Letošní podzim je naprosto ukázkový. Léto bylo poměrně krátké a studené, v podstatě se nám na konci září úplně vyhnulo babí léto a místo toho jsme začali topit, ale jinak je říjen takový, jak by měl být. Teploty zvolna klesají, přišel nějaký ten déšť, ale také svítí sluníčko, které ještě dokáže odpolední teploty vyhnat vzhůru. Listí se barví, ale ještě drží na stromech, takže nakonec to vypadá že skutečně spadne až v průběhu listopadu. Příroda má ráda rovnováhu… když někde ubere, jinde zase přidá.
Letošní rok byl poměrně suchý, byť zemědělská úroda byla průměrná. Vody sice spadlo relativně málo, ale díky studenému jaru i létu se jí moc nevypařilo, takže obiloviny i kukuřice měly z čeho růst a dozrát. Sucho se projevuje až teď – na zasetých ozimech. Už dlouho jsem neviděl tak mizerné osení. Podzim je krásný, nějaká voda spadla, ale ani pšenicím ani řepkám se ze země moc nechce. Porosty jsou řídké a viděl jsem i případy, kdy se řepka zaorávala. Takhle to je, když se povrchová voda nepropojila s tou spodní. Na povrchu je mokro, ale voda neprosákla až dolů a nevytvořily se kapiláry.
A také jsem už dlouho neviděl tolik myších děr. Ona to teda není myš, ale hraboš, ale všichni rozumíme, že? Letos se těm potvorám na polích dařilo. Neměly suchopár ze kterého by v létě hynuly žízní a také neměly povodně, které by je utopily. Pokud to nevyřeší zima, budou mít příští rok hospodáři problém, protože jedy se už skoro nesmějí používat a pokud ano, jsou prakticky neúčinné. Ano, je možné dělat posedy pro dravce, ale ti se také musejí nejprve namnožit, a bohužel, myšáci se množí mnohem rychleji. Pokud se příští rok zase bude všude chytře psát o hraboších a jak je to problém pro úrodu, tak řešit se to mělo teď a Výborný to samozřejmě neudělá.
Výkupní ceny obilovin jsou pod výrobními náklady. Tunu pšenice teď zemědělec prodá tak za 4.200,- Kč a výrobní náklady se pohybují tak kolem 4.500,- Kč za tunu. Ceny obilovin jsou na běžné světové úrovni doby předcovidové a předválečné. Bohužel, ceny hnojiv jsou pocovidové a takřka válečné. Tuna ledku dneska stojí osm tisíc korun. V roce 2019 se prodávala kolem pěti tisíc. To víte, amoniak se vyrábí ze zemního plynu a i když se ceny už stabilizovaly, není to žádná sranda.
V roce 2019 stál bochník chleba necelých třicet korun, dneska stojí padesát. Cena obilí je stejná jak tehdy, ale cena hotového pekařského výrobku je skoro na dvojnásobku. Na výrobu bochníku chleba potřebujete obilí asi tak za devět korun. Zbytek je práce, doprava, energie (ano tam se to hodně projevilo) a marže obchodníků. A i když energie hodně zdražily, pořád nejvíc zaplatíte za to, že chleba leží v hytlermarketu, kde si ho můžete koupit i v devět večer a hned vedle leží stovky a tisíce dalších produktů.
Dnešní zemědělec se nějak musí uživit, i když za svou úrodu dostane stejně jako před pěti roky, ale musí na pole nasypat o dost dražší hnojivo i chemii. Řešit to bude stejně jak v minulých letech. Omezí investice a bude přemýšlet, jestli přišel čas, svůj podnik prodat nějakému velkému hráči, který má víc možností výrobu racionalizovat a realizovat úspory z velikosti. Že by mu to stát vykompenzoval na dotacích a společné evropské zemědělské politice, tomu už nikdo nevěří.
Nový ministr zemědělství (prý to bude bývalý šéf SZIFu, Martin Šebestyán) bude mít nezáviděníhodnou situaci. Ale zrovna Šebestyán je dlouholetý odborník a příznivec produktivního zemědělství. Jestli u nás někdo rozumí zemědělským dotacím a finančním tokům v zemědělství, je to on. Těžko říct, jestli dokáže v EU něco vybojovat ohledně společné zemědělské politiky, která vůbec není společná a jestli bude schopen ustát tlaky autoprůmyslu, který chce dohodu se zeměmi MERCOSUR, aby měl kam vyvážet auta a jestli si poradí s dovozem z zemědělských produktů z Ukrajiny, které nevyhovují našim standardům, jsou poněkud přiotrávené, ale laciné. Ale rozhodně mu nikdo nic nenabulíkuje, protože tenhle chlap ví o zemědělství všechno.
Když nastoupila Fialova hrůzovláda, Šebestyán (po dohodě s ministrem Nekulou) odešel do civilu. Bylo to samozřejmě „po dohodě,“ ale vsadím svůj klobouk, že to bylo kvůli redistributivní platbě. Nechtěl mít nic společného s tím, aby páteř našeho zemědělství (středně velké podniky) šla do kopru a vydělali na tom spekulanti s půdou, kteří prostě nakoupili pastviny, dali si tam pást pár krav a na dotacích dostali dost, aby se jim to vyplatilo.
Když tenkrát raději odešel, než aby zůstal na velmi hezkém teplém místečku a plnil pětidemolici jejich přání, zřejmě to bude slušnej a férovej chlap, který je nejdřív odborník a pak teprve politik.
____________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
Letos jsme se Přežrali rajčat. Zena si nepamatovala, kterou odrúdu jsme méli loni a tak pro jistotu koupila hned 3 balíčky semen. Vzeslo vsechno. Nejlepší byly ty žluté. Ta z hytlermarketu, která nam dřiv chutnala, jsou teď bez chuti a bez zapachu.
Pole nemám, ale stromy rodily dobře. Jablek spousta, a malo červavých (bez postřiku). Jediný ořešák dal letos 80 kg ořechů, a bude i slivovička. Mám jen mirabelky (švestky zničila Šárka), ale v palírně je berou rádi, maji hodně cukru.
A mám nasušíno. Tedy křížaly 😀
Uvidime, jaká přijde zima. Hlavně aby nezačaly zase padat ořechy, jsem od Pardubic jen 25 km …
Omlouvám se za ty hacky carky, na mobilu se to píše blbě …
Pšenka se nevyrábí. Pěstuje se. A když se mluví o poli, jako by bylo továrna, pak se nedivte, že lidi na péči o půdu kašlou.
Ano, pšenice se pěstuje na polích, které neviděly už roky chlévskou mrvu, tedy hnůj. Neustálé hnojení jen chémii se prostě do 20 let ukáže. Navíc se hutní těžkými stroji a neoře se pořádně, tedy hluboká orba je fuj, fuj a ještě jednou fuj.
Ty myšovité potvory loví káně lesní, jenže to je také loveno.
Viděla jsem dokument o orlu skalním a ten je loví. A na fb mám známou, která je vášnivá fotografka ptáků. Koupila si na to pořádné vybavení, Nikon s teleobjektivem (cena slušně ojetého auta v dobrém stavu) a ta orla občas foťákem uloví.
Ukazuje své fotky se na fb a je ve skupině o ptácích, kde jsou i lidé, kteří se v nich vyznají…
Ty myšovité potvory loví více ptáků, třeba menší druhy sov https://www.denik.cz/zvireci-denik/sycek-obecny-zachrana-20240503.html
Za posledních dvacet let se počet sýčků snížil o 94 procent na zhruba sto párů.
Měl bych prosbu na Vidláka – u „betonového krále“ T. Březiny je hostem Ing. Jan Štefl a baví se o českém zemědělství. Nemohl byste to, Vidláku, shlédnout a dát svůj názor? … tam totiž zaznívají věci, že zemědělci jsou v podstatě spokojeni … přestože téma T. Březina uvedl jako že zemědělství u nás není v úplně dobré kondici …
Zajímalo by mě, jak to tedy je.
Díky.
https://www.youtube.com/watch?v=UeQMLxpGd8M
Já kopal brambory minulý týden a soused je vyorával dnes, kdy se po měsíci dalo vjet traktorem do pole.
V říjnu pršelo tak, že mi do louky spadl podmáčený suchý dub DN900 a mám dřeva do aleluja.
Tak to já, jako IT transformující se na zemědělce, jsem zasadil celkem asi 10 řádků 4m dlouhých. Vykopat jsem šel bramboru vždy, když jsem potřeboval něco ukuchtit – a logicky vybral vždy tedy celý řádek. Místní zemědělci ze mě mají srandu, ale žiju na samotě, takže se nesmějí až tak často.
Nicméně, zítra asi budu muset dokopnou poslední 3 řádky, bo ohánět se motykou na poli začátkem prosince přijde blbé i mně. Poslední vykutané brambory před příchodem dešťů byly, dle mého, trošku větší než ty, které jsem vybral v řádném zemědělském termínu jako první.
Zejtra jsem zvědavej na kvalitu …
Jinak rajčat a okurek jsem měl tolik, že si do jara dám rád pauzičku. S paprikama to bylo trošku slabší – ne, že by nebyly, ale takové nějaké čudné … v podstatě hnily vestoje nebo byly malé, ale pár pěkných jsem na talíř ukořistil :-).
Příští rok hodlám přelstít plevel – mám nachystáno trošku geotextilie, tak jsem sám zvědav na aplikaci teorie do praxe :-). IT logika mi říká, že teoreticky by to fungovat mělo, ale uznávám, že příroda je sfiňa a už souhlasím i s názorem, že když ten nahoře dopustí, tak i motyka sama spustí …
papriky hnily ve stoje? A od špičky? To je možná abiotická nekróza (podívejte se na google obrázky a. nekrózy, a jestli to bylo ono, pak to má jednoduché řešení. Je způsobena nedostatkem vápníku, ještě letos záhon pořádně povápnit a zarýt. Příští rok hnojit hnojivy s vápníkem, a klidně i listovými (Wuxal)
Davide a to vám ty brambory, když je tak pozdě sklízíte, nezničí drátovci?
Mám podobnou zkušenost. U nás byla letos suchá zima, velmi suchá. A to tak, že jsem měl obavy aby sucho nevystřídaly povodně (příroda má tendenci vyvažovat). Nicméně zbytek roku byl u nás na srážky velmi štědrý. Pamatuji si to dobře, protože jsem letos zasadil ořech a počítal jsem s tím, že ho budu muset chodit zalévat, ale nakonec to až na pár výjimek za mě zvládla příroda sama. Dokonce se kvůli tomu musely odkládat žně, protože se u nás nedalo vět s technikou do polí.
Což bude patrně tím, že jsme od Vidláka o hodně severněji.
Jinak rád čtu, že to vypadá že bychom na MZe mohli mít po letech opět odborníka navíc s přívlastkem charakterní. To zní jako velmi dobrá zpráva.
Tak to mně nově zasazená hruška odešla. Už druhá …
… před zhruba 60-ti lety jsem takhle seděl coby víkend co víkend praktikující čundrák-samotář v jedný venkovský hospodě a u piva s tlačenkou a cibulí poslouchal místní strejce, jak se vzájemně trumfujou zaručenejma pravdama, který zase oni slýchávali od svej dědů a babiček.
… a jedna taková zaručená pravda se týkala vysazování ořešáků … no nebudu Vás traumatizovat, či něco přivolávat, ale třeba mě to tehdy docela vzalo chuť až tááák, že jsem ořešák nikdy k lítosti mý ženy nevysadil a každýmu jsem to doma striktně zakázal. Copak ta moje stále ještě žena, ta mě o ořešák prakticky celej život prosila a to dokonce až tááák, že hrozila, že pokud nebude na zahradě ořešák, tak nebudou teplý večeře, jen si to představte!!!
Vona je totiž na čerstvý vlašáky prevít, ty má totiž nejraději! Do dneška jsem neustoupil a … a večeře nakonec stejnak byly a chválaboha furt jsou, to víte nevodolatejnej šarm dělá divy …
(pravda, někdy jsou jen studený, ale to jen když s kocourem se zapomeneme a přejdeme v botách a von špinavejma packama právě umytou podlahu v kuchyni a … a tak podobně = prostě maličkosti!)
Tak toho člověka neznám, ale teď jsem se dočetl, že vyplatil Agrofertu nenárokové dotace v řádech miliard korun.
Re: Pepa
A?
Že dotace nejsou nárokové, vůbec neznamená, že je Bába může NEdostat jen kvůli svému ksichtu.
Jděte už do … někam s Babišem. Anebo uveďte seriózní zdroj. Pokud to bude cokoli od Bakaly, Lukačoviče, Křetínského, bruselistického nebo „veřejnoprávního“, zaptám se Vás, proč jako dospělý marníte čas čtením pohádek pro slaboduché.
P.S. Dokud nebude Babišova vláda jmenována, hnojomety budou metat hnůj, ať už pravý nebo falešný. Jasné?
Tak ano, bylo to na Seznamu.
Já čtu všechno a jenom jsem chtěl upozornit, že třeba až tak nestranný odborník nemusí být.
K těm hrabošům.
Na poli po sklizni obilovin byly velké vyhrabané díry. Na můj dotaz od koho pocházejí mi místní zemědělec odvětil – pocházejí od divočáků, kteří myší hnízdo s chutí vyžerou. Tak proto se u nás tak divočákům daří.
My u nás máme letos divočáků celkem málo. Od toho afrického moru prasat, kdy se hodně vystříleli, se ještě nenamnožili zpátky. Pomoholo to srnčímu a zajíčkům, ale také bohužel myším.
Nám se divočáci teprve v minulých dnech vrátili do honitby, zřejmě se ukrývali v kukuřici, kterou nešlo pro vlhkost sklízet a v lesích (a asi i celkově víc migrují neb je období honů). Ostatně i dnes, bylo na polích plno stop, rytí i “malovánek” – otěrů na stromech, kde zvěř chodí.
Jinak dík aktivistům a jimi prosazeného hájení lišek na jaře je ještě míň zajíců (žádný, ani přejetý na silnici), ale lišek spousty.
Aktivisti a ochránci jsou morem naší přírody.