Letošní podzim je naprosto ukázkový. Léto bylo poměrně krátké a studené, v podstatě se nám na konci září úplně vyhnulo babí léto a místo toho jsme začali topit, ale jinak je říjen takový, jak by měl být. Teploty zvolna klesají, přišel nějaký ten déšť, ale také svítí sluníčko, které ještě dokáže odpolední teploty vyhnat vzhůru. Listí se barví, ale ještě drží na stromech, takže nakonec to vypadá že skutečně spadne až v průběhu listopadu. Příroda má ráda rovnováhu… když někde ubere, jinde zase přidá.
Letošní rok byl poměrně suchý, byť zemědělská úroda byla průměrná. Vody sice spadlo relativně málo, ale díky studenému jaru i létu se jí moc nevypařilo, takže obiloviny i kukuřice měly z čeho růst a dozrát. Sucho se projevuje až teď – na zasetých ozimech. Už dlouho jsem neviděl tak mizerné osení. Podzim je krásný, nějaká voda spadla, ale ani pšenicím ani řepkám se ze země moc nechce. Porosty jsou řídké a viděl jsem i případy, kdy se řepka zaorávala. Takhle to je, když se povrchová voda nepropojila s tou spodní. Na povrchu je mokro, ale voda neprosákla až dolů a nevytvořily se kapiláry.
A také jsem už dlouho neviděl tolik myších děr. Ona to teda není myš, ale hraboš, ale všichni rozumíme, že? Letos se těm potvorám na polích dařilo. Neměly suchopár ze kterého by v létě hynuly žízní a také neměly povodně, které by je utopily. Pokud to nevyřeší zima, budou mít příští rok hospodáři problém, protože jedy se už skoro nesmějí používat a pokud ano, jsou prakticky neúčinné. Ano, je možné dělat posedy pro dravce, ale ti se také musejí nejprve namnožit, a bohužel, myšáci se množí mnohem rychleji. Pokud se příští rok zase bude všude chytře psát o hraboších a jak je to problém pro úrodu, tak řešit se to mělo teď a Výborný to samozřejmě neudělá.
Výkupní ceny obilovin jsou pod výrobními náklady. Tunu pšenice teď zemědělec prodá tak za 4.200,- Kč a výrobní náklady se pohybují tak kolem 4.500,- Kč za tunu. Ceny obilovin jsou na běžné světové úrovni doby předcovidové a předválečné. Bohužel, ceny hnojiv jsou pocovidové a takřka válečné. Tuna ledku dneska stojí osm tisíc korun. V roce 2019 se prodávala kolem pěti tisíc. To víte, amoniak se vyrábí ze zemního plynu a i když se ceny už stabilizovaly, není to žádná sranda.
V roce 2019 stál bochník chleba necelých třicet korun, dneska stojí padesát. Cena obilí je stejná jak tehdy, ale cena hotového pekařského výrobku je skoro na dvojnásobku. Na výrobu bochníku chleba potřebujete obilí asi tak za devět korun. Zbytek je práce, doprava, energie (ano tam se to hodně projevilo) a marže obchodníků. A i když energie hodně zdražily, pořád nejvíc zaplatíte za to, že chleba leží v hytlermarketu, kde si ho můžete koupit i v devět večer a hned vedle leží stovky a tisíce dalších produktů.
Dnešní zemědělec se nějak musí uživit, i když za svou úrodu dostane stejně jako před pěti roky, ale musí na pole nasypat o dost dražší hnojivo i chemii. Řešit to bude stejně jak v minulých letech. Omezí investice a bude přemýšlet, jestli přišel čas, svůj podnik prodat nějakému velkému hráči, který má víc možností výrobu racionalizovat a realizovat úspory z velikosti. Že by mu to stát vykompenzoval na dotacích a společné evropské zemědělské politice, tomu už nikdo nevěří.
Nový ministr zemědělství (prý to bude bývalý šéf SZIFu, Martin Šebestyán) bude mít nezáviděníhodnou situaci. Ale zrovna Šebestyán je dlouholetý odborník a příznivec produktivního zemědělství. Jestli u nás někdo rozumí zemědělským dotacím a finančním tokům v zemědělství, je to on. Těžko říct, jestli dokáže v EU něco vybojovat ohledně společné zemědělské politiky, která vůbec není společná a jestli bude schopen ustát tlaky autoprůmyslu, který chce dohodu se zeměmi MERCOSUR, aby měl kam vyvážet auta a jestli si poradí s dovozem z zemědělských produktů z Ukrajiny, které nevyhovují našim standardům, jsou poněkud přiotrávené, ale laciné. Ale rozhodně mu nikdo nic nenabulíkuje, protože tenhle chlap ví o zemědělství všechno.
Když nastoupila Fialova hrůzovláda, Šebestyán (po dohodě s ministrem Nekulou) odešel do civilu. Bylo to samozřejmě „po dohodě,“ ale vsadím svůj klobouk, že to bylo kvůli redistributivní platbě. Nechtěl mít nic společného s tím, aby páteř našeho zemědělství (středně velké podniky) šla do kopru a vydělali na tom spekulanti s půdou, kteří prostě nakoupili pastviny, dali si tam pást pár krav a na dotacích dostali dost, aby se jim to vyplatilo.
Když tenkrát raději odešel, než aby zůstal na velmi hezkém teplém místečku a plnil pětidemolici jejich přání, zřejmě to bude slušnej a férovej chlap, který je nejdřív odborník a pak teprve politik.
____________________________________________________________________________________
Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém blogování, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle příslušnou částku, může si na oplátku vyžádat knihy z nabídky. Číslo účtu: 1769955003/5500 IBAN: CZ8355000000001769955003. Kdo chce, může přímo na stránkách Institutu pro platbu použít QR kód. Doporučuji poslat platbu a druhý den si zadat adresu pro zaslání. Stačí přímo na Vidlákových kydech kliknout v záhlaví na „objednat knihu.“
Kdo preferuje jednoduché placení, nabízím možnost přes tuto platební bránu: https://donate.stripe.com/28E4gzekn7mlgjS0g3g3600
Tak to vypadá, že kavárna svou porážku stále ještě neuznala a Turka si bere jako záminku k nejmenování nové vlády!
„Předně bych nejmenoval premiéra, prohlásil RYCHECKÝ k tomu, jak zabránit možnému jmenování Turka ministrem“
https://www.echo24.cz/a/HUm5u/zpravy-domov-richetsky-komentoval-mozne-slozeni-vlady-vcetne-turka-jako-ministra?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
No bude to ještě zajímavé.
Traoáčtí Piráti baví republiku 😂😂😂
„Piráti poslali prezidentovi Petru Pavlovi svou analýzu, proč nemá jmenovat do vznikající vlády kandidáty Motoristů Petra Macinku a Filipa Turka. V diskuzním pořadu CNN Prima News to řekl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Vedle Turkových extrémistických excesů na sociálních sítích Pirátům vadí i sponzor Motoristů.
„Říkáme v ní argumenty, proč se hajlující Filip Turek, nedodržující prakticky žádné zákony – teď se ukázalo, že ani neplatí daně – nemá stát ministrem zahraničí,“ uvedl Hřib v pořadu v narážce na Turkovy příspěvky na sociálních sítích i na nové zprávy ohledně jeho podnikání.“
https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-pirati-poslali-prezidentovi-analyzu-proc-nema-jmenovat-macinku-a-turka-ministry-40546727
Takže podporovatelé ukrajinských hajlujících nácků a třeba nejrůznějších Klinik či squaterů, neplatících nejen daně, ale ani nájmy a jiné pro ostatní povinné poplatky, mají připomínky 🤣🤣🤣 To nevymyslíš 🤣🤣🤣
Škoda, že Piráti Turkovi nepřiřkli ještě komunistickou minulost, třeba, že jeho otec mohl být předsedou ZO KSČ, a schvalování invaze v 1968, kdy mu rodiče na příkladu přátel ze SSSR vysvětlili přínos okupace. To by se Petr Pavel teprve zamyslel, a možná si i vzpomněl. 🙂
Gerde,
ksindl jsou i někteří z nás. Ti, kteří toho komunistického rozvědčíka zvolili.
Poslední dobou už se tady nedivím ničemu. V degeneraci doháníme koncová světla Západu a za 30 let jsme si nestihli všimnout, že ten kdysi obdivovaný Západ, po vykradení států bývalého východního bloku, naprosto zdegeneroval.
Vždycky jsem za neochvějnou jistotu v tom všem bordelu, považoval Conrad.
Vždycky to byla prověřená jistota a i když byla republika doslova zavalená čínskými padělky, tak Conrad byl jistota.
Začalo to povolovat někdy okolo 2015 a nějaký ten rok to neplatí už vůbec. Namísto elektrolytů Panasonic jsem dostal padělky, pravděpodobně výroby Nantong nebo Hitano, jen opatřené smršťovačkou a potiskem původní japonské součástkové divize Matsushity. A za cenu Panasoniců, pochopitelně.
Je mi z toho zle.
Teco,
padělky jsou nejen v elektronice, ale už i v politice. Je nezbytné vše ověřovat. Jinak EU jde do háje kvůli drahým energiím, a vysílání signálů či lepší komunikace vlády to nezvrátí. Protože změna v cenách energií je na roky až desetiletí, máme smůlu. Navíc jsme si elektřinu zdražili nad úroveň Francie, Španělska, Polska – jen Němci nám v ní konkurují. Vždyť i ta cena elektřiny je zfalšovaná, tak se nedivím falšování elektronických součástek. Naše populace se probere až tvrdým nárazem do zdi.
No,tak. EU jde do háje kvůli těm co ji vedou a nečinnosti lidi proti ním. To co popisujete to je jen následek.
jenže s tím, si v ČT nedovolí vystoupit ani bourák Rajchl ☻
Jo, jo, to jsem si zase pocetl. Jeden to vidi tak, druhy zase jinak. Ale mohli bysme se shodnout alespon na tom zakladnim, ze nejvetsi skodnou je sam clovek, tedy my lide.
Vidlak spravne pise: „Priroda ma rada rovnovahu … “ Priroda je totiz jeden komplexni celek a kdybysme do toho jejiho systemu nezasahovali my lide, touhou po vetsim zisku za mene prace, bylo by na Zemi lepe.
Navic to vsechno vubec nezavisi na politickem systemu, treba to dusani podornici je prokazany fakt a zacali s tim lidi jiz kdysi davno s prvni tezkou technikou na poli, pokracovali v socialistickem JZD a bude to pokracovat i dal. A zadny novy ministr s tim nic nesvede. A stejne je to s hnojenim …
Jak Vidlak spravne pise o pestovani a vyrobe … zemedelstvi je dnes jiz prumysl pod sirym nebem. A budte si vsichni jisti, ze si to priroda nenecha dlouho libit.
Ale ono je to vsechno celkem fuk, my lide jsme tupci, pokud zase povedeme znicujici valku …
Seduji videa „Zahrada na řece“ jak se tam jeden pachtí, co vše musí udělat, aby uživil rodinu. Ruku na srdce, dělal byste to?
https://www.youtube.com/watch?v=jMo-i3Pq7z4
Mimochodem ty JéZéĎácké traktory se bořily v deštivém počasí, protože půda obohacená o organikou je měkká a boří se do ní i holínky. Tohle teď mám ve výběhu slepic.
Jsou dvě možnosti, vrátit se k původnímu pachtění v zemědělství, které zaměstná víc jak polovinu populace, kdo bude dělat v zbývajících profesích, je otázka. A kdo bude vůbec ochoten se dřít na polích.
Anebo jen prskat a nadávat na všechny a všechno a chodit do hypermarketů.
A když trochu víc zaprší, budeme místo „Zahrada na řece“ sledovat videa „Řeka na zahradě“.
(To je pořád dobrý. Kdyby dávali video „Řehka na zahradě“, bylo by to horší)
Je to tak. Česka republika má pořád přibližně pořád stejnou populaci, kolem 10 000 000 lidí. Až do devadesátých let bylo potravinově skoro samostatné a to za první republiky zemědělství nebylo nijak dotované. A techologie zdaleka na také úrovni jak dnes. Jenže komu se chce v dnešní v dnešní době makat na poli, když kdekoli jinde vydělá víc. Takže naprosta většina lidí zůstane u ťěch hypermarketů.
Populace je přibližně stále stejná, ale nějak nám tmavne. Patrně máme více sluníčka než tomu bylo dříve.
I když jsou lidé dostatečně zblblí na to, aby oslavovali válku, tak ve skutečnosti je to jenom partička internetových hrdinů, kteří by se po první vystřelené kulce doslova posrali.
Takže i když se KoZa opravdu snaží nás zatáhnout do války, reálně nemá s kým.
Armáda ČR je početně použitelná maximálně je první turnus a co pak?
Mobilizace? V tomto momentě se nálada obyvatelstva otoči o 180° a bojovníků za demokracii najednou rapidně ubude.
Západ na tom není o moc lépe. Milióny migráčků za západní demokracii bojovat nepůjdou ale dovedu si živě přestavit, co se stane, až bílou mužskou populaci naženou do války.
Dnešní britské obohacení je jen slabý odvárek.
Takže co s tím?
Myslím si, že rok, dva ještě poštěkáme, do té doby se západní ekonomika zhroutí a budeme mít na starost mnohem víc problémů než nějakou SVO.
Nebo KoZa zahraje vabank a v tom případě plánujte rychlý úprk z EU.
Dobrý den, pane Vidlák. Je dobře, že píšete o zemědělství, věřím, že zde máte větší přehled než v jiných oblastech. Několikrát jsem vám psal, že jsem téměř 30 let pracoval v oblasti IT pro zemědělství a to ponejvíce pro MZe. Zažil jsem v této branži taková zvěrstva a takové loupeže za bílého dne, že na to ani už nechci vzpomínat. Byl jsem u zrodu Agrární komory, která je v současnosti všechno, jenom ne kvalifikovaně sjednoceným zastáncem a obhájcem zeměděské výroby v ČR. Od svého vzniku přes založení SZIF až do současnosti je veškerá takzvaná dotační politika především obrovským kotlem šejdířství, korupce a podvodných manipulací. V roce 89 mělo MZe ČR cca 350 úředníků, dnes jich má 890. Na jeden hektar produkční půdy a jednoho produkčního pracovníka v zemědělství připadá hrozen deseti parazitů živicích se šejdířstvím s dotacemi. Stav rozvráceného rozkradeného státu na úrověň neokoloniální gubernie se samozřejmě podepisuje na zemědělství, stejně jako na zdravotnictví, školství a sociálním zabezpečení. Patří sem mimo jiné zejména zábory orné půdy na výstavbu skladišť a montoven pro zahraniční korporace a dále přeprodávání území (zejména v pohraničí) zahraničním vlastníkům. Tento katastrofální rozpad státu, bohužel, podle mého názoru už je téměř nevratný a nezastavitelný. Do jaké míry se bude dařit nastupujícím vládním klanům aspoň zmírnit tempo rozkladu je zatím velká neznámá. S pozdravem V. Fischer.
Ano, bohužel je to tak. Proto také mluvím o tom, že by se zemědělství mělo začít stavět znovu – ne ničit to stávající, protože něco nás živit musí, ale začít znovu od úlev těm nejmenším hospodářům. Udělat zákon na ochranu venkova a dovolit prodávat zemědělské produkty ze dvora.
V EU s jejími regulacemi? Ale sen je to hezký.
OT s Michalem
Zdá se, že se blíží otevření třetí fronty WW3, překvapivě na jižní polokouli. Loutkáři neradi opakují dějiny stylem ctrl+C, ctrl+W.
https://www.michalapetr.com/
Něco mi říká, že je to příležitost pro VVP, vyzkoušet si nejaderný Poseidon na té letadlovce.
Rusové už Madurovi dopravili nespecifikovaný materiál, Číňan přes Moskvu poslal taky jedno letadlo materiálu a nějaké „drobnosti“ dokonce i Íránci.
Maduro se bude zuby nehty bránit, počítám s tím, že nechce dopadnout jako Kaddáfí či Husajn.
Pokud Rusové Madurovi poskytli poslední specifikaci S-300, v mnoha ohledech prakticky shodnou s S-400 a budou u toho ruští specialisté, tak ty Tomahawky mohou jít zavčasu dolů a v počtech, jaké ještě US NAVY nezažila.
Zbytek světa už má světového policajta a vývozce demokracie plný zuby…
Hmm, velmi preceňujete možnosti těch systémů. Budiž Vám poslední útok na Írán odpovědí. Izrael si tam dělal doslova co chtěl. Stejně tak B1 bombardery. Čekal jsem, že jim tam Rusové aspoň jeden sestrelí jako odplatu za všechny ty lodě a tak. Nic se nestalo. Zjevně to není technicky možné. Zatím.
Re: DB
Jste si jisté, milé Bidlo, že Peršan měl s Ivanem podepsanou PLNOTUČNOU smlouvu o ochraně svých nebes?
Já jsem „četlo“ něco jiného.
Druhá věc jsou penízky, jak už tady nejméně jednou psal můj oblíbený hlodací diskutér, řečený Králík 62.
– Jedna věc jsou utrpěné REÁLNÉ škody – na podzemních centrech obohacování radioaktivních matrošů nula celá, nula nic.
– Druhá věc je cena potenciálních raket vypálených íránskou PRO a PVO v porovnání s REÁLNÝMI škodami vzniklými působností Izáka.
– Třetí věc je podání reportu o síle íránské PVO a PRO oním úkonem obrany. Neboli pokud by Izák vyhodnotil plný výkon této obranné síly, věděl by podruhé jak znovu a hlavně jak lépe.
Pokud mohu jen něco málo plknout – možná by bylo dobré porovnat výsledky s raketovým přepadem Sýrie ze strany USA, kdy soudružské Tomahawky odfičely z poloviny kamsi do pouště a Asád se jaksi ani moc nenamáhal s aktivací své klasické „ruské“ PRO…
… proč asi…?
A můžem si dát druhé kolo o kvalitě PRO jedině správných soudruhů, soustředěných v konvoji, který už asi směřuje do vod Mexického zálivu, že ano…
Mám takový pocit (z toho mála, co se dá najít), že Rus i v té Sýrii doteď drží nějaké chlápky od speciálů REB a má tam i nějaké ty raketky – kdyby náhodou nějaké zdivočelé kozomrdy napadlo, ty tři ruské základny vybrakovat či napadnout.
Myslím, že Íránci vyhodnotili účinnost všech těch Kopulí správně a jsou jim k užitku.
Rus pravděpodobně dodal do Íránu minimálně kompletní pohony pro Kinžaly (to vypadalo velmi pravděpodobné), takže po íránském doskládání zbytku klonu Kinžalu, se mají Izákové nač těšit.
Zaregistrovat se dalo, že Íránci tuhle kombinaci už i vyzkoušeli – nejméně čtyři rakety z těch salv raket, které byly Íránem odeslány směr Jeruzalém, elektrárna a přístav, byly totiž hypersonické – a bezpečně proletěly všemi těmi Kopulemi takovým fofrem, že Izáci nestihli ani polknout.
Íránci byli chytří v tom, že nechali Izáky a Amíky jakože zvítězit. Velké škody jim to nenapáchalo, asi největší byla ta zdemolovaná splašková síť 😀 , zato mají komplet přečtené ty Kopule. Takže příště půjdou jako první dopiče ty Kopule a pak zbytek…
Já si tedy vzpomínám, že se Izraelci pochlubili tím, že část íránské PVO byla ochromena sabotážními akcemi ze země, snad dokonce dronovými ataky.
Jo, to si budou muset Íránci líp hlídat, co a koho si do země pouštějí.
Dřív to měli Peršani tak trochu na salámu, ale ty drony z dodávkových aut, ty je musely nasrat. Musí si to holt líp ošéfovat vojenská ve spolupráci s civilní rozvědkou, co se jim tam všecko poflakuje a zavčasu to vykopat.
Myslím, že už s tím začali.
Hnus!
Vážený/á kolemjdoucí, jenom skromně podotýkám, že Karibik a Venezuela leží na zemské polokouli severní, nikoliv jižní. Což však bohužel neznamená, že tyto destinace není třeba vyškrtnout z potenciálních únikových zón, až se to i v Evropě totálně pos…
https://youtu.be/wqHXBADZxXM?si=uRGMNdTnLXU9DI49
Dušičky Karla Kryla..
Letos jsme se Přežrali rajčat. Zena si nepamatovala, kterou odrúdu jsme méli loni a tak pro jistotu koupila hned 3 balíčky semen. Vzeslo vsechno. Nejlepší byly ty žluté. Ta z hytlermarketu, která nam dřiv chutnala, jsou teď bez chuti a bez zapachu.
Pole nemám, ale stromy rodily dobře. Jablek spousta, a malo červavých (bez postřiku). Jediný ořešák dal letos 80 kg ořechů, a bude i slivovička. Mám jen mirabelky (švestky zničila Šárka), ale v palírně je berou rádi, maji hodně cukru.
A mám nasušíno. Tedy křížaly 😀
Uvidime, jaká přijde zima. Hlavně aby nezačaly zase padat ořechy, jsem od Pardubic jen 25 km …
Omlouvám se za ty hacky carky, na mobilu se to píše blbě …
Jak padat ořechy? Co tím myslíte?
Asi myslí Orešniky. Rána do Pardubic (Semtína) – no, taky bych to nechtěl zažít, jsem cca stejně daleko.
Po létech meruněk jak…, no, meruňkovice je dobrá velice. Zelenina tak nějak průměrně, v zemi ještě vězí mrkev a celer, králíčci se urodili, slepice se přes léto zbláznily a vajíčka jsem málem rozdával kolemjdoucím. Teď si pipky vybírají tajmaut, snad se před vánoci vzpamatují. Tak se mějte dobře a optimisticky.
Děkuji, to mě nenapadlo.😃
Bylo tam zase a myslel jsem, že tam v Pardubicích mají hodně rozšířenou tu vrtuli ořechovou.
Prozatím se lze utěšovat tím, že Rusům ty Pardubice/Semtín za vyplýtvání Orešniku nestojí.
Někde jinde jsou pro tento účel hodnotnější cíle…
Ale zase si o to někdo z kotlinky vyloženě koleduje…….
To jo.
Mít je pod palcem já, tak nejmíň tři už by tu byly 😀
Ale spoléhám na to, že někdo má víc rozumu a rozvahy, nežli já.
Pšenka se nevyrábí. Pěstuje se. A když se mluví o poli, jako by bylo továrna, pak se nedivte, že lidi na péči o půdu kašlou.
Ano, pšenice se pěstuje na polích, které neviděly už roky chlévskou mrvu, tedy hnůj. Neustálé hnojení jen chémii se prostě do 20 let ukáže. Navíc se hutní těžkými stroji a neoře se pořádně, tedy hluboká orba je fuj, fuj a ještě jednou fuj.
Ty myšovité potvory loví káně lesní, jenže to je také loveno.
Viděla jsem dokument o orlu skalním a ten je loví. A na fb mám známou, která je vášnivá fotografka ptáků. Koupila si na to pořádné vybavení, Nikon s teleobjektivem (cena slušně ojetého auta v dobrém stavu) a ta orla občas foťákem uloví.
Ukazuje své fotky se na fb a je ve skupině o ptácích, kde jsou i lidé, kteří se v nich vyznají…
Ty myšovité potvory loví více ptáků, třeba menší druhy sov https://www.denik.cz/zvireci-denik/sycek-obecny-zachrana-20240503.html
Za posledních dvacet let se počet sýčků snížil o 94 procent na zhruba sto párů.
S tím podmetáním místo orby souhlas, ale vždy mě nadzvedne, když někde čtu, jak se půda na polích hutní těžkými stroji … nezlobte se, nic ve zlém, ale tohle je tak neskutečný nesmyl, že se mi z toho svírají prsty na nohou v pěst. Fyzikální zákony platí stále bez výjimky i u zemědělských strojů. Až kolem vás pojede nějaká ta velká nadupaná zemědělská mašina, tak si všimněte, jak velká má kola!!!
To není samoúčelné. čím větší kolo, tím, větší plocha, na kterou se rozkládá zatížení stroje na půdu a pozor, tím menší náběhový úhel. Navíc ty moderní stroje ještě umí velmi efektivně pracovat s tlakem v pneumatikách. Tudíž k žádnému hutnění půdy v důsledku zvýšeného zatížení velkými zemědělskými stroji fakt nedochází. Tento blud šíří do společnosti ekoaktivisté nepotřísnění řádným vzděláním. Nechcete-li být řazena na jejich úroveň, tak tento nesmyl po nich, prosím, neopakujte. Fakt to nemá s realitou nic společného.
Souhlas! A navíc ty pole bývají dokonale obdělané. Lépe než můj záhonek!😃
No… když vidím ty postřikovače, které mají pár kubíků tekutin a jedou na vysokých a tenkých kolech, tak bych takový optimista zase nebyl, co se měrného tlaku týče. Traktory mají sice obrovská kola, ale taky poněkud vyšší váhu. Optimální se mi zdají ty pásáky, které mají místo kol trojúhelníkové pásové podvozky.
Jakoupak má voda hustotu a jakou železo? Kolik váži kubík železa a kolik kubík vody(postřiku)?
Mohu vás ujistit, že vše je spočítáno tak, aby to vyšlo podle potřeb. Ono totiž, když to byte to měl přetížené, tak se s tím v té půdě nepohnete.
To s tím tlakem je sice pravda ale zase jsou to nádherné nové stroje za mnoho milionů tak je vidět jak se zemědělci mají dobře, mají hodně peněz a sajou z nás dotace a naříkají.,.,……
,………………
…………………
Ne, to jsem si dělal prdel. Ale z těchto výblitků moudrého lidu jsem zase na šrot já. Asi bych měl do podniku vedle starých Zetorů veteránů sehnat tlačítkové telefony, auta žigulíky, škodovky 105, 120.. prostě retro. Aby měl moudrý lid klid na chytré dušičce, jako jediní pojedeme po staru. Je podle těch blbečků jasné, že s novým traktorem za miliony (nejspíš ještě nesplaceného) nemohu mít nouzi a netrpět pod debilníma vládníma sabotážemi naší práce.
Nesmysl je na vasi strane. Udupana puda nerodi. Monstrtraktory jsou problem, proti kteremu se pak musi orat hloubeji a hloubeji. Stare traktory, ty vetsi, vazily kolem tuny, podobne jako ten nejvetsi bizon. Ale lidstvo se nerado od prirody uci.
Přesně.
Udupaná půda nerodí. Proto se již asi padesát let používají t.zv.kolejové řádky, v kterých se ani nesije.
Hmotnost starých traktorů Zetor Crystal, těch větších :
-model HD 170 má provozní hmotnost 5 760 – 6 500 kg, technicky přípustná 10 000 kg;
-starší model 150 váží 4 800 – 5 840 kg, model 8011 přibližně 4 000 kg;
Dnešní „monstrtraktory“ se vyrábějí v celé škále výkonů a hmotností, tedy od 850 kg do 20 000 kg.
To všechno zhruba asi tak za prvé.
Za druhé je známo, že k zhutnění zeminy je na jedné straně potřebné aplikovat hmotnost, na druhé je potřeba aplikaci opakovat – proto se u každé hutnicí zkoušky pro konkrétní stroj udává počet přejezdů. Větší traktory utáhnou větší (a širší) agregát (sestavu nástrojů – smyky, brány, kultivátory), takže počet přejezdů je menší a rozchod použitých kolejových řádků širší.
Za třetí platí, že pneumatiky traktorů se navrhují „na prokluz“ a jsou tak široké nejen kvůli vyvíjení co nejmenšího tlaku na půdu, ale i co nejmenšího prokluzu při přenosu tažné síly na terén.
Co se týče zemědělství, tak lidstvo od doby kamenné se jednak od přírody učí, jednak s ní urputně bojuje.
„Vevča napsala: 2 listopadu, 2025 (16:17)
„Nesmysl je na vasi strane. Udupana puda nerodi. Monstrtraktory jsou problem, proti kteremu se pak musi orat hloubeji a hloubeji.“
V tom případě Vám doporučuji zopakovat si učivo fyziky ze základní školy. Tipuji, že by se mohlo jednat tak o 6-7 třídu.
Ono totiž u velkých traktorů skutečně nedochází k většímu zhutnění půdy než u menší právě proto, že se větší zátěž díky větším kolům rozkládá na větší plochu a tudíž bodové zatížení je stejné, ovšem větší traktor utáhne větší radlice, brány apod. a tudíž přejede po tom poli méněkrát a tím pádem to pole v reálu hutné mnohem méně než ta malé staré lehké traktory.
no, trochu bych s tím šermováním s fyzikou pro základní školy přibrzdil, pK. Měl byste alespoň tušit, že v přírodě se nic neděje/nevyskytuje osamoceně, vždycky se většinou jedná o souběh několika jevů, faktorů, veličin … náhod atd.
Kdybyste jen tušil, kolik se například ve světě zřítilo tribun, ač správně navržených na statický zatížení (tedy to Vaše „stejný bodový zatížení“). Přesto se zřítily a na Vás je, abyste přišel na to proč?
Nejsem sice zemědělec, ale na koly traktoru hutněnej plac půdy/hlíny/zeminy, či jak se tomu mezi zemědělci říkáte, nahlížím stejně jako na plac na ž.betonový, či ocelový tribuny (třeba!).
Tak jako za každou zřícenou stavbou je něčí chyba (projektant, stavař, zanedbaná údržba a pod.), tak tvrzení, že nový velký traktory (oproti těm malým starým) udusávají půdu v důsledku čehož nemá být úrodná, je blud. Ženská s podpadky zatěžuje půdu více než velký těžký traktor na velkých kolech. To není o názorech ale o fyzice. Pokud jí někdo nerozumí, neměl by se do debatě o ní pouštět.
Z mé strany šlo jen o taktní upozornění, že někdo přesto na svém bludu trvá na realitě nic nemění.
no nic, vzdávám to
No, jo a čím chcete ty traktory nahradit?
Neni nutno nahradit traktory. Jen je udzovat v mire. Tady se mrknete na obrazek monstrtraktoru… brr….
https://www.carlogos.org/reviews/biggest-tractors-in-the-world.html
Vevčo, na jaře jsem vytahoval z bláta sousedové, mnohem lehčí auto, svým mnohem těžšim taktorem. Jinak také nejsem nijaķým zastáncem traktoru na poli. Já k tomu používam manželku a sousedovic děcka.
To jsou jen emoce. U žen mívají emoce zcela běžně navrch před věcnou stránkou problému. Věcně totiž platí argument Gene z 19:44
„Vevčo, na jaře jsem vytahoval z bláta sousedové, mnohem lehčí auto, svým mnohem těžšim taktorem.“
Kolem jdouci má pravdu. Skuste dát do bláta buldozer lehčí, ale na tenkých pásech a zaboří se mnohem rychlejí než ten těžký na širokých pásech.
Kolem nás už roky nejezdí nic takového, máme totiž tu CHKO Beskydy.
Nějakým záhadným způsobem vymizeli ptáci, je méně hmyzí havěti, což je podivné.
Podle ekologů by mělo být více druhů, měl by tu kypět život a on nějak kypí méně a méně.
Nechci se s vámi dohadovat, ale ty bolševické traktory byly menší a určitě i méně vážily. To že to má větší kola, to je fakt, ale také jezdí daleko rychleji než ty staré Zetory.
Navic, pokud je ta radlice větší je větši i nápor na kola a celkově na váhu. Jenže jak ty traktory nahradit?
Když se v ODS, TOP0,9, STAN atd, atd všichni naučí skladbu ej úchněm, mohli bychom traktory nahradit.
To máte pravdu, ale mnohem efektivnější by bylo do pluhu zapřáhnout ty jejich voliče.
Tolik orné půdy ani nemáme. Těch volů ( voličů) je určitě víc.
Pokud jede hutnicí stroj rychleji, jeho působení na hutněný materiál je kratší a hutnicí účinek menší. Skutečné hutnicí stroje (válce hladké, ježkové, vibrační, ocelové, pneumatikové) jezdí nápadně pomalu.
Evix:
Inu, chlévská mrva… kde brát a nekrást? Trend poklesu stavu skotu se, bohužel, zatím neobrátil – https://infogram.com/2e9569f8-752a-48cc-9dd9-c50d6ada534b a obávám se, že s dohodou MERCOSUR se rychlost poklesu ještě zvýší. Svoji roli v tom hrají také řetězce a jimi nestydatě vyhnané ceny hovězího masa. Upřímně, hovězí maso jsem nekoupila, ani nepamatuji. A ne, že bych byla líná vařit a chtěla dělat jen samé „minutky“, ale už třeba dát 80 – 120 Kč za hovězí díly jen na polévku, resp. jen za vývar… (a kde jsou ostatní suroviny na celý oběd?)… Přitom mě to mrzí – ráda bych třeba i podpořila chov skotu u nás (s tím i následně související ochranu půdy prostřednictvím organické hmoty dodávané právě těmi kravičkami), hovězí maso mám ráda… ale…
Úbytek mrvy pro pole možná navíc zvyšuje její využívání v bioplynkách (nevím, jak moc to je a jak významně).
Nejsem agronom, takže neumím odborně posoudit ono bezorebné hospodaření, ale jen tak přemýšlím, jak tu organickou hmotu do půdy dostat, jestliže neořu? A ona hluboká orba by jistě i dost „pocuchala“ hraboší populace (totéž semínka plevelů, zárodky chorob na posklizňových zbytcích, přezimující larvy a kukly škodlivého hmyzu). Zajímalo by mě, co je pro snížení eroze (vodní, větrná) skutečně lepší – zda onen Uhnijí přikázaný trvalý zelený pokryv (byť někdy při nedostatku vláhy z toho třeba vyjde i jen ve forma řídkého nízkého čehosi) nebo hluboké brázdy naoraných „lavic“ půdy. A v čem se lépe přezimovává myškám? V zeleném pokryvu (úkryt, zdroj potravy) nebo v otevřeném zoraném poli? Opravdu jsou všechny klasické postupy našich dědků a pradědků a prapradědků… přežité, nemoderní, neosvědčené a neefektivní? Nebo je to z mé strany jen nostalgie po „starých dobrých časech“? 🤔
Máte pravdu, jednou ročně nakupuji hovězí na farmě, mají to nabalíkované asi po 15 kg a je tam skoro vše.
Organika je i listí, ovšem vše se vozí někam pryč. Dá se použít i sláma, ovšem dnes je stéblo krátké a kde se chová skot, tak většinou už na roštěch a místo hnoje je kejda.
Když jsem za socíku pracovala v prasečáku tak když ta kejda zetlela po okrajích těch smradlavých van, bylo to výborné hnojivo,
Jenže SMRDÍ než zetlí. STRAŠNĚ, před deštěm se linul smrad na kilometry daleko. A to dnešním lidem hodně vadí, nám to také vadilo, ale nám nikdo nic nedovez, co jsme si vypěstovali, to jsme měli. A proto jsme sice pindali, ale byli rádi, že máme co jíst.
Pole by nemělo vidět chlévskou mrvu nikdy.
Chlévskou mrvu by mělo vidět hnojiště, kde se mrva ve vysoké vrstvě nechává uzrát na hnůj.
Skutečnost je taková, že pokud stav hovězího dobytka klesne na 40 %, musí klesnout i produkce hnoje. Pokud z těch čtyřiceti procent část dobytka dotovanou jako „chov bez tržní produkce mléka“ držíte na pastvě, sice ekologicky zúrodníte pastvinu, ale orné půdě nedodáte nic, ani jako náhradu za vyprodukování nutných příkrmů.
Neustálé hnojení chemií se za dvacet let ukáže? To jsem poprvé slyšel v roce 1985…
Hluboká orba je fuj, protože spotřebovává více nafty než střední orba a zvyšuje uhlíkovou stopu mléka, které tak ničí planetu.
Orba navíc uvolňuje z půdy CO2 do ovzduší, takže má být orba postupně zcela zakázána, přestože z půdy lze uvolnit jen ten uhlík, který rostliny vychytaly z ovzduší a pozdržely v rámci přirozeného (ekologického ) oběhu.
Ostatně soudím, že Evropská Unie má být opuštěna.
Oni maji pravdu, hluboka orba pozkozuje tzv „stabilni humus“ ktery drzi v pude nejenom uhlik, ale i vodu a ruzne ziviny. „Stabilni uhlik“ tvori takove želé, ktere v pude vydrzi i sto let.
Humus se v půdě plynule rozkládá – je to substrát pro neuvěřitelnou škálu rostlin a živočichů, kteří se zabývají jeho kontinuálním rozkladem a doplňováním.
Opravdu stabilní uhlík je leda v kamenném uhlí a vápenci.
„Stabilní uhlík“ (MAOM) je navázán na půdní minerály – zde je problém zajistit dostatečně rozmělněnou a prostupnou mateční horninu pro navazování uhlíku, kapacita půd je pro tento typ ukládání uhlíku velmi omezená, zejména půdy pod lesy a trvalými travními porosty jsou uhlíkem z MAOM nasyceny. Největší volnou kapacitu mají půdy v intenzivně využívané zemědělské krajině a hlubší vrstvy půd chudých na uhlík. Proto je orba důležitá, není jiná cesta jak do hlubších vrstev půdy dostat POM, která pak může být přeměněna v MAOM a dlouhodobě navázána.
Je dobře, že se tu ještě najdou lidi, kteří tomu rozumí. Bez ironie.
Bohužel, dneska se pšenice vyrábí. Pěstuje se na půdě, pomocí poctivé práce, hnoje a péče. Vyrábí se na směsi jílu a písku, s průmyslovými hnojivy, chemií a za nejmodernějších metod. Zemědělství bylo už dávno zprůmyslněno.
To ale neznamena, ze tomu musite pomahat svym vyberem slov, Vidlaku. Eh?
Ani na pisku se psenice „nevyrabi.“ Priroda je velice odolna… ale zatlacis ji dal a dal do kouta, a nakonec na to doplatis.
Jenže jak z toho? Mladým se do poli moc nechce, pěstovat v malém rodinu neuživi.
Jedno k druhému a máme svět lidí plný alergii, nemoci a podvyživených tlustých lidí. Na kvalitě pudy záleží i kvalita úrody. Pokud tělo nedostane kvalitní výživu, churavi. Kvalita se nahrazuje množstvím. Ale třeba podoknout že v průměru má Česko zemědělské produkty a celkově potraviny kvalitnějši než třeba Kanada.
Nejlepší je ten Kotek, chce farmařit pro sebe a to ještě jen ze 70% sobeěstačný a ještě nic nevypěstoval, ale už má na úhoru bazmeků nejméně za 2 miliony.
Je to reklama na ty bazmeky, jeho to podle mě nestálo nic.
A ještě dostává zaplaceno od televize..
I kdyby vypěstoval prd, nebo jednu tu pohádkovou řepu, tak bude nejhůř na nule.
Nic mu nezávidím, ani tu dřinu, ani ztrátu soukromí.
Měl bych prosbu na Vidláka – u „betonového krále“ T. Březiny je hostem Ing. Jan Štefl a baví se o českém zemědělství. Nemohl byste to, Vidláku, shlédnout a dát svůj názor? … tam totiž zaznívají věci, že zemědělci jsou v podstatě spokojeni … přestože téma T. Březina uvedl jako že zemědělství u nás není v úplně dobré kondici …
Zajímalo by mě, jak to tedy je.
Díky.
https://www.youtube.com/watch?v=UeQMLxpGd8M
Jo, Štefl je spokojený. Jeho soukromí zemědělci, dostávají vysokou redistributivní platbu a tolik dotací, že mohou zemědělčení jen předstírat a stejně se uživí. A teď jim ten klondajk nejspíš skončí.
Díky, nicméně – máte dar mistrně vládnout psaným slovem, proto bych se přimlouval za článek, rozebírající problém.
T. Březina dlouhodobě vykazuje známky, že by rád zasáhl do politického vývoje a pro mnohé asi bude v budoucnu autoritou. Proto, pokud si bere k diskuzi o zemědělství, kterým se zabýváte i Vy, nějakého odborníka ( a který tvrdí, že zemědělci jsou v zásadě spokojeni), pak by nebylo od věci, dát svůj názor na to, co je v rozhovoru špatně, co dobře a hlavně, jak by to mělo být do budoucna … a celé stylem, aby tomu porozuměla Vlasta prodavačka i Pepa soustružník, což Vám jde nadmíru dobře :-).
Prostě stylem – tahle myšlenka byla dobře, tahle ovšem špatně a proč špatně, tahle se dá v budoucnu použít, tahle ne protože …
Já jsem se s panem Březinou několikrát sešel osobně. A myslím, že do politiky moc nezasáhne. Ale třeba předbíhám…
Víte, já chci mít komerční zemědělství produktivní a pokud do něj jdou dotace, mají jít na to, aby český zemědělec udržel krok se světem, když musí dodržovat vyšší standardy než jinde. Chci, aby do našeho zemědělství šlo tolik peněz, jako všude okolo. A chci, aby zemědělství bylo v úctě.
To se ovšem vylučuje s tím, že se bude platit za nehospodaření, za pár krav na mnoha hektarech a že nejlíp na tom budou ti, kteří si chovají trochu hovězího pro vlastní penzion. Ale psát o tom budu víc – zemědělství čekají změny.
Za to bych zapálil Sv.Antoníčkovi opravdu dlouhou svíci.
Já kopal brambory minulý týden a soused je vyorával dnes, kdy se po měsíci dalo vjet traktorem do pole.
V říjnu pršelo tak, že mi do louky spadl podmáčený suchý dub DN900 a mám dřeva do aleluja.
Tak to já, jako IT transformující se na zemědělce, jsem zasadil celkem asi 10 řádků 4m dlouhých. Vykopat jsem šel bramboru vždy, když jsem potřeboval něco ukuchtit – a logicky vybral vždy tedy celý řádek. Místní zemědělci ze mě mají srandu, ale žiju na samotě, takže se nesmějí až tak často.
Nicméně, zítra asi budu muset dokopnou poslední 3 řádky, bo ohánět se motykou na poli začátkem prosince přijde blbé i mně. Poslední vykutané brambory před příchodem dešťů byly, dle mého, trošku větší než ty, které jsem vybral v řádném zemědělském termínu jako první.
Zejtra jsem zvědavej na kvalitu …
Jinak rajčat a okurek jsem měl tolik, že si do jara dám rád pauzičku. S paprikama to bylo trošku slabší – ne, že by nebyly, ale takové nějaké čudné … v podstatě hnily vestoje nebo byly malé, ale pár pěkných jsem na talíř ukořistil :-).
Příští rok hodlám přelstít plevel – mám nachystáno trošku geotextilie, tak jsem sám zvědav na aplikaci teorie do praxe :-). IT logika mi říká, že teoreticky by to fungovat mělo, ale uznávám, že příroda je sfiňa a už souhlasím i s názorem, že když ten nahoře dopustí, tak i motyka sama spustí …
papriky hnily ve stoje? A od špičky? To je možná abiotická nekróza (podívejte se na google obrázky a. nekrózy, a jestli to bylo ono, pak to má jednoduché řešení. Je způsobena nedostatkem vápníku, ještě letos záhon pořádně povápnit a zarýt. Příští rok hnojit hnojivy s vápníkem, a klidně i listovými (Wuxal)
Davide a to vám ty brambory, když je tak pozdě sklízíte, nezničí drátovci?
Geofólie funguje bezvadně.👍
Mám podobnou zkušenost. U nás byla letos suchá zima, velmi suchá. A to tak, že jsem měl obavy aby sucho nevystřídaly povodně (příroda má tendenci vyvažovat). Nicméně zbytek roku byl u nás na srážky velmi štědrý. Pamatuji si to dobře, protože jsem letos zasadil ořech a počítal jsem s tím, že ho budu muset chodit zalévat, ale nakonec to až na pár výjimek za mě zvládla příroda sama. Dokonce se kvůli tomu musely odkládat žně, protože se u nás nedalo vět s technikou do polí.
Což bude patrně tím, že jsme od Vidláka o hodně severněji.
Jinak rád čtu, že to vypadá že bychom na MZe mohli mít po letech opět odborníka navíc s přívlastkem charakterní. To zní jako velmi dobrá zpráva.
Tak to mně nově zasazená hruška odešla. Už druhá …
… před zhruba 60-ti lety jsem takhle seděl coby víkend co víkend praktikující čundrák-samotář v jedný venkovský hospodě a u piva s tlačenkou a cibulí poslouchal místní strejce, jak se vzájemně trumfujou zaručenejma pravdama, který zase oni slýchávali od svej dědů a babiček.
… a jedna taková zaručená pravda se týkala vysazování ořešáků … no nebudu Vás traumatizovat, či něco přivolávat, ale třeba mě to tehdy docela vzalo chuť až tááák, že jsem ořešák nikdy k lítosti mý ženy nevysadil a každýmu jsem to doma striktně zakázal. Copak ta moje stále ještě žena, ta mě o ořešák prakticky celej život prosila a to dokonce až tááák, že hrozila, že pokud nebude na zahradě ořešák, tak nebudou teplý večeře, jen si to představte!!!
Vona je totiž na čerstvý vlašáky prevít, ty má totiž nejraději! Do dneška jsem neustoupil a … a večeře nakonec stejnak byly a chválaboha furt jsou, to víte nevodolatejnej šarm dělá divy …
(pravda, někdy jsou jen studený, ale to jen když s kocourem se zapomeneme a přejdeme v botách a von špinavejma packama právě umytou podlahu v kuchyni a … a tak podobně = prostě maličkosti!)
Na ořešák musíte mít velkou zahradu a musíte počítat s tím, že pod ním nebudete mít záhony. Já jsem si jej vysadil na mezi, kde bude mít hodně místa a nebude s ničím v konfliktu.
To víte měl jsem letos kulatiny, tak jsem si udělal radost a koupil si vzrostlý již naroubovaný. To abych nemusel 15 let čekat na první úrodu.
no, jak myslíte…,
ale přeju Vám tu radost, jen abyste nedopadl s ořechama jako já!
Pozemek mám veliký a tak jsem ořešáky zasadil. Kolem jednoho plotu.
Občas ořešák zasadím v lese (po domluvě s revírníkem) do oplocenky.
Listí má antiseptické a antibakteriální účinky, používá se v lékařství.
Já sušené listí dávám slepicím na zem do kurníku.
A z mladých ořechů je dobrá ořechovice.
Já to ořechové listí považuju za mor. V kompostě se nechce rozkládat, a zaryto do záhonu prý způsobuje hořknutí následně pěstované kořenové zeleniny. Takže shrabat a do kontejneru s bioodpadem. Takové prase, abych to pálil, zas nejsem.
To není o praseti. Když ho trochu usušíte, tak je to čistý oheň a dostanete hnojivo.
… no, co bych vám na to měl napsat, Honzo, p.Kolemjdoucí? – báje, pověry, pověsti, pranostiky atc. jsou pro zemitý lidi jako já, navíc narozený ve znamení bejka, mocný zbraně. Věřte, mám necelý dva hektary, takže to moje opravdu nebylo o pozemku, na který se ořešák vysazuje.
…Jirko II to je pravděpodobně způsobeno „juglonem“, něco si o něm vyhledejte
No, a když máme holt ten podzim, tak vám k těm ořechům posílám trochu toho podzimního nedávno prožitýho odlehčení (tak si to třeba stačíte přečíst, než ho Alef smázne).
Abych vás dostal do patřičný nálady, tak si úplně ze všeho nejdřív pusťte Wabiho a co ho učil listopad:
https://www.google.com/search?client=firefox-b-e&q=co+mi+%C5%99%C3%ADkal+listopad+wabi+#fpstate=ive&vld=cid:85614f8d,vid:n9-MotAAZjA,st:0
Stařec a Vidlákovo (NE)babí léto aneb je dobře, že furt si ještě tady
Ano, pravdu dí Vidlák, žádný babí léto nebylo, pošmurno, zima, déšť, mrholení, zase déšť a já se nevysušeně mokrej už dva dny putoval Doupovskýma horama, míjel tichý až strašidelně k vám mluvící zbytky dávno už rozvalených kamenných základů dříve velkých domů, který dávaly tušit, že to tu kdysi žilo. A když tý mokroty bylo fakt už tak akorát dost, přišel jsem k divným kamenům, který se téměř ztrácely ve vysoký trávě spolu se zbytky z trávy čnících rezavých křížků , které dávaly vědět, že jsem se dostal na bejvalej hřbitov. A do toho všeho ta i přes den až morbidně šedivá mrholící mlha, která vám v těch místech doslova chytala za rukáv a něco se vám snažila říci, prostě nic příjemnýho to nebylo, spíš až hrůzostrašný nevlídno, který aby jeden pohledal. To místo na mě působilo hodně pochmurně až tááák, že jsem nevědomky přidal do kroku a přitom jsem narazil na v náletech dávno se ztrácející cestu, kterou lemovaly zbytky aleje kdysi hospodáři vysazených ovocných stromů v tuhle dobu doslova obsypaných všema barvama pyšně hýřících pláňat, …
… když pod mýma nohama se ozvalo: „Křup!“
Shýbnu se pro to křupnutí, seberu to nahmataný zpoza mý neuropatický nohy, vyzdvihnu k rozostřeným stařeckým očím a … a co můj zrak nevidí?
Ořech – vlašák – a dokonce papírák,
ale tak velkej pašák, že by se u nás doma těžko vešel mezi čelisti našeho louskáčku. Udělám další krůček, další a další křupnutí. Nohou rozhrnu tu vysokou divoce tam rostoucí trávu a … a von to, vážení, poklad …. samej ořech! Sice kluzcemokrej, částečně ještě uvězněnej v těch už až nahnilých slupkách, ale stačilo pouze maloučko zatlačit a z tý hněděrozbředlý sračky se vám vyloupl nádhernej ořech. Tohle jsem fakt už dlouho neviděl ani nezažil, snad jako kluk jó, ale coby dospělák a stařec, fakt né!
Rozprostřel jsem hamaku a ořechy do ní lačně sesbíral, a když jsem byl hotov, teprve pak se můj zrak odlepil od divoký trávy k tý mlahavý šedi nad mou hlavou a uviděl jsem už od listí značně prořídlou mohutnou korunu, která se snažila přede mnou stydlivě skrýt děsivě vypadající puklinu v kmenu, kterou tomu nešťasnýmu ořešáku zřejmě rozčísl blesk v jedný v těch horách častých bouřkách. Pohladil jsem okraj tý mohutný pukliny a pomyslel jsem si:
„Dobře že to nevzdáváš, takový skvělý ořechy a takovýhle postižení, klobouk dolů. Je dobře, že furt si ještě tady! Příští rok zase přídu a bude mi ctí. Vůbec mi nebude vadit, když ořechy pro mě nebudeš mít!“
Přinesl jsem ten poklad domů, z hamaky je vysypal před vyjevenou ženou na naši vytápěnou kamennou podlahu a … a ta mě jako v hypnóze okamžitě přestala vnímat a … a od tý doby, do pozdních nocí následujících dnů, slyším jen údery dřevený paličky a…
… a ani teplá večeře tehdy nebyla, prej: „Udělej si něco sám, v ledničce si něco najdi!“
Ty ořechy jsem rozprostřel na tu teplou podlahu v domnění, že až se usuší, budou důstojnou ozdobou našeho štědrovečerního stolu, kde jsem je už viděl v naší velký ošatce, kolem který se shromáždí moje početná rodina a …
… a vony nejsou pomalu ani Dušičky, Honzo, p.K,JirkoII a tohleto po tom pokladu/hromadě zbylo:
https://i.postimg.cc/jjB26MvJ/IMG-20251102-051418-1.jpg
Proto jsem ty ořechy musel před tou ořechů nenasytně chtivou ženou schovat, abych si zachoval alespoň nějakou naději šťastně o Štědrým dnu ořechy louskající velký rodině!
https://i.postimg.cc/9f5sGTZd/IMG-20251102-051450-1.jpg
To vam zavidim, blbisi! Opravdu poklad. Mel byste jich na rok par zakopat pobliz oresaku, at se jeho geny mnozi… 🙂
… to mě opravdu nenapadlo, škoda, letos se tam už nedostanu
i když … viz ty sakramentský pověry
Já nasadil 7 ořešáků a letos nic.
to je dobře
No jo, pověry. I když něco na nich bude. Sousedi měli na konci zahrady letitý ořech ( u nás se neříká ořešák), který přesahoval až k nám do zahrady.
Až v poslední době začal pomalu usychat a časem byl skoro celý suchý. Ptám se sousedky, proč ho nepokácí, než spadne na šopky. No a ona, že nemůže, protože maminka prohlásila, že umře zároveň se stromem. A fakt, že jo. Po jedné bouřce se strom poroučel k zemi( naštěstí do zahrady) a paní do půl roku odešla taky. Bylo jí 93. Ono to vlastně ani pověra nebyla.
Takový dřevo z přirozeně spadlýho ořechu může truhlář bez obav zpracovat, nikoli však dřevo ze záměrně k tomu účelu pokácenýho ořešáku. Je těch pověr, stařenko, moc a moc, dokonce úzce navázaných na místa, kraje, oblasti, dokonce i země maj s ořechy svý zkušenosti, tak asi na tom něco může bejt!
Mně třeba úplně stačilo, když jsem ještě za mlada na vandru v noční černočerný tmě natáhl mezi dva stromy hamaku a šel na kutě. Tedy řeknu Vám, to ale byla noc!!! Ráno se probudím celej zpocenej, neobvykle polámanej, neodpočatej, kouknu a já se pohupoval mezi dvouma vzrostlýma ořechama. Prej jsem spal s přímo s Ďáblem, jak jsem si později přečetl v knihách!
To nemusí vždy vyjít, maminka kdysi také tak sadila a byly to malé skoro kamenné koule. Nešly skoro rozlousnout.
Jedině přeroubovat, to se ty geny nejlépe udrží.
Vnitrni prumer 90cm? To z toho dubu moc nezbylo, ne?
Pardon, nedalo mi to…
Proč vnitřní?
Nechtěl jsem psát fí900&@€!?@‘¿¡₽£… nenašel jsem znak v mobilu.
Tak toho člověka neznám, ale teď jsem se dočetl, že vyplatil Agrofertu nenárokové dotace v řádech miliard korun.
Re: Pepa
A?
Že dotace nejsou nárokové, vůbec neznamená, že je Bába může NEdostat jen kvůli svému ksichtu.
Jděte už do … někam s Babišem. Anebo uveďte seriózní zdroj. Pokud to bude cokoli od Bakaly, Lukačoviče, Křetínského, bruselistického nebo „veřejnoprávního“, zaptám se Vás, proč jako dospělý marníte čas čtením pohádek pro slaboduché.
P.S. Dokud nebude Babišova vláda jmenována, hnojomety budou metat hnůj, ať už pravý nebo falešný. Jasné?
Tak ano, bylo to na Seznamu.
Já čtu všechno a jenom jsem chtěl upozornit, že třeba až tak nestranný odborník nemusí být.
Víte – já vám vysvětlím jednu věc – a uvedu to analogií z daňové sféry, kde to trochu dost znám.
Po letech různých judikátů a výkladových změn se již někdy před 12 lety ustálila praxe (v souvislosti s tzv. Daňovým řádem), že pokud je někde v zákoně (či podzákonné normě) formulace „možno požádat…“, „lze podat…“, „žádost lze podat….“ a podobně, tak jsou-li splněny podmínky, které zákon stanoví, nemůže úředník jen tak rozhodnout, že se mu žadatel nelíbí a žádost bez dalšího zamítnout.
A postupem doby se těchto rozhodnutí dostala i možnost odvolání…
Jinak řečeno – žádosti, které se dříve považovaly za nenárokové a byly v libovůli správního orgánu a jeho správní úvahy, jsou svým způsobem otočeny výkladem tak, že když už ji podáte tak nárok vzniká a správní orgán musí prokázat opak, chce-li zamítnout.
Pokud tedy například dojdete na berní úřad a budete chtít třeba posečkat daňovou povinnost a splníte podmínky dané zákonem a související podzákonnou normou (pokyny řady D, které jsou veřejné a závazné pro FS), tak nelze žádosti nevyhovět, i kdyby úředník věděl, že jste trestně stíhán za mlácení manželky a sousedovi jste nevrátil půjčenou motorovou pilu a táhne z vás jako ze sudu. Protože taková podmínka pro nevyhovění prostě v normách není.
Pokud se takové žádosti zamítají, musí být odůvodnění zamítavého stanoviska setsakra dobře vyfutrované, jinak vás s tím nejbližší soud vyžene.
Shrnuto – Pokud nějaká firma z holdingu Agrofert splní v žádosti o dotace všechny podmínky a žádost obsahuje všechny náležitosti, pak je nutno rozhodnout kladně s dotaci vyplatit. Bez ohledu na to, že Babiše tahají po soudech za Čapí hnízdo a což rozhodně nebyla majetkově spojená firma s nějakým Agropodnikem z Agrofertu. Nebo nevyhovět proto, že neumí Babiš pořádně česky a nelíbí se Fialovi.
PS – samozřejmě chápu, že může (a dochází) ke korupčnímu jednání… tomu zabránit nelze. Nicméně pokud dozorové orgány příslušných dotačních programů (kontrolní orgány příslušných dotačních poskytovatelů, MF a jeho odbory kontrol dotací, audity EU (pokud je to z EU fondů) konají jak mají, pak při zjištění pochybení se dotace vracejí….
Děkuji. Tak to asi je. Otázka je, jak moc se chce patřičný úřad v těch dotacích a komu šťourat!
Možná by bylo fajn si, dříve, než zde budou šířeny nějaké mystifikační hoaxy ze seznamácké žumpy, poslechnout i něco bližšího k tomu: https://tvzemedelec.cz/videa/ohlednuti-martina-pychy/.
Zhruba od času 12:58
Hnojit se bude i po jmenování vlády, to je normální v této zemi.
K těm hrabošům.
Na poli po sklizni obilovin byly velké vyhrabané díry. Na můj dotaz od koho pocházejí mi místní zemědělec odvětil – pocházejí od divočáků, kteří myší hnízdo s chutí vyžerou. Tak proto se u nás tak divočákům daří.
My u nás máme letos divočáků celkem málo. Od toho afrického moru prasat, kdy se hodně vystříleli, se ještě nenamnožili zpátky. Pomoholo to srnčímu a zajíčkům, ale také bohužel myším.
Nám se divočáci teprve v minulých dnech vrátili do honitby, zřejmě se ukrývali v kukuřici, kterou nešlo pro vlhkost sklízet a v lesích (a asi i celkově víc migrují neb je období honů). Ostatně i dnes, bylo na polích plno stop, rytí i “malovánek” – otěrů na stromech, kde zvěř chodí.
Jinak dík aktivistům a jimi prosazeného hájení lišek na jaře je ještě míň zajíců (žádný, ani přejetý na silnici), ale lišek spousty.
Aktivisti a ochránci jsou morem naší přírody.
Kdyby “jenom” přírody. :-/
Kam noha „zeleného“ šlápne, sedm roků ani tráva neroste!
Že Vy máte něco proti liškám! To od Vás není hezké.
K liškám mám takový ambivalentní postoj. Je to chytré (opravdu) a hezké zvíře, určitě se podílí i na likvidaci hrabošů (sežere prý až 180 kg masa ročně). Jenže kromě nich žere i to, co bychom naopak na polích či v lesích chtěli mít; koroptve, bažanty, zajíce a dnes i velmi vzácné divoké králíky. A
není na to ani sama, mýval severní a psík mývalovitý coby invazní druhy zažívají neviděný boom.
Takže, není to o tom “mít něco” proti liškám, ale o jejich optimálním množství (prý 1 ks na 500-1000 ha), a to díky vymýcení vztekliny, nově tomu hájení na jaře, dostatku potravy a prakticky absenci jiných nepřátel než člověka, je překročeno nejspíš v desetinásobcích.
–
To, že to není tak zjevné, zejména ve volné přírodě je především tím, že liška (mýval, i prase divoké) jsou noční tvorové, bez nočního vidění, termovize je neuvidíte. Jen po nich zůstávají škody, od prasat rytí a od lišek sežraná drobná zvěř.
Ve městě je to trochu jinak, tam lišku i prase můžete vidět i za dne, tam se nesmí lovit (a i kdyby mohlo, tak je to o průšvih), a jediné co je ohrožuje jsou auta – a těm se umí vyhnout
Lišku jsme viděl ve městě propagovat stavební spoření. Ani vášnivý nimrod by si ale takový exemplář nedovolil střelit, a proto je žádoucí lišky ve městě nelovit. 🙂
Po letech se tu asi pět let zpět začali objevovat zajíci. Postupně jich trochu přibývalo. No a letos je, nejspíš taky díky liškám, po nich veta.
Jinak tady je hrozně mokrý podzim. V podstatě někdy od poloviny září stále prší. Občas je den, dva bez srážek, ale půda stejně nepořídí ani z vrchu oschnout. Otavy jsem posekal a nechal ležet, protože senáž dělat nechci, nepotřebuju ji a neprodává se moc dobře a usušit to už nebylo kdy. Za září a říjen tu napršelo přes 200mm.
nevím odkud jste, ale někde se už začíná rozmáhat i myxomatóza, která je infekční nejen pro králíky ale už i pro zajíce. A o dalších invazních druzích píšu viz výše.
Tak to by Jirka Babica nebo Láďa Hruška mohli vydat knihu Zvěřina denně na vašem stole – lišky stokrát jinak. 😋
No a kdy nemate lisku, vrazte tam jezevcika…
Lišková omáčka do každé hospody ..
Dnes frčí hummus, pěkně z dovozu a velkou uhlíkovou stopou, ať mají Turci co vyvážet. A děckám to nacpali do spotřebního koše ve školách, pěkně povinně a denně. Prý se České děcko bez hummusu neobejde. Kuchařky nevědí co s tím, tak vymýšlejí pseudo pokrmy. Třeba rýže s cizrnou, buchta s cizrnou, puding s cizrnou. Našinec se nestačí divit.
Obě vnučky dobrovolně podstupují otravné čipování a vybírají si jen normální jídla, která se vaří i doma. Některé ty hnusy ze školní jídelny opravdu děckám nechutnají – a připočtete i to, že se tam značně omezuje sůl i koření. Ve výsledku to bývá nepoživatelný sajrajt.
Vždy tomu tak nebylo – když byly na I. stupni, jídelna ještě tak neblbnula.
Mají štěstí, že bydlí asi 10 minut pěšky od školy, takže si na oběd skočí domů, dcerka jim to chystá do krabiček v lednici.
Pořád lepší, než ty hnusy škole platit – a pak vyhodit. Holky s tím přišly samy a chhválabohu nikde v dosahu není ani mekáč, ani automaty ve škole.
Příběh je ze školy že sousedství. Vaří tam Eurest, pro všechny školy ve městě. Tak se jen podivuji nad nad nářkem, že nemohou přidat školním kuchařkám, neb něco takového existuje již jen okrajově. A ten Eurest přistoupil na ty patky pro budoucnost, kdy v pátek nesmí být maso a dělají takové pseudo pokrmy a aby to děcka musela, tak v pátek není na výběr. Jen jedno jídlo, co prý zachrání planetu. Dovozem cizrny, zřejmě.
Za socialismu býval bezmasý čtvrtek a jak se to odsuzuje …
No vidíte – a dneska jsou místo toho kuřecí čtvrtky! A pak že není žádný pokrovsk…
Docela by mě zajímalo, pro co/pro koho se má ta planeta zachraňovat.
Budou na ní smět žít i lidi? A kolik?
A co zvířata? Už byl proveden výběr druhů?