15. březen 1939 – den, na který nesmíme zapomenout

Když 15. března 1939 v šest hodin ráno překročilo 350 000 německých vojáků hranice Československa, sněžilo. Operaci s krycím názvem „Březnový vítr“ nebo také „Unternehmen Südost“ velel generál Walter von Brauchitsch. Německo se zmocnilo zbytků Československa a učinilo z něj svůj protektorát.

Dvě hodiny po překročení hranic, které se tehdy nacházely již v oblasti Mělníka, vstoupil wehrmacht do Prahy. Spolu s armádou dorazilo i gestapo a SS. Po sedmé hodině večer vjel do obsazeného Pražského hradu sám Adolf Hitler. O den později vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Den předtím, 14. března 1939, odsouhlasil Slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu.

Hned po příjezdu gestapa do Prahy 15. března byla zahájena  akce rozsáhlého zatýkání komunistů a antifašistů, tzv. akce Gitter (Mříže) a během dvou dnů bylo zatčeno kolem 6 000 lidí. Jednalo se o vyloženě protikomunistickou akci rozšířenou i na německé emigranty.

Nacistická genocida je většinou chápána jako genocida židů. Méně se v této souvislosti mluví o genocidě československých občanů obecně.
Krátce po okupaci a vytvoření protektorátu byly aktivizovány všechny projekty na přípravu ”konečného řešení české otázky ” (Endlösung der tschechischen Frage), který korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení Slovanů, s plánem Generalplan Ost.
Na tomto plánu se ale začalo pracovat mnohem dříve, záhy po 1.světové válce.
Již v roce 1932 dal Hitler ve svém projevu v Mnichově zřetelně najevo, jaké má s námi úmysly:

„… Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok“ (kniha Hermanna Rauschninga: Rozmluvy s Hitlerem).

7. října 1939 vydal Adolf Hitler výnos, podle kterého měl Heinrich Himmler „vytvářet nové německé osídlovací oblasti pomoci přesídlování, zejména usazováním říšských Němců a občanů německé národnosti. V prosinci 1939 byly zpracovány první návrhy na německou kolonizaci v Čechách a na Moravě, přičemž docházelo k jejich postupnému zpřesňování.

Na tyto plány navazoval další, který vznikl v létě 1940 ve štábu vůdce K. Henleina. Podle něj měla být rozbita územní jednota protektorátu a jeho jednotlivé části měly být začleněny do sousedících německých žup. Základní program germanizace českých zemí představovalo memorandum K. H. Franka z 28. srpna 1940 schválené Himmlerem a Heydrichem. Frank v něm zdůrazňoval:

„Cílem říšské politiky v Čechách a na Moravě musí být úplná germanizace prostoru a lidí.“

Po svém nástupu do funkce říšského protektora 2. října 1941 přednesl Reinhard Heydrich v Černínském paláci projev, který nenechal nikoho na pochybách, jaké záměry mají nacisté s českým obyvatelstvem:

„…Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. Tento prostor je srdcem říše….“

V r. 1941 začalo násilné vysídlení v oblasti Vyškovska, Boskovicka a Blanenska. Bylo při něm vystěhováno 33 obcí a své domovy nuceno opustit přes 18 tisíc obyvatel. Od roku 1942 probíhala největší vysídlovací akce na území Čech, při které bylo v několika etapách vysídleno na 65 obcí s více jak 30 000 obyvateli z oblasti Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska.

640 000 mladých mužů a žen bylo posláno na práci do Říše.
365 000 občanů Československa se stalo obětí nacistické genocidy. Nebýt Rudé armády a Sovětského Svazu, tak by se plán „konečného řešení“ realizoval úplně. Na našem území položilo svůj život 140 000 rudoarmějců.

Přednáška na téma: Sudetoněmecký landsmanšaft v Brně (25.2.2026) aneb: nestydaté přepisování dějin a útok na českou státnost v přímém přenosu

Chtěli nás vyhubit. Projev Reinharda Heydricha 2.10.1941