13 března, 2026

15. březen 1939 – den, na který nesmíme zapomenout

Když 15. března 1939 v šest hodin ráno překročilo 350 000 německých vojáků hranice Československa, sněžilo. Operaci s krycím názvem „Březnový vítr“ nebo také „Unternehmen Südost“ velel generál Walter von Brauchitsch. Německo se zmocnilo zbytků Československa a učinilo z něj svůj protektorát.

Dvě hodiny po překročení hranic, které se tehdy nacházely již v oblasti Mělníka, vstoupil wehrmacht do Prahy. Spolu s armádou dorazilo i gestapo a SS. Po sedmé hodině večer vjel do obsazeného Pražského hradu sám Adolf Hitler. O den později vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Den předtím, 14. března 1939, odsouhlasil Slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu.

Hned po příjezdu gestapa do Prahy 15. března byla zahájena  akce rozsáhlého zatýkání komunistů a antifašistů, tzv. akce Gitter (Mříže) a během dvou dnů bylo zatčeno kolem 6 000 lidí. Jednalo se o vyloženě protikomunistickou akci rozšířenou i na německé emigranty.

Nacistická genocida je většinou chápána jako genocida židů. Méně se v této souvislosti mluví o genocidě československých občanů obecně.
Krátce po okupaci a vytvoření protektorátu byly aktivizovány všechny projekty na přípravu ”konečného řešení české otázky ” (Endlösung der tschechischen Frage), který korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení Slovanů, s plánem Generalplan Ost.
Na tomto plánu se ale začalo pracovat mnohem dříve, záhy po 1.světové válce.
Již v roce 1932 dal Hitler ve svém projevu v Mnichově zřetelně najevo, jaké má s námi úmysly:

„… Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok“ (kniha Hermanna Rauschninga: Rozmluvy s Hitlerem).

7. října 1939 vydal Adolf Hitler výnos, podle kterého měl Heinrich Himmler „vytvářet nové německé osídlovací oblasti pomoci přesídlování, zejména usazováním říšských Němců a občanů německé národnosti. V prosinci 1939 byly zpracovány první návrhy na německou kolonizaci v Čechách a na Moravě, přičemž docházelo k jejich postupnému zpřesňování.

Na tyto plány navazoval další, který vznikl v létě 1940 ve štábu vůdce K. Henleina. Podle něj měla být rozbita územní jednota protektorátu a jeho jednotlivé části měly být začleněny do sousedících německých žup. Základní program germanizace českých zemí představovalo memorandum K. H. Franka z 28. srpna 1940 schválené Himmlerem a Heydrichem. Frank v něm zdůrazňoval:

Cílem říšské politiky v Čechách a na Moravě musí být úplná germanizace prostoru a lidí.“

Po svém nástupu do funkce říšského protektora 2. října 1941 přednesl Reinhard Heydrich v Černínském paláci projev, který nenechal nikoho na pochybách, jaké záměry mají nacisté s českým obyvatelstvem:

Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. Tento prostor je srdcem říše….“

V r. 1941 začalo násilné vysídlení v oblasti Vyškovska, Boskovicka a Blanenska. Bylo při něm vystěhováno 33 obcí a své domovy nuceno opustit přes 18 tisíc obyvatel. Od roku 1942 probíhala největší vysídlovací akce na území Čech, při které bylo v několika etapách vysídleno na 65 obcí s více jak 30 000 obyvateli z oblasti Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska.

640 000 mladých mužů a žen bylo posláno na práci do Říše.
365 000 občanů Československa se stalo obětí nacistické genocidy. Nebýt Rudé armády a Sovětského Svazu, tak by se plán „konečného řešení“ realizoval úplně. Na našem území položilo svůj život 140 000 rudoarmějců.

4 thoughts on “15. březen 1939 – den, na který nesmíme zapomenout

  1. Ale to už je přece vše odpuštěno. Poslední desetiletí se dějiny přepisují a překrucují. A zrovna tady toto smutné výroči časem dojde k zapomnění.

  2. Dobrý článek, je hodně důležité to zejména dnes připomínat, obzvláště mladým. Posselt a spol. místo toho aby to nechali spát a byli rádi že jim nikdo nepřipomíná nacistická zvěrstva tak provokují čím dál tím více. Vypadá, to, že si dnešní Němci (Lejnová, Posselt) řekli „když to nešlo za tatíčka Ády po zlém, tak to půjde za máti Uršuly po dobrém“ , místní kolaboranti Herman Lobkovitz Fiala Pepa a spol. pomohou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *