—
Shootterhandovo filmové okénko
OLD SHOOTTERHAND pravil: „Tyvole, Iñárritu je tady jako Hieronymus Bosh!“
Kdo čet´ naše mudrování o Nolanově Odyssee, tak ví, že jsme byli se Shootterhandem totální kluboví filmožrouti a zároveň nadšenci do béček a scifáren. Proto naší pozornosti nemohl ujít aktuální hit „Digger“ od našeho dalšího oblíbenýho intošskýho režiséra Iñárritu (to je ten, co natočil třeba Amores perros, Bábel nebo Revenanta).
Seděli jsme u Shootterhanda doma, páč venku chcalo – prostě podzim – a řešili nad šálkem kávy Diggera.
„Tyvole,“ povídám, „vizuálně a herecky jsem dlouho nic tak úžasnýho neviděl. Ten nápad s těma kulisama, tyvole, to bylo vážně skvělý!“
Old Shootterhand souhlasně přikyvoval.
„A skvělej Cruise!“
„I John Goodman,“ dodal jsem.
„Jo,“ souhlasil Shootterhand, „jen Goodman tam vypadal jako smažka na ozempicu.“
Uchechtnul jsem se. Jen doufám, že mu nekřivdil a že není náš oblíbený herec – třetí Blues Brother – Mack „Mighty Mack“ McTeer nebo jeden ze dvou nejlepších kámošů Big Lebowskýho Walter Sobchak, pohublý v důsledku nějaké nemoci.*
„Ale někde jsem čet,“ pokračoval jsem, „že je to prej jeden z největších hollywoodských kasovních propadáků**.“
„To máš těžký,“ povzdychnul si Old Shootterhand, „ten film je vizuálně i konverzačně náročnej. Žádnej ,Kameňák´, kterýmu rozumí i absolvent inkluzivní základky – tady tě autor nutí přemýšlet a domýšlet. A to většinu lidí bolí. Je to práce, námaha a oni si jdou do kina zpravidla odpočinout po svojí vlastní práci. To je chyba producenta, nebo-li dramaturgie, jak se dřív říkávalo.
Vezmi si, co je poselstvím filmu?“ položil řečnickou otázku a pozvedl obočí, aby ji zdůraznil a pokračoval.
„Je to de facto ekologická agitka. Digger je bohatý, mocný a zlý starý bílý muž – fossil – který těží ropu bez ohledu na ekologické dopady na přírodu. Jde doslova přes mrtvoly a zničí tak celé části kontinentů a zamoří ovzduší radioaktivním odpadem a metanem.“
„Myslíš jako,“ přerušil jsem ho,“ že se jedná o prediktivní programování?***“
„To úplně ne, spíš tam vidím silnou politickou linku. Tedy ekologicko-wokerskou. Máš tu všechny parametry: staří zlí bílí muži – Digger, prezident, generálové způsobí svým drancováním přírodních zdrojů a posléze bombardováním uvolněnýho megaledovce katastrofu na celý Zemi. A teď pozor: kdo ten příběh produkuje, tedy zaplatí? A proč? Samotný člen Diggerovy rodiny, který se tím kaje za hříchy svého strýce…“
„Koloniální, tedy historická vina?“
„Bílá vina,“ upřesnil Old Shootterhand. „vina starých bílých mocných mužů. Proto to představení taky režíruje černá režisérka… Těch podprahovejch i jasnejch symbolů je tam hafo. Třeba rasistický chování bílýho generála k vědci Ganeshovi, jehož předkové pocházeli z Indie.“
„Ale byla tam fůra vtipnejch momentů…,“ namítnul jsem. „Zrovna ten Ganesh byl vtipná figurka. Já se u toho teda bavil…“
„Jenže – opakuju – to nejsou vtipy jako v ,Kameňáku´, tady musíš sledovat děj, poslouchat konverzaci, a ještě si domýšlet. A to už chce režisér po divákovi spolupráci. A divák se přece přišel do kina pobavit a odpočinout si.“
Přikývnul jsem souhlasně hlavou a napil se.
„Už je to kafe studený,“ informoval jsem Shootterhanda. Ten ale nad tím jen mávnul rukou.
„Každopádně,“ zadumal se, „jsi mě s tím prediktivním programováním přived na konspirační myšlenku.“
„Jakou?“
„Ten metan, vole. To kataklyzma ve filmu přece způsobí metan a s čím mají klimaprdelníci v poslední době vážnej problém?“
„Myslíš jako, že už jim lidi prokoukli ten švindl s CO₂?“ zeptal jsem se.
„Bingo!“ radoval se Shootterhand z mojí přihrávky. „Strašení CO₂ se nám vyčerpalo, tak místo něj nasadíme metan. Co ty na to?“
„No…,“ Shootterhandova logika opět slavila úspěch. „To by mohlo bejt.“
„Ergo kladívko, představme si to jako zadání od klienta. Jak známo. Mnoho uměleckých děl vzniklo na objednávku. Třeba takovej Hieronymus Bosh…“
„Ďjó, Bosh!“ neodpustil jsme si. Zachechtali jsme se.
„Hieronymus Bosh,“ pokračoval Old Shootterhand,“ maloval dekadentní obrazy hříchu a pekla. A pořesto nebyl nikdy označen za kacíře. Žil totiž na přelomu středověku a renesance, v době hluboké náboženské úzkosti, kdy byla společnost fascinována hříchem, morálním úpadkem a posmrtným trestem. Takže jeho úchylný obrazy naopak kupovali i vysocí církevní hodnostáři. Prostě maloval na objednávku tý doby. Zobrazoval hrozící pekelný muka.“
„Takže tím chceš jako říct, že Iñárritu zobrazil v tom filmu ekologický hříchy starejch bílejch můžú, tedy fossilů a následnej pekelnej trest?“
Old Shootterhand přikývnul. „Má to i společnou rovinu ve vizuálním ztvárnění. I Bosh malovaů to, co církev chtěla vidět, ale jedinečným způsobem.“
Napil se kávy a pravil: „Tyvole, fakt už je to úplně studený!“ načež se jal pokračovat ve svý teorii o Boshovi.
„Odhlédneme-li od časovýho rozdílu několika století, srovnejme si ještě několik společnejch bodů pro oba umělce.
Za prvé: ortodoxní záměr – u obou. Hřích jako varování, ne oslava, respektive u Inaritua jako oslava satirická. Boshovo bizarní peklo jako trest vs peklo na Zemi (závěr filmu).
Za druhé: členství v elitním náboženském (mocenském) bratrstvu. Bosh v katolické církvi a za Iñárritua mohl zaskočit Cruise, slavný propagátor scientologické církve.
Za třetí: vlivní a mocní mecenáši. No někdo vlivnej, bohatej a tudíž mocnej to zaplatit musel… A jestli byl v pozadí požadavek aby tam byl nasazenej jako hlavní ekologickej viník metan…“
„Jako myslíš, že si to objednali?“
“No, když pečeme tady tu konspiraci, tak určitě,“ vece Old Shootterhand. „Co2 je mrtvej nastupuje metan. Až s tím vylezou vědci se ,seriózníma´ průzkumama a datama, lidi už to automaticky přijmou. Jó, to přece bylo už v tom filmu!“
Shootterhandova potrhlá konspirační teorie opět neměla chybu. Ten ale mezitím pokračoval.
„No, a za čtvrté, jazyk pozdně středověké symboliky je nahrazen jazykem a symbolikou wokerství – koloniální bílá vina, zlý a bezohledný kapitalismus, latentní rasismus, fosilní šílenství, grétismus. Suma sumárum, já to vidím jako umělecky pompézně zobrazenou ekologicko-wokerskou agitku, podobně jako když Hieronymus Bosh maloval svoje výjevy z pekla. To ale nic nebere na výtvarný a umělecký hodnotě díla ani jednoho z nich. Digger je fakt epesní film. Na rozdíl od tý Nolanovy Odyssey mě ani chvilku nesral.“
Film DIGGER ke stažení s českými titulky zde: https://prehrajto.cz/digger-2026-kinorip-cz-titulky/1a222f0410c01512
—————-
*herec John Goodman ozempic nebere ani nemá žádnou vážnou nemoc, pouze absolvoval operaci žaludku a následnou terapii na zhubnutí https://eu.usatoday.com/story/entertainment/tv-streaming/2026/10/21/john-goodman-400-pound-weight-experience/92365332007/
**https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/digger-tom-cruise-film-kino-trzby.A261012_092650_filmvideo_pluh#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=idnes&utm_content=main
**Prediktivní programování je teorie, že vláda nebo jiní nadřízení používají fiktivní filmy nebo knihy jako nástroj masové kontroly mysli, aby se populace více smířila s plánovanými budoucími událostmi.
To poprvé popsal a navrhl výzkumník Alan Watt: „Prediktivní programování je jemná forma psychologického podmiňování poskytovaná médii, aby se veřejnost seznámila s plánovanými společenskými změnami, které mají být zavedeny našimi vůdci. Pokud a kdy budou tyto změny zavedeny, veřejnost s nimi bude již obeznámena a přijme je jako přirozené progrese, čímž se sníží možný odpor veřejnosti a rozruch.“ Poté to popularizovali Alex Jones a David Icke. (Zdroj: Reddit)
………………………………………………..
Upozornění: Účelem Shootterhandových úvah není nalézt nějakou absolutní pravdu či jasný řešení. Old Shootterhand je kokot, kterej chce svýma – někdy i značně potřeštěnýma – úvahama vyvolat další otázky a vyprovokovat vás k hledání vlastních odpovědí.
Chcete vědět víc? Přečtěte si knihu Majn Kochbuch.
Knihu koupíte zde:
Ňam!