20 září, 2024
Poezie / Politika

Kde máme stát…

by Marek Řezanka

Pro Lutonského zkáza je trest boží
za volbu lidí – žluč z něj přímo teče.
Wollner svůj výrok fakty nepodloží:
Klidně i světci dá cejch donašeče.
Lidická kauza úmorně se vleče,
nařčená zemře jako prašivá.
Etiketa se snadno našívá,
odpárat nelze, když se s kůží speče.
Inkvizitoři pálí zaživa:
Kde máme stát – nám přikazují klečet.

Pokrytci slaví – přetvářku dál množí,
o lidská práva u nich bují péče.
Erdogan zatím odpůrce své složí,
do Istanbulské smlouvy vrazí meče.
Je členem NATO – mám se smát, či brečet?
Realita je velmi mrazivá:
Slyšíme, co se pravdou nazývá,
lež, kterou dítě z jejích šatů svleče.
Asi nám chybí více vaziva:
Kde máme stát – nám přikazují klečet.

Z Vrbětic zmizlo zakázané zboží:
Hlavně, že k Rusku bylo nutné ječet.
Důkazy na stůl nikdo nevyloží,
v autu tak skončí všechny tvrdé smeče.
Před vlastní hanbou nikdo neuteče.
Cenzura řádí silou kladiva.
Dva metry – kam se člověk zadívá.
Systém má nádor – nejen silné křeče.
Arbitrem je dnes každý nádiva.
Kde máme stát – nám přikazují klečet.

Odporných rysů systém nabývá.
Těží z něj hlavně parta hrabivá.
Rýsují se zde ještě mnohé zteče.
Občan se tím, jak splácet, zabývá.
Kde máme stát – nám přikazují klečet…

Namluveno: http://muamarek.cz/files/mp3/zac-mame-platit….mp3.

Často slyšíme, jak údajně ruská dezinformační scéna usiluje o to, aby zpochybnila fungování našich základních institucí. Plánuji proto sérii několika článků, v nichž se pokusím dokázat, že za ono zpochybnění těchto institucí mohou instituce samotné, respektive jejich vedení, a to ať se bavíme o veřejnoprávních médiích, soudech či policii zastřešené resortem vnitra. Začnu Českou televizí.

Česká televize je nám často dávána jako příklad média, z kterého můžeme bez obav čerpat fakta. Dokonce ji máme považovat za jakýsi etalon hodnověrnosti.
Zaměřme se proto na některé okaté dvojí metry této instituce. Uvedu tři příklady, kdy je nutné chování vysoce postavených osob v ní působících odsoudit:
1) Zástupce šéfredaktora zpravodajství, František Lutonský, zneužil katastrofy v podobě ničivého tornáda na jižní Moravě v červnu 2021, aby dal do souvislosti ničivý živel s výsledky prezidentských voleb v této části republiky. Takové jednání by mělo vést k okamžité rezignaci dotyčného.
2) Tehdejší člen Rady České televize, Zdeněk Šarapatka, pro změnu v červnu 2020 veřejně hlásal, že „smrt se spletla“ – a netajil se svým zklamáním, že místo jím nenáviděného M. Zemana, odešel navždy pan Kubera. Rovněž zde šlo o mimořádně nechutné chování, které by mělo vyústit v rezignaci dotyčného.
3) „Skupina historiků a expertů na Lidice vydala obsáhlé prohlášení, podle něhož nelze vinit přeživší Alžbětu Doležalovou za to, že údajně udala svoji židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou.“ (1. 7. 2021, Parlamentní listy). Marek Wollner ovšem nadále v rozporu s fakty hájí postup České televize, který dotyčnou výrazně poškodil – a ukázal se jako nepravdivý. Ani v tomto případě Wollner nemusel na svou funkci rezignovat.

Nabízí se otázka, kdo má ještě tu drzost něco občanům České republiky hlásat o boji proti nenávisti, a zejména o boji proti hoaxům a takzvaným dezinformacím. S touto otázkou potom souvisí jiná, a to: Jak může být dětem na školách Česká televize doporučována jako nezávislý zdroj informací, o němž se nepochybuje?
Hlavně tedy, že máme pana Foltýna, který označí za „dezoláta“ (nebo rovnou za svini) každého, kdo nedůvěřuje České televizi. Jak ale vidíme, ta nedůvěra nijak nesouvisí s ruským prezidentem, ale s lidmi, jakými jsou M. Wollner či Nora Fridrichová.
Pokud si ve třídě dovolí učitelka vykládat dětem, že by měly být k tomu, co hlásá Česká televize, kritické, objeví se na scéně pan Stříž, který by ji nejraději za tak odporný zločin viděl za mřížemi.

M. Wollner je v současnosti podezřelý z obtěžování a jiného nepřístojného jednání. Jedna z vypovídajících žen označila prostředí televize jako toxické. Přímo řekla, že „toxické je celé prostředí České televize, které vytvářejí i nejvyšší patra vedení“. Ve spisu přímo stojí, že „jediná možnost, jak se žena může dostat do vyšší pozice v divizi zpravodajství a sport, je přes se.“ Stížností na nepřijatelné chování v televizi bylo více, a to i již od roku 2009. Tak trochu nám to celé může připomínat kazu Dominika Feriho, který dlouho rovněž reprezentoval symbol úspěšného mladého politika, a to stejně, jak pan Wollner byl propagován jako vzor a profesionál.
Nyní se tato fasáda, na hony vzdálená od skutečného obsahu, hroutí.
Měli bychom si ale připomenout i výše uvedené případy pořadů České televize, které hrubě zkreslily fakta – a poškodily konkrétní lidi.
Nora Fridrichová se v červnu 2024 pro změnu vyfotografovala v přátelském objetí s Otakarem Foltýnem, takzvaným vládním koordinátorem pro „strategickou komunikaci“. Česká televize má být institucí nezávislou – a její zaměstnanci by neměli propagovat vládní úředníky, zvláště, když ti nazývají část občanů České republiky „sviněmi“.
A do toho zakomponujme vládní požadavek zvýšení koncesionářských poplatků. Skutečně hodlá někdo za tento nechutný cirkus povinně platit? Pokud ano, má to to být volba dotyčného – ale v žádném případě by to neměla být povinnost pro nás všechny.

Zač máme platit: https://nase-pravda.net/2022-07-07-03/

43 thoughts on “Kde máme stát…”

  1. Televizní kanál na Krkavčích horách nadělal mezi lidmi tolik zla, že by bylo nejlepší ho komplet zrušit. Dílčí změny nepomohou, za Fridrichovou nastoupí jiný/á, možná ještě horší. Vykopli Wollnera a co se změnilo? Nic. Vypadl Železný, zase nic. Celý ten kanál je jako tělo prolezlé rakovinou.

    Odpovědět

  4. Jo „historik“ a „odborník na Lidice“ Vojtěch Kyncl. Vedle něj je i nutelín slušný kluk. Poznal jsem osobně.

    Odpovědět

    1. Tak jsem si vzpomněl na pana Karla Kyncla. Jak ten by asi komentoval to dnešní šílenství ? A bylo by mu vůbec nasloucháno ?

      Odpovědět

      1. Pan Kyncl by asi dnešní stav bral těžce. Ve svých knížkách popisoval tu starou Británii, změny jistě vnímal, ale myslím že je bral jako dočasné anomálie.

        Odpovědět

      2. Tak Kyncl byl spíše poplatný dnešnímu režimu, ale dobře se nechal poslouchat. To Jan Petránek byl jiná třída! Dnes by na něj byla uvalena censura a v TV bychom o něm vůbec neslyšeli i proto je dobře že vznikla iniciativa ,,Nekrm hydru“.

        Odpovědět

        1. Janu Petránkovi by se měly stavět sochy a pojmenovávat po něm ulice. To byl člověk neuvěřitelných znalostí, rozhledu, ale přitom se schopností podat věci pochopitelně. Za mne ideální president. Škoda jej.

          Odpovědět

          2. Ano, Jan Petránek. A ještě se mi kdysi líbila reportérka Radiožurnálu, uváděla Mikrofórum, odbornice na ruskou kulturu, překladatelka z ruštiny. Jana…dál nevím. Pěkně vedla rozhovory. Ještě myslím žije.

            Odpovědět

  5. Všechny tyhle kreatůry líbají prsten Fialovému slizu, který je prostoupen společností, jak rýže politá omáčkou. Jíti dnes s proudem znamená kolaborace s fialovými libtardy , EU, vyznávat ukrajinský fašismus.
    Každá pozice ve státní sféře znamená nabrat si sběračku fialového humusu a za pokřiku ,,Sláva Ukrajini“ ji sežrat.

    My co pamatujeme totalitu, víme přesně co následuje po odmítnutí šaškovat ve fialovém pižámku. Zase žijeme dvojí životy doma a v práci. Pravda se nenosí lehce,

    ,,SLÁVA UKRAJINI!“

    Odpovědět

            1. Jednu věc nechápu. Podle spousty informovaných lidí má atombába slušnou inteligenci. V tom případě si ale musí přeci uvědomovat, jak vypadá, obličej i celek, a že je tu jistá podobnost s lidmi trpícími Downovým syndromem. Proč se tedy chová, jako by chtěla toto postižení mocí mermo neustále potvrzovat ?

              Odpovědět

              2. 😀 😀 😀
                Přesnou diagnózu by nám snad podala Džamíla, Pouštní orákulum. – Mám ověřeno, že ani mimořádná inteligence nemusí člověka ochránit od neprávného úsudku.
                Zastávám názor, že velmi, velmi mnoho rozhodnutí ve skutečnosti činíme na emoční úrovni, a rácio následně dostane za úkol vyfutrovat ono rozhodnutí argumenty pokud možno neprůstřelnými. – Atombába jistě není výjimkou, předpoklady k něčemu takovému jsou u ní naplněny více než vrchovatě.

                Podobných příkladů je kolem nás víc než dost.

                Odpovědět

                1. Nějak mi ten nesprávný úsudek nesedí, zato mimořádné zblbnutí „mimořádné inteligence“ mi tam sedí jako zadek na nočníku.

                  Odpovědět

                    1. Aniž bych chtěl fušovat do práce ježibabě s koulí, tedy Džamile, která bezpečně určí na dálku demenci, ale jen v České republice – v USA jí to nějak nejde -a navíc u člověka v České republice duchem bystrého, který dokáže pořád vysypat projev z hlavy, tak mi stačí mrknout na ten samolibý škleb, který ta paní přes atom dokáže na kamery vyloudit, a vidím, že pocit, že ční nad ostatními, je pro ni TOP…

              1. Veliký Bílý Otec
                potřeboval by kotec,
                aby nepadal se schodů
                a z mnoha jiných důvodů.

                Do držky dýmku míru
                aby nevrtal díru
                do hlavy Trumpa Doníka.
                Už ji viděl, jak proniká.

                Odpovědět

                  1. Jen se do toho vžijte. Pámbu nerozdal karty všem stejně. Prezidentčíkovi nadělil sice málo charakteru, ale vynahradil to (prý) fyzickým zjevem (nejsem ♀, nerozumím tomu). Atombaba do vínku sice fyzickou krásu nedostala, má možná sexy mozek, ale krasavci určitého typu to nikdy neocení; možná se celý život cítila jako ženka-odloženka. Co by za to dala, kdyby…

                    A to je výsledek. O tváření materiálu jistě něco víte; a tyhle tlaky…?

                    Odpovědět

  6. Ten portrét si chraňte autorskými právy. Výborně se bude hodit na jeho náhrobek.
    Já bych mu tam připsal epitaf:
    Zemřel plný žluči.
    Už se nepoučí.

    Odpovědět

    1. Velmi děkuji, Jano. Jsem přesvědčen, že tyto tvrdé přešlapy (což je velmi eufemistické označení) České televize je nutno připomínat. Nejsou to totiž žádné ojedinělé úlety – je to její způsob práce…

      Odpovědět

    2. Ani bych si nemyslil, že lituje. Řekl to promyšleně – a ještě se tím chlubí. Inu jde o to, aby mu sviní přibývalo, až budou v takové většině, že raději zaleze někam do nory…

      Odpovědět

  9. A k tomu, jak znamenitě (ironie) hospodaří!
    O kvalitě ostatní tvorby také nemůže být řeč.
    —
    Zhasnout, zamknout a osazenstvo poslat do Mišelinky tahat pneumatiky…

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *