá břehy celého světa apod.
        Holt už to mám v hlavě nějaké doplantané… (:-).

        Odpovědět

      2. Správně, hlavně nepodsouvat.
        Příjemci ukrajinského obilí (kukukuřice) s ním napřed vykrmí kuku- kuřice a pak dodají (jistě zdarma) do Afriky hladovějícím.

        Odpovědět

        2. Asi máte na mysli tu demokratickou „ukukukuřici“, v originále dříve „kukurudza“, nově tedy „ukukukurudza“.
          Na rozdíl od ruské totalitní stále jen „kukurůzy“.
          Nikita Chruščov, její propagátor, se obrací v hrobě. Rus, narodil se v Kurské gubernii, ale vydělávat si byl na Donbase. Nebylo to tehdy náhodou v Rusku? Čert aby se v tom dneska vyznal….

          Odpovědět

          1. Ano a v těch bájných prehistorických dobách (historie začala až 24.2.2022) se na kukuřici používal Kuku-ruznik. https://cs.wikipedia.org/wiki/Polikarpov_Po-2
            Donbas nikdy nebyl Ruský. Jenom ho určitou dobu spravovali, nespravedlivě, Rusové.
            Donbas byl vždy Ukrajinský a to už dob, kdy Ukrajinci, tedy Protoukrajinci vykopali Černé moře.
            Je to přece všem křišťálově jasné. Nebo nee?

            Odpovědět

            1. Protoukrajinci nevykopali cele Cerne more, oni jenom prokopali Bospor, aby mohli vsednout na lode a jet pomahat bojovat rekum u Troji, bo ti by to bez nich nezvladli. A privezli ssebou Achilla, aby mohly vzniknout Ilias a Odyssea, ktera by bez protoukrajincu taky nebyla.

              Odpovědět

  19. ehm ehm,
    díky za in formace, Já až dosud nevěděla že Čína, Turecko a Itálie jsou v hladovějící africe. Mea culpa..

    Odpovědět

    1. Emo, přečtěte si to ještě jednou a fakt pořádně.
      Lodě vezou KUKUŘICI, zatímco paní Divišová píše o PŠENICI.
      Takže jde o hořkou IRONII.

      P.S.: Vy už si nepamatujete na ten vřískot o hladomoru zaviněném ruskou blokací ukrajinské pšenice? Ještě před deseti dny ho byla plná sdělovadla vč internetů.
      Místo pšenice jezdí kukuřice, a to do zemí, kde se s ní krmí dobytek.
      SKUTEČNĚ hladovějící Afričané musejí počkat, až se civilizovanější dobytek napapá. Pak se to, co z kukuřice zbude, namele, přimíchají se rychlé cukry, proteiny, sušené mléko a pomaže to v podobě instantní kukuřičné výživné směsi do Afriky. Na kolik vyjde kilo takové kaše, si (kvůli množství parazitujících agentur a jejich managementů) raději ani nepředstavuji.

      Paní Divišová se trošku plete v tom, že hladovějící Afrika čeká na pšenici.
      Na pšenici ovšem čekají pouze bohatší africké státy jako jsou Egypt, Maroko, Tunisko a pod.
      Státy s hladomory nebo na jejich pokraji ve skutečnosti čekají na kukuřici. A to jak v podobě mouky, tak v podobě instatní kaše. Je totiž mnohem výživnější a lépe stravitelná než pšenice.
      – Kukuřičná moučka se přidávala již v 19. stol. do kravského a kozího mléka v rámci přípravy náhražek mateřského.
      – Po WWII byly miliony rekonvalescentů – hlavně absolventů koncentráků – krmeny právě kukuřičnou kaší. U nás se vyráběla pod názvem „Kalorka“. Byla instantní, moc dobrá a VELMI sytá. Z trhu zmizela, k mé lítosti, po r. 1968.

      Odpovědět

      1. Pšenice také bude… z letošní sklizně. A nejvíc jí bude z Ruska. Na celou Afriku se dostane. Lavrov už to má oběhané, objednávek má plný kufr.
        Stane se to samé co s ropou a plynem… u nás na Západě draze, všude jinde levně.

        Letošní zimu padne tolik trůnů a potentátů, že si to ještě nedovedeme představit.

        Odpovědět

        1. A budeme mít něco jako nový fašank – potentátobraní. V duchu si ho představuji…
          No fuj…. to byl ale blbý nápad!

          Odpovědět

          1. Na víno to nebude, ale kvasit to může a tak je možná kořalka. Dvakrát přepálený a 60% lomcovák huhukoktejl.

            Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *